Nová baterie se vyplatí už i bez dotací a má unikátní protipožární ochranu

Evropa zažívá bateriový boom. Jen v loňském roce přibylo 27 GWh nové kapacity a celkově na kontinentu funguje již 77 GWh bateriových úložišť. Zatímco dříve byly baterie vnímány především jako drahý doplněk pro ukládání přebytků z fotovoltaiky, dnešní technologie, jako je nové úložiště Huawei Luna 241, posouvají energetiku do zcela jiné ligy.

Hlavním tématem už není jen kapacita, ale především požární bezpečnost, kybernetická odolnost a schopnost baterie na sebe aktivně vydělávat prostřednictvím chytrého řízení a flexibility. Dnešní trh s bateriemi dospívá a zbavuje se strachu z požárů. Starší technologie ustupují bezpečnějším variantám, jako je lithium-železo-fosfát (LFP).

„Riziko tam vždycky samozřejmě nějaké je, ale liší se to podle technologie a podle toho užívání. V současné době se používají nejvíc LFP baterky, takže riziko záleží na tom, jak výrobce technologii pojme a jak se provozovatel k baterii chová,“ dodává Petr Svoboda, Senior Solution Manager ze společnosti Photomate, která je partnerem tohoto dílu podcastu.

„Pokud si to systém neumí ohlídat a necháte bateriový článek přehřát, může začít hořet. Li-Ion baterie hoří teplotou 200 stupňů, LFP dokonce kolem 800 stupňů,“ dodává František Žák, vedoucí inženýringu Photomate a zdůrazňuje tak roli dnešních chytrých řídících systémů.

Právě u průmyslových úložišť je bezpečnost klíčová. Moderní systémy sledují parametry na úrovni jednotlivých článků (tzv. C2C – Cell to Consumption). Pokud systém detekuje abnormální teplotu nebo napětí, dokáže problematický článek okamžitě odpojit, aby nedošlo k řetězové reakci.

Návratnost do pěti let?

Technologický pokrok se však nezastavil u bezpečnosti. Obrovským tématem pro firmy je ekonomika provozu. Díky takzvanému osekávání špiček („peak shaving“) mohou podniky pomocí baterie výrazně snížit hodnotu rezervovaného příkonu a tím ušetřit tisíce korun měsíčně na platbách za jistič.

„U některých projektů byla návratnost bez dotací třeba 4 a půl roku, což je vynikající číslo. Lidé do toho jdou i dnes, protože má význam se na to podívat a spočítat si, co ekonomicky dává největší smysl,“ vysvětluje František Žák.

Nové úložiště Luna 241 přináší i unikátní hybridní chlazení – kombinaci vzduchu a kapaliny. Tento systém zajišťuje, že články pracují v optimálním teplotním okně, což prodlužuje jejich životnost a zvyšuje efektivitu celého systému. Petr Svoboda k údržbě dodává:„Díky tomu, že Huawei má svoje unikátní patentované řešení, je možné servisní interval prodloužit z pěti na 10 let, čímž odpadá nutnost servisních nákladů v rámci provozu.“

Velkým tématem je také kybernetická bezpečnost baterií i střídačů. Vzhledem k tomu, že data o energetice jsou kritickou infrastrukturou, hosté v podcastu zdůraznili, že servery Huawei pro evropský trh jsou umístěny ve Francii a spravovány evropským operátorem. Pro nejnáročnější klienty je k dispozici i kompletní offline provoz.

Baterie se také stávají aktivními prvky sítě. Funkce jako „grid forming“ umožňují úložištím simulovat chování synchronního generátoru a v budoucnu mohou pomoci například při startu soustavy po blackoutu (tzv. start ze tmy). Investice do baterií se tak dnes už netočí jen kolem dotací. Hlavním motorem je efektivita, obchodování na spotovém trhu a stabilizace vlastní firemní sítě v době, kdy distribuční soustavy narážejí na své limity.

Jaká může být návratnost systémů bez dotační podpory? Jaká je životnost moderních baterek? A k čemu je dobré třeba hybridní chlazení? Dozvíte se v novém díle podcastu Pod proudem. Dostupný je také na platformách Spotify a Apple Podcasts.

Úvodní foto: Archiv Obnovitelně.cz