Plyn zdražil o 195 %, pelety jen o 10 %. Biomasa může posílit energetickou soběstačnost Česka

Česká energetika postupně nahrazuje fosilní paliva obnovitelnými zdroji. Fotovoltaika a větrné elektrárny přitom hrají klíčovou roli v rozvoji domácí výroby elektřiny. Biomasa je může vhodně doplňovat, zejména v teplárenství, kde umožňuje plánovat výrobu podle spotřeby a vytvářet dlouhodobé zásoby paliva.

Přečtěte si: Blíží se největší změna v povolování staveb za 50 let. Nová iniciativa provází všemi riziky 

Nejde přitom o okrajový zdroj. Podle posledních souhrnných údajů Ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2024 zajišťovala biomasa 75,3 % české výroby tepla z obnovitelných zdrojů a podílela se 21,5 % na výrobě obnovitelné elektřiny.

Plyn stojí téměř trojnásobek, pelety zdražily jen mírně

Význam energetické soběstačnosti připomíná letošní hormuzská krize. Evropský zemní plyn TTF s dodáním v prosinci 2026 byl podle přehledu Energostatu k 2. listopadu na 94,20 EUR/MWh. Proti předkrizovým 31,96 EUR/MWh z 27. února to znamená zdražení o 194,7 %. Černé energetické uhlí ARA (API2, kontrakt na rok 2027) stálo ke stejnému dni 141,50 USD za tunu, oproti výchozím 106,25 USD přibližně o 33,2 % více.

Výrazně mírnější růst zaznamenaly dřevní pelety. Německý cenový benchmark DEPV pro dodávku šesti tun pelet ENplus A1 činil za říjen 434,21 EUR za tunu bez DPH. Oproti únorovým 395,07 EUR jde o růst o 9,9 %. Je to nejnovější zveřejněný měsíční údaj; listopadová cena zatím k dispozici není.

Jde o různé trhy, dodávková období i frekvenci měření: u plynu a uhlí o burzovní kontrakty, u pelet o měsíční německou cenu fyzické dodávky. Srovnání zachycuje rozdíl v pohybu cen, nikoli konečné náklady domácností na teplo.

„Biomasa samozřejmě není od světových cen energií izolovaná, protože dražší paliva prodražují těžbu, svoz, dopravu i distribuci. Její přímá citlivost na omezení přepravy přes Hormuz je ale výrazně nižší,“ vysvětluje Rostislav Krempaský, komoditní expert společnosti ResInvest Commodities.

Obnovitelná energie, kterou lze uskladnit na zimu

Vedle cenové odolnosti má biomasa další zásadní výhodu. Dřevní štěpku, pelety či další vhodná paliva lze skladovat celé měsíce a využít ve chvíli, kdy je energie potřeba. V teplárenství tak může postupně nahrazovat uhlí a zemní plyn.

„Výhodou biomasy je také možnost dlouhodobého skladování paliva,“ říká Krempaský.

Právě zde se jednotlivé obnovitelné technologie vhodně doplňují. Fotovoltaika a vítr umožňují výrobu elektřiny bez spotřeby paliva, baterie pomáhají vyrovnávat krátkodobé výkyvy a biomasa může poskytovat zásobu energie na celé topné období.

Brno ukazuje cestu k menší závislosti na plynu

Praktickým příkladem je nový biomasový zdroj Brno sever. Investice za 2,7 miliardy korun přinesla kotel na dřevní štěpku s tepelným výkonem 43 MW. Podle Tepláren Brno má snížit spotřebu zemního plynu pro výrobu tepla přibližně o 15 %.

Palivo zajišťují Lesy města Brna a provoz počítá se spotřebou zhruba 80 tisíc tun biomasy za topnou sezonu. Projekt tak ukazuje, jak lze dovážený plyn částečně nahradit regionálně dostupným obnovitelným palivem.

Česko má díky lesnictví, dřevozpracujícímu průmyslu a zemědělství vlastní surovinovou základnu. Její využití ale musí být udržitelné a respektovat také materiálové využití dřeva.

Tip: Střet zájmů premiéra dál bobtná. Zemědělci varují před miliardovým účtem pro stát 

„Největší bariérou není samotná technologie, ale dlouhodobé a ekonomicky udržitelné zajištění biomasy,“ upozorňuje Krempaský.

Budoucnost české energetiky proto nemusí stát na jediném obnovitelném zdroji, ale na jejich chytré kombinaci. Fotovoltaika a vítr mohou dál rozšiřovat domácí výrobu elektřiny, zatímco biomasa může posilovat stabilitu dodávek tepla a snižovat závislost na dovážených fosilních palivech. Právě tato souhra může být jedním z pilířů energetické transformace a větší soběstačnosti Česka.

Autor textu: ResInvest Commodities. Úvodní foto: ResInvest Commodities