Musk zoufale shání elektřinu pro AI. Spustil novou elektrárnu bez povolení

Umělá inteligence spotřebovává 1,5 procenta světově vyráběné energie. I proto vlastníci velkých společností budují rozsáhlá datová centra a soustředí se především do krajin s levnou elektřinou. Někteří to vyřešili státy s vysokým podílem OZE v síti, jiní ale na pravidla trochu kašlou. Dle vyšetřování skupiny Floodlight a deníku Guardian totiž plynová elektrárna Elona Muska vesele funguje i bez potřebných povolení, včetně amerického federálního zákona o čistém ovzduší.

Na problém upozornila Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) a termální záběry z dronu pořízené koncem ledna ukazují, že více než deset turbín stále spaluje zemní plyn a vypouští znečišťující látky. A to jen zhruba dva týdny poté, co Agentura zopakovala, že je nejprve třeba získat státní povolení předem.

Provozovatel elektrárny se povinnosti získat povolení snažil vyhnout a proto turbíny umístil na tažné přívěsy a trvá na tom, že se jedná o mobilní jedotky a emisní pravidla se na ně tak nevztahují. Podle EPY to ale není takhle jednoduché. Bruce Buckheit, bývalý šéf kontroly emisí u EPA, po přezkoumání snímků pro Floodlight uvedl, že podobné uvedení elektrárny do provozu představuje porušení zákona a že před jejím i kdyby jen pilotním spuštěním musí provozovatel získat povolení.

Místní obyvatelé varují před hlukem, znečištěním a potenciálními zdravotními dopady. „Riziko bydlení vedle takového zařízení je dobře zdokumentované a z hlediska zdraví to není dobré,“ komentuje Shaolei Ren, profesor zabývající se vlivem datovvých center na zdraví.

Z dokumentů uvedených v povolení, které Floodlight analyzoval, vyplývá, že Muskova xAI žádá o povolení provozovat až 41 turbín v Southavenu a že zařízení může roční emitovat více než 6 milionů tun skleníkových plynů a přes 1 300 tun zdraví škodlivých látek, což by z něj učinilo jeden z největších fosilních zdrojů v regionu.

Spotřeba kvůli AI narůstá

Provoz moderních AI systémů se odehrává především v datových centrech, která jsou zaplněna tisíci specializovaných grafických procesorů určených pro paralelní výpočty. Tyto čipy jsou extrémně výkonné, ale zároveň energeticky náročné a produkují velké množství tepla, které je nutné nepřetržitě odvádět pomocí složitých chladicích systémů.

Sam Altman, šéf OpenAI, sice upozorňuje, že jeden průměrný dotaz na ChatGPT spotřebuje zhruba 0,34 watthodiny elektřiny, tedy přibližně tolik, kolik trouba za něco málo přes jednu sekundu, a také jen velmi malé množství vody, zhruba jednu patnáctinu čajové lžičky. „Jak se bude automatizovat výroba datových center a zlevňovat výpočetní výkon, náklady na inteligenci se nakonec přiblíží samotné ceně elektřiny,“ uvedl na svém blogu.

• Tip: Bez půdy a s minimem vody. Česká firma dodá na Ukrajinu hydroponický kontejner

Právě klesající cena jednotlivých výpočtů ale vede k prudkému růstu poptávky, AI se používá stále častěji, na složitější úlohy a v nepřetržitém provozu. Podle odhadů analytiků ze Seznam Zpráv by tak datová centra pohánějící umělou inteligenci mohla do konce desetiletí spotřebovávat až pětinu veškeré elektřiny vyrobené v USA, zatímco dnes jde zatím o jednotky procent.

Podíl 1,5 procenta globální elektrické spotřeby je srovnatelný s jinými velkými sektorovými spotřebiči jako letecká doprava nebo těžký průmysl. Datacentra se ve statistikách občas uvádějí ve stejném rozsahu, jaký dnes zaujímá například letecká doprava. Do roku 2030 by ale spotřeba energie vinou AI mohla vzrůst až na tři procenta.

Úvodní foto: Freepik