Poslední šichta karvinských horníků. Dneškem skončila těžba černého uhlí v Česku
Těžební stroje v dolu ČSM se dneškem zastavily navždy. Ještě ve středu vyjede z šachet poslední vozík s uhlím a udělá tak definitivní tečku za černouhelnou historií Česka.
Kristýna Walterová
31. 1. 2026
V noci na sobotu 31. ledna se v dole ČSM ve Stonavě zastavily stroje v posledním aktivním porubu. Tím symbolicky skončí těžba černého uhlí v České republice. Po 250 let těžba uhlí formovala ekonomiku, krajinu i životy celých generací v uhelných pánvích. Definitivní tečku udělá 4. února výjezd posledního vozíku z hloubky zhruba 1 300 metrů pod povrchem.
Ještě v roce 2025 se v dole vytěžilo přes 1,16 milionu tun uhlí, v lednu letošního roku přibude posledních zhruba 45 tisíc tun. Celková bilance dolu ČSM tak za jeho více než půlstoletí provozu přesáhla 124 milionů tun.
„Česká republika už v oblasti energetiky není závislá na černém uhlí, zákazníky v oblasti koksovatelného uhlí můžeme spočítat na prstech jedné ruky s velmi krátkou perspektivou dodávek. Zásoby, které zůstávají pod zemí, již nejsou ekonomicky ani technicky vytěžitelné a s ohledem na dlouhodobou neexistenci hornického učňovství nejsme schopni nadále doplňovat kvalifikovaný personál. Přijměme proto fakt, že éra černého uhlí v Česku je u konce a využijme tohoto historického momentu k tomu, abychom projevili úctu havířům. Za těch téměř 250 let jich bylo na 10 generací,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.
Poslední tuny uhlí se v posledních dnech dobývaly ve sloji Natan, v jednom z nejhlubších míst, kam se kdy těžba v Česku dostala. Důl ČSM se během let stal technologickou špičkou, využíval moderní dobývací komplexy a musel se vyrovnávat s rostoucí hloubkou, geologickými poruchami i seizmickou aktivitou. Právě kombinace technického pokroku a extrémních podmínek dlouhodobě určovala, kolik uhlí bylo možné z podzemí dostat.
Historie dolu sahá do konce 60. let, kdy z něj poprvé vyjel vozík uhlí z hloubky necelých 600 metrů. Postupně vznikaly nové rubáňové kolektivy a těžba rostla až na miliony tun ročně. Vrcholu dosáhla na počátku minulé dekády, poté už byl trend jednoznačný a započal pozvolný útlum. Zatímco dříve v dole pracovaly desítky hornických skupin, v posledním roce zůstaly už jen tři.
Uzavřením dolu končí celá jedna kapitola regionální tradice, historie i hrdosti. Součástí změny mají být rekvalifikační programy pro bývalé horníky i nové projekty pro využití bývalých důlních areálů. Na zbourání a demolici některých povrchových budov, zabezpečení a zajištění šachet i přípravu okolí na revitalizaci má nyní společnost OKD tři roky. Některé budovy si ponechá, dají se využít i k jiným účelům a můžou sloužit také například jako muzeum či památka.
Úvodní foto: Rostislav Souček, CC BY-SA 4.0