
Desítky procent nákladů mizí zbytečně. Firmy nevyužívají technologie, které už mají
„Stále platí, že energetická efektivita je vnímána spíše jako náklad než jako investice,“ říká energetická auditorka Andrea Štefanková.

Pavel Baroch
20. 4. 2026
Oproti kritickým rokům 2022 a 2023 sice ceny energií výrazně klesly, ale firmy si stále stěžují, že za elektřinu nebo plyn platí hodně peněz. Důvodem je často neefektivní správa budov a přehlížené technické nedostatky. Podle energetické auditorky Andrey Štefankové firmy zbytečně přicházejí až o desítky procent nákladů jen proto, že nemají systém v energetickém hospodaření.
„Nejčastější problém je, že energetiku berou jako technický detail, ne jako strategii s měřitelným dopadem na náklady,“ říká Štefanková, která se v OKIN Facility zaměřuje na strategické audity a nízkouhlíkové strategie pro podniky. Vidí, že management často investuje do výroby nebo HR, ale energetická efektivita budov je přitom skrytý zdroj úspor a konkurenční výhody. Kvůli válce na Blízkém východě je navíc v dohledu další možná energetická krize.
Dělají z vašeho pohledu firmy dost pro to, aby ve svých objektech ušetřily například za vytápění?
Většina firem udělala za poslední roky základní opatření, ale k hlubší optimalizaci se zatím nepropracovala. Po energetické krizi sice začaly více sledovat spotřebu a nastavovat základní úsporné režimy, ale jen málo z nich přešlo k dlouhodobému řízení energetiky. Vytápění je typický příklad: správné nastavení křivek, regulace a průběžná optimalizace podle aktuální obsazenosti objektů mají mnohem větší efekt než jednorázové kroky typu výměny osvětlení.
Nepodceňují tedy firmy tuto oblast? V čem vidíte jejich největší mezery?
Neřekla bych, že firmy tuto oblast podceňují, naopak se učí s ní efektivněji pracovat, mezery tam však stále jsou.
Jaké?
Nejčastější problém je, že energetiku berou jako technický detail, ne jako strategii s měřitelným dopadem na náklady. Chybí jim dlouhodobý plán, kvalitní data a někdo, kdo za energetiku skutečně odpovídá. Velká mezera je také v tom, že firmy mají technologie, ale málo je využívají. Běžné je třeba to, že budova má moderní BMS (inteligentní systém pro řízení a automatizaci technologií budov – pozn. aut.), ale nikdo jej aktivně nevyhodnocuje. Zároveň stále platí, že energetická efektivita je vnímána spíše jako náklad než jako investice, což je největší mezera.
Jak by měla správně postupovat firma, aby dokázala spotřebu energií co nejvíce optimalizovat a tím snížit účty za elektřinu a plyn?
První krok je vždy energetický audit: detailní analýza spotřeby, provozu a technických zařízení, na což je teď po zimě nejvhodnější čas. Následuje nastavení priorit – co přinese nejrychlejší efekt, co vyžaduje investici, co se dá dělat hned. Důležité je také zavést kontinuální monitoring, ideálně s automatickým hlídáním odchylek. Když firma ví, kde energie uniká, může je efektivně řídit. Když to neví, jen hasí problémy, které už nastaly.
Nejsou konkrétní opatření na úspory energií příliš drahé? Platí, že se pokaždé vyplatí?
Opatření v oblasti energetiky nepatří k nejlevnějším, ale naopak patří k nejefektivnějším a mají vysokou návratnost v čase. Některá úsporná opatření mají návratnost už v řádu měsíců – typicky optimalizace regulace, úprava provozních hodin, odstranění zbytečných tepelných ztrát. Naopak větší investice, jako je výměna technologií nebo komplexní rekonstrukce, mají návratnost delší. Vždy ale platí, že pokud se opatření správně navrhne a sleduje se jeho efekt, tak se vyplatí. Nejhorší variantou je investovat nahodile.
Mohou firmy využít i nějaké dotace? Jaké?
Dotace na energetiku existují. Využívají se zejména Modernizační fond, Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a krajské výzvy zaměřené na úspory energie nebo obnovitelné zdroje. Dotace umí výrazně zkrátit návratnost třeba u fotovoltaiky, tepelného čerpadla, výměny kotlů nebo instalace bateriových úložišť. Klíčové je začít řešit dotaci hned na začátku projektu, ne až v jeho polovině.
Jakou roli hrají v úsporách právě obnovitelné zdroje, které jste zmínila? Využívají je firmy dostatečně?
Obnovitelné zdroje jsou pro firmy dnes klíčový prvek energetické strategie. Solární elektrárny na střechách i fasádách už nejsou otázkou „jestli“, ale „jak velké“. Vidíme silný růst zájmu, ale pořád platí, že potenciál není ani zdaleka naplněný. Rozhodně je prostor hlavně v průmyslových areálech, kde je obrovská plocha střech, ale jen malá část z ní je využitá.
Dlouho jste pracovala na Slovensku, existuje podle vás rozdíl v tom, jak podniky přistupují k úsporám tady a tam?
Rozdíly existují, ale nejsou dramatické. Na Slovensku obecně více rezonuje téma energetické soběstačnosti, protože tam byla krize ostřejší a trvala déle. České firmy zase více investují do digitalizace provozu. V obou zemích ale podniky řeší podobné věci – vysoké náklady, tlaky ESG a zároveň potřebu udržet investice rozumně rychlé.
A co vy? Šetříte doma energiemi, používáte nějaké moderní technologie, inovativní postupy, nebo dokonce obnovitelné zdroje?
Snažím se řídit stejnými principy jako u firemních klientů – hlídání spotřeby, dobrá regulace a zdravý rozum. Nepotřebujete mít doma všechny moderní technologie, často stačí mít správně nastavené vytápění, nepřetápět a sledovat, kdy a jak energii používáte. To jsou nakonec nejúčinnější opatření, ať jde o domácnost nebo firemní objekt.
Foto: Archiv Andrey Štefankové