Španělsko našlo nečekané řešení velkých požárů. Proti ohni nasazuje osly

Ve Španělsku každé léto zuří rozsáhlé lesní požáry, kvůli klimatické změně jich meziročně pomalu přibývá. Řešení prakticky neexistuje, upravit a proti vodě ochránit rozsáhlé neobydlené plochy je nemožné. Přesto se to jednomu národnímu parku daří. A pravděpodobný důvod? Stáda oslíků, která spásají suchou trávu a vegetaci. Když pak požár přijde, na zelených a zdravých plochách nenajde dostatek potravy.

Na vině množství požárů totiž není jen horko a sucho, ale také proměna venkova. Ubývá lidí i hospodářských zvířat, pastviny zarůstají a v krajině se hromadí suchá vegetace, která slouží jako ideální palivo pro oheň. V roce 2025 se situace vyhrotila natolik, že do srpna shořel téměř milion akrů půdy a úřady vyhlásily stav katastrofy v několika regionech včetně Andalusie, Galicie nebo Madridu.

Projekt s osly odstartoval zhruba v roce 2014 díky organizaci, která zachraňuje opuštěné osly a zapojuje je do péče o krajinu. Každé zvíře má vymezený úsek, který pravidelně „udržuje“. Výsledky jsou pozoruhodné: v oblastech, kde se oslí hlídky pohybují dlouhodobě, nebyl zaznamenán žádný větší požár už řadu let.

Oslí brigády pracují především v okolí chráněných území, například u národního parku Doñana. Zvířata tam každý den několik hodin spásají suché trávy, křoviny a další hořlavý materiál. Tím vytvářejí přirozené pásy bez vegetace, které mohou zabránit šíření požáru ještě předtím, než vůbec vznikne.

Proč právě osli

Na rozdíl od některých jiných hospodářských zvířat dokážou osli dlouhodobě konzumovat i velmi suchou a tvrdou vegetaci. Žerou často a vytrvale, takže postupně odstraňují materiál, který by jinak mohl při vlnách veder snadno vzplanout. Navíc svou hmotností rozrušují husté porosty, čímž snižují jejich hustotu a podporují pestřejší strukturu krajiny.

Ekologové upozorňují, že úbytek velkých býložravců a tradiční pastvy v posledních desetiletích zásadně změnil charakter mnoha evropských krajin. Místa, která byla dříve pravidelně spásána, dnes zarůstají hustými porosty a ty se v kombinaci se suchem stávají ideálním prostředím pro rychlé šíření ohně.

• Psali jsme: Nejdražší chyba století? Ignorování změny klimatu může stát miliardy

Úspěch prvních projektů inspiroval další regiony. V Katalánsku, Galicii nebo Baskicku vznikají nové programy, kde desítky zachráněných oslů udržují stovky hektarů veřejných i soukromých pozemků. Některé obce dokonce uvádějí, že od zavedení oslí pastvy se na jejich území nevyskytl žádný větší požár. O podobné řešení se některé organizace snažily i s krávami, nebyly ale tolik účinné na hustě zarostlé oblasti.

Je ale nutno uvést, že zvířata nejsou samospasitelným řešením. Klíčová zůstává promyšlená správa krajiny a omezení výsadby vysoce hořlavých druhů, jako jsou některé druhy borovic či eukalyptů a přirozeně i boj s klimatickou změnou.

Požáry ve Španělsku v posledních letech totiž skutečně dosahují mimořádného rozsahu. Podle organizace Copernicus jen do 1. září 2025 shořelo v zemi přibližně 380 tisíc hektarů, což řadí rok 2025 mezi pět nejhorších požárních let od začátku měření v roce 1961. Pro srovnání, v posledních dvou desetiletích se ročně spálilo v průměru kolem 80 tisíc hektarů, takže loňský rozsah je několikanásobně vyšší.

Společně se sousedním Portugalskem zasáhly požáry plochu asi 640 tisíc hektarů, tedy území přibližně čtyřikrát větší než celý Londýn, přičemž většina škod vznikla během pouhých dvou týdnů. Evakuováno bylo téměř 36 tisíc lidí ve Španělsku a nejméně osm osob přišlo o život. Oheň zasáhl i chráněná území a zničil části biotopů stovek ohrožených druhů. Extrémní rozsah požárů souvisel s rekordní šestnáctidenní vlnou veder, během níž teploty výrazně překročily dlouhodobé průměry a vegetace rychle vysychala, což výrazně zvyšovalo riziko nekontrolovatelných požárů.

Úvodní foto: Unsplash