Zažíváme brzké jaro. Stromy raší o tři týdny dřív než dřív, probouzí se klíšťata

Habry obecné už čtvrtý rok po sobě vyrašily v první březnové dekádě, přestože průměrný termín za období let 1951 až 2025 této vývojové (fenologické) fáze je až na začátku dubna, konkrétně čtvrtého dne. Podle Lenky Bartošové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně vyrašily letos habry u Lanžhota na Břeclavsku už 8. března – je to vyrovnání dosavadního rekordu z roku 2024.

„Trend posunu fenologických fází habrů do dřívější doby pozorujeme již od devadesátých let minulého století a v současnosti je termín této fáze uspíšen až o 21 dní,“ uvedla Bartošová. Z počátku dubna (v 50. a 60. letech minulého století) se podle ní rašení posunulo do poloviny března (v dekádě 2011 až 2020) a v posledních čtyřech letech až na počátek března.

Fenologický tým Akademie věd a Mendelovy univerzity monitoruje rašení habrů a dalších dřevin a také kvetení bylin ve stejných oblastech nepřetržitě 76 let a poslední čtyři roky jsou mimořádné i v porovnání s předešlými 20 lety.

Celosvětový trend

„I letos jaro nastoupilo velmi časně, což zapříčinily nadprůměrné teploty v posledním únorovém a prvním březnovém týdnu. Předpověď na následujících několik dní naznačuje, že teploty budou i nadále nadprůměrné a další růst a vývoj rostlin bude pokračovat,“ řekla Bartošová. Růst teploty také začíná měnit nejen načasování jednotlivých vývojových fází sledovaných druhů, ale i vazby a interakce mezi jednotlivými druhy.

„Pokud jsme byli doposud zvyklí, že jsme nejdříve sledovali kvetení jarních bylin, tedy křivatce žluté a plicníky lékařské, a až po nich nastupovalo rašení habrů, tak poslední roky ukazují, že jsou to právě rašící habry, jejichž vývojové fáze nastávají nejdříve. A až po nich začínají rašit a následně kvést jarní byliny, které jsou pravděpodobně více ovlivněny přízemní minimální teplotou a také teplotou půdy,“ poznamenala Bartošová.

• Související: Počasí nerovná se klima. Oteplování pořád platí, sněhu a mrazu navzdory

Díky dlouhodobým pozorováním vývojových fází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze podle vědkyně velmi dobře sledovat odezvu na růst teplot a pokračující klimatickou změnu. Bartošová uvedla, že časnější rašení není jen lokálním trendem, ale děje se v celé střední Evropě. Z různých zahraničních studií je podle ní zřejmé, že jde o celosvětový vývoj.

Bližší nástup jara má i velmi praktické dopady. Své o tom ví například sadaři. Poté, co v březnu napučí ovocné stromy, dorazí později mrazíky, které květy spálí. Stalo se to například v roce 2024, kdy právě jarní mrazíky srazily úrodu ovoce na pouhých zhruba 48 tisíc tun, což byla nejnižší úroda za posledních 100 let. Ohrožené jsou zejména meruňky, broskvoně a třešně.

Riziko pro ovocnáře

Právě toto riziko je také jedním z důvodů, proč se dlouhodobě snižuje výměra ovocných sadů v zemi. „Obava je z klimatické změny, jsou velká rizika mrazů,“ uvedl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.  Loni se rozloha ovocných sadů zmenšila o 217 hektarů na přibližně 10,3 tisíce hektaru, letos se zřejmě rozloha dostane na úroveň 10 tisíc hektarů.

Významným pomocníkem pro ochranu ovocných stromů a dalších zemědělských plodin může být agrovoltaika (nebo též agrivoltaika), tedy dvojí využití půdy současně pro zemědělství a pro výrobu elektrické energie z fotovoltaických panelů.

• Související: Jarní mrazíky opět spálily část úrody. Ovoce přitom mohly ochránit solární panely agrovoltaiky

„Výzkumy ze západní Evropy ukazují, že agrovoltaika může zvýšit teplotu o jeden až dva stupně,“ řekl před časem Obnovitelně.cz Jiří Bím, vedoucí sekce agrivoltaiky Solární asociace. Ačkoli se to může zdát málo, právě dva stupně Celsia mohou rozhodovat o tom, jestli květy jarní mrazy přečkají bez úhony.

Mezi další dopady předčasného nástupu jara patří rovněž to, že začínají být dříve aktivní klíšťata. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav, který už zaznamenal jejich výskyt v přírodě. Například v jižních Čechách letos hygienici zaznamenali už více než 50 případů lymské boreliózy, zhruba o 15 více než v předchozím roce. Podle dat Státního zdravotnického ústavu se vloni v celé zemi nakazilo více než 11 tisíc lidí, zatímco o rok dříve to byly přibližně čtyři tisíce.

Ilustrační foto: Pixabay