Jan Habart

Navzdory velkému potenciálu ročně v České republice přibyde pouze pár nových bioplynových stanic. Nové vyhlášky jdou totiž proti jejich rozvoji.

Novela Lex OZE III upravila také pravidla pro biomasu a zavádí nové aukce pro biometan. Jaké změny čekají sektor obnovitelných zdrojů a co to znamená pro jeho budoucnost, to v komentáři rozebírá šéf sdružení CZ Biom Jan Habart.

Malé a střední zdroje, mezi které patří bioplynové stanice, kogenerační jednotky nebo tepelná čerpadla, podpoří bezpečnou a stabilní energetickou síť. Jejich rozvoj je ale potřeba nakopnout.

S pozměňovacími návrhy u novely Lex OZE III mají problém nejen solárníci. Nepromyšlená legislativa může tvrdě zasáhnout i další sektory obnovitelných zdrojů.

Agrovoltaika, soláry na zemědělských farmách a velké ambice státu v oblasti biomasy přinesou rozvoj „elektráren za humny“. Obyvatelé venkova díky tomu získají levné lokální dodávky elektřiny i tepla.

Hospodářský výbor schválil pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který ukončí nelogickou praxi, kdy se od některých bioplynových stanic vybírají daně ve stovkách tisíc korun za bioplyn, z něhož vzniká teplo.

Celní správa od některých bioplynových stanic vybírá daň ve stovkách tisíc korun za bioplyn, z něhož vzniká teplo. Farmáři a sdružení CZ Biom to pokládají za chybný výklad zákona, spor by měl vyřešit Nejvyšší správní soud, ale možná i poslanci.