Bez biče to nepůjde. Studie ukazuje limity samotných dotací na čistou energii
Podle autorů studie klimatická politika potřebuje i sankce, aby mohla fungovat efektivně. I to je důvodem, proč jsou tolik úspěšným nástrojem emisní povolenky.
Kristýna Walterová
5. 1. 2026
Rychlé rozšíření obnovitelných zdrojů, elektromobility nebo úsporných technologií je možné nastartovat pomocí státních dotací. Pokud ale klimatická politika zůstane pouze u finančních pobídek, snížito množství emisí skleníkových plynů se podle nové studie nepodaří. Klíčovou roli totiž hrají i opatření, která znečišťování prodražují.
K tomuto závěru dospěl mezinárodní výzkumný tým vedený odborníky z University of California San Diego a Princeton University. Jejich analýza publikovaná v časopise Nature Climate Change se zaměřuje na to, jak kombinace pobídek a sankcí funguje v reálných politických podmínkách Spojených států.
„Dlouhodobě jsme pracovali s modely, které ukazovaly, co je ekonomicky optimální. Méně už ale počítaly s tím, co je politicky proveditelné,“ uvedl David Victor, spoluautor studie, pro San Diego Today. „Naším cílem je přiblížit analytické nástroje tomu, jak vlády skutečně rozhodují.“
Krátkodobý efekt ano
Modelové scénáře ukazují, že dotace a daňové úlevy dokážou v prvních letech výrazně urychlit přechod k čistším technologiím. Firmy i domácnosti rychleji investují do obnovitelných zdrojů, elektromobilů nebo energetických úspor, pokud jsou tyto technologie finančně zvýhodněné.
Bez mechanismů, které zároveň zvyšují náklady na spalování fosilních paliv, však podle autorů dochází k vyčerpání tohoto efektu. Emise se sice zpomalí, ale neklesnou dostatečně rychle na to, aby odpovídaly klimatickým cílům.
„Pobídky fungují jako urychlovač, ale samy o sobě nezajistí hlubokou dekarbonizaci,“ shrnuje Victor. „Bez sankcí se systém v určitém bodě zasekne,“ dodal.
Politická nestabilita
Výzkum se soustředí také na to, jak do výsledků promlouvá politická nestabilita. Autoři simulovali vývoj energetiky ve všech 50 amerických státech až do roku 2050 a porovnávali scénáře, v nichž se klimatická opatření zavádějí postupně, s variantami, kde jsou programy opakovaně rušeny a znovu obnovovány.
Ukazuje se, že právě nepředvídatelnost má na investice zásadní dopad. Pokud firmy nemají jistotu, že pobídky vydrží, odkládají rozhodnutí, a pozdější snižování emisí se tím výrazně prodražuje.
„Když je politika nestálá, kapitál čeká. A to pak komplikuje jak ekonomická, tak politická rozhodnutí v dalších letech,“ upozorňuje Victor, podle něhož je stabilita politik stejně důležitá jako jejich samotná výše či přísnost.
Ačkoli studie pracuje s americkými daty, její závěry mají širší platnost. V době, kdy se klimatická politika v různých částech světa rozchází, od oslabování pobídek v USA přes kombinované přístupy v Číně až po důraz na cenu emisí v Evropě, nabízí podle autorů cenný návod, jaké nástroje mohou přinést největší efekt.
„Ve světě dnes probíhá paralelní test různých přístupů ke klimatické politice. Právě proto je důležité rozumět tomu, jak jednotlivé nástroje fungují nejen samostatně, ale i v kombinaci,“ uzavírá Victor. V USA fungují trhy s emisními povolenkami zejména na úrovni států, federální vláda zatím nezavedla celostátní systém obchodování s emisemi, ale některé státy mají vlastní programy, kde se stanoví limit na emise a firmy si mezi sebou obchodují povolenky.
Například Kalifornie provozuje takové systémy, které zvyšují náklady na vypouštění skleníkových plynů a tím motivují k investicím do čistších technologií. Státy tak vytvářejí trhy s emisemi, které fungují jako forma zpoplatnění uhlíku a mají dopad na chování průmyslu v rámci jejich jurisdikce.
V Česku podle Ondráše Přibyly z organizace Fakta o klimatu hrají emisní povolenky klíčovou roli v urychlení útlumu uhelných zdrojů. Když je cena povolenek vysoká, znečišťující uhelné elektrárny se stávají ekonomicky méně konkurenceschopné vůči levnějším plynovým nebo obnovitelným zdrojům, což urychluje jejich odchod z trhu a to je podle něj jedním z důvodů, proč mohou elektrárny skončit dříve, než bylo původně plánováno. Takový vývoj je pak vnímán jako důkaz, že trh s povolenkami podporuje dekarbonizaci energetiky, byť je realita obecně složitější a komplexnější.
Úvodní foto: Pixabay