Cenu elektřiny určuje stát, proto máme jednu z nejdražších v Evropě

Z dat, která Fakta o klimatu analyzovala v novém explaineru „Jak rozvoj solárních a větrných elektráren ovlivňuje ceny elektřiny?“, vyplývá, že o ceně elektřiny pro koncové zákazníky rozhoduje především stát svým nastavením daní, poplatků a tarifů. Rozvoj solárních a větrných elektráren cenu elektřiny sám o sobě podstatně nezvyšuje ani nesnižuje: v evropských datech není mezi podílem obnovitelných zdrojů a cenou pro domácnosti jednoznačná souvislost.

Data ukazují, že relativně vysoká cena elektřiny v Česku souvisí především s vysokou mírou zdanění a nízkou mírou státní podpory. Domácnosti tak platí více než jinde v Evropě, nikoli kvůli ceně samotné výroby elektřiny, ale kvůli tomu, jak stát nastavuje systémové poplatky a rozložení nákladů.

Nejde tolik o výrobní mix, ale o pravidla a regulaci

Nový explainer Fakta o klimatu ukazuje, že klíčovým faktorem výsledné ceny elektřiny pro koncového zákazníka není cena silové elektřiny, ale nastavení tarifů, poplatků a daní, tedy rozhodnutí státu. V roce 2024 platily české domácnosti v průměru 0,32 €/kWh (zhruba 8 Kč/kWh). Přibližně polovinu této částky tvoří cena energie a dodávky, čtvrtinu náklady na sítě a čtvrtinu daně a poplatky.

„O tom, jaká bude cena elektřiny pro koncového zákazníka, rozhoduje především stát – svým nastavením daní, regulací a tarifní struktury,“ vysvětluje Matěj Kolouch Grabovský, spoluautor studie, analytik Fakt o klimatu.

V Česku tvoří daně a poplatky zhruba čtvrtinu konečné ceny elektřiny — DPH je 21 %, přičemž řada států EU ji snížila nebo zavedla nižší sazby pro domácnosti. Zároveň český stát jen v malé míře přispívá na snižování cen z rozpočtu formou dotací.

Naopak v Německu, Francii nebo Polsku stát část nákladů převzal — buď dočasně během energetické krize, nebo trvale prostřednictvím dotací na distribuci či podporu zranitelných domácností.

Jaké má Česko možnosti?

Krátkodobě může stát cenu elektřiny snižovat jedině tím, že část nákladů převezme — například přenesením poplatku za obnovitelné zdroje do rozpočtu nebo dočasným snížením DPH. Obojí by pro zákazníky snížilo cenu elektřiny, na druhou stranu by se jednalo o další a významnou výdajovou položku v již tak napjaté finanční bilanci ČR.

Z dlouhodobého hlediska pak rozhoduje především stabilní a chytře nastavená energetická politika: předvídatelná regulace, elektrifikace hospodářství, efektivní modernizace sítí a rozvoj vhodných domácích zdrojů jako například větrných elektráren.

• Tip: Česko na summitu EU odmítlo návrh klimatického cíle pro rok 2040, spoléhá na jádro

„Pokud chceme, aby byla elektřina dlouhodobě dostupná a zároveň nízkoemisní, je třeba hledat cesty k co nejúčelnějšímu využití sítě, aby sítě přenesly k zákazníkům co nejvíce elektřiny – nastavit podmínky pro rychlou elektrifikaci, rozvíjet flexibilitu spotřeby a další opatření,“ doplňuje Jan Krčál, spoluautor studie, hlavní analytik Fakt o klimatu.

Cena elektřiny pro domácnosti není jen otázkou trhu, ale především politiky. Česká republika dnes patří mezi země, které nechávají náklady nést spotřebitele více než jinde v EU. Zda to tak zůstane i v budoucnu, bude záviset na rozhodnutích vlády – o daních, dotacích i rozložení nákladů v celém systému výroby, distribuce a spotřeby elektřiny.

Úvodní foto: Unsplash