
Jmenování Macinky do čela ministerstva životního prostředí je vyhlášením války Bruselu
Nastupující premiér Andrej Babiš (ANO) si musí Motoristy předcházet. Potřebuje je, aby spolu s SPD hlasovali proti jeho vydání k soudu v dotační kauze Čapí hnízdo.

Pavel Baroch
13. 10. 2025
Desítky univerzitních profesorů, docentů a několik stovek akademických pracovníků včetně zástupců významných nevládních organizací apelovaly, aby v čele ministerstva životního prostředí stanul odborný a kompetentní politik. A nepřímo se tak vyslovily proti tomu, aby toto místo dostal předseda Motoristů sobě Petr Macinka.
Zdá se, že jejích výzva se minula účinkem. Rodící se vládní koalice zveřejnila, jak si rozdělí jednotlivá ministerstva – a ekologický resort, na který má dlouhodobě zálusk právě Macinka, připadne Motoristům.
„Česko od nové vlády očekává odborně kompetentní, praktickou politiku,“ stojí v dopise, který stovky odborníků adresovaly prezidentovi a vítězi voleb Andreji Babišovi (ANO), na jehož vládu, kdy na ministerstvu seděl Richard Brabec (ANO), vzpomínají jako na dobu, kdy se ochraně životního prostředí poměrně dařilo.
V hlavní roli Čapí hnízdo
Jenže Babišovi v tuto chvíli nejde jenom o složení nové vlády a rozdělení kompetencí – ale také o jeho osobu. Reálně mu totiž hrozí, že bude odsouzen v dotační kauze Čapí hnízdo, před čímž ho ovšem může, aspoň dočasně, ochránit poslanecká imunita. Nová sněmovna musí o jeho vydání (a také o vydání Tomia Okamury za rasistický leták) k trestnímu stíhání znovu hlasovat.
Babiš si tedy musí své koaliční partnery předcházet, aby v rozhodující chvíli jejich poslanci zvedli ruku proti tomu, aby znovu stanul před soudem. To také může být jedním z důvodů, proč nastupující premiér „pustí“ ministerstvo životního prostředí motoristické straně. Ostatně Macinka dlouhodobě mluví o tom, že má o tento resort zájem.
Je to trochu paradox, že se právě na tento úřad soustředí taková pozornost. Dlouhé roky totiž platilo, že ministerstvo životního prostředí není resort, o nějž by byl mezi koaličními partnery zrovna pranice, i když by se výjimky samozřejmě našly.
Jenže to se v posledních letech změnilo poté, co Evropská unie spustila ambiciózní Green Deal, jehož cílem je, aby se z Evropy kvůli ochraně klimatu a dalších oblastí stal do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent na světě. Z životního prostředí se stal jeden z nejdůležitějších, ale také nejsložitějších oborů (kde se navíc rozděluje hodně peněz).
Pokud se tedy z Petra Macinky skutečně stane nový český ministr životního prostředí, bude to skoro jako vyhlášení války Bruselu. Macinka je mnohaletým odpůrcem globálního oteplování, respektive odmítá, že by se člověk zásadním způsobem podílel na klimatické změně. A pokud vychází z takové představy, proč by se mělo pokračovat v Green Dealu – když se vlastně z přičinění člověka nic neděje?
Poteče „zelená krev“?
Jenže životní prostředí potřebuje poměrně široký přehled, aspoň základní odborné znalosti, renomé. Nic z toho Macinka nemá. Mluví o evropském „zeleném šílenství“, o tom, že po jeho nástupu na ministerstvo poteče „zelená krev“, ale tím, kdo žije v zajetí ideologických frází, je především on sám. Jakýkoli odborný pohled odmítá, a ještě se tím veřejně chlubí.
„Vláda je tvořena různými resorty, z nichž většina má něco dělat, něco budovat, někoho zastupovat. Ale pak je tam jedna zelená žába na prameni, která se utrhla z řetězu. Ministerstvo, které samo o sobě žádné hodnoty netvoří, pouze všem ostatním všechno blokuje, brzdí, reguluje a komplikuje. Ministerstvo, kterého se zmocnily zelené neziskovky a nátlakové organizace typu Děti země nebo Hnutí Duha,“ řekl například loni v prosinci v rozhovoru pro MF Dnes.
Už tehdy jako by prorocky nastínil, že by po volbách „mohl nastat nějaký posun k lepšímu“. A dodal: „Je třeba provést nemilosrdnou kontrarevoluci na ministerstvu životního prostředí, kde se mimo jiné zhmotňují i všechny emisní povolenky a další nástroje šikany společnosti. Odideologizovat MŽP by pro nás určitě bylo zajímavým projektem. Kdyby jej získali Motoristé, asi by chvíli tekla zelená krev, ale pak by skončila doba všemožných blokád a obstrukcí, nejenom při stavbách silnic a dálnic.“
Jako by Petr Macinka mluvil z duše svého učitele Václava Klause, jehož Institut dlouhé roky vedl coby ředitel. „Ministerstvo životního prostředí není o mraveništích a lesích. Je to nejvíce ideologické ministerstvo dnešní doby, prosáklé zelenou ideologií, která nemá se skutečnou starostí o přírodu nic společného. Petr Macinka to ví, a právě to je jeho zásadní kvalifikace, proč by mohl být dobrým ministrem životního prostředí,“ uvedl Klaus poté, co už bylo známo, že Motoristé míří do vládní koalice.
Klausova antiekologická bible
Připomeňme si také Klausovu knihu Modrá, nikoli zelená planeta z roku 2007, která se možná po nástupu Macinky na ministerstvo stane povinnou literaturou pro všechny jeho podřízené coby jakási „antiekologická bible“. V knize se to ideologickými floskulemi jen hemží. Třeba:
„Přístup environmentalistů k přírodě je obdobou marxistického přístupu k ekonomickým zákonitostem, protože i oni se snaží svobodnou spontaneitu vývoje světa (a lidstva) nahradit rádoby optimálním, centrálním či – jak je dnes módní říkat – globálním plánováním světového vývoje.“
A pokračuje: „Jako ostatní utopie je i tato uskutečňovaná (nikoli uskutečnitelná!) pouze omezováním svobody a diktátem malé menšiny vyvolených drtivé většině lidí.“ Mohlo by to být k pousmání, ale v ochraně životního prostředí mohou nastat zcela zásadní změny, které de facto půjdou proti ochraně přírody.
Macinkova „ekologická revoluce“ může mít i značný ekonomický dopad na české hospodářství, snížit jeho konkurenceschopnost, může narušit mezinárodní závazky – třeba když kandidát na ministra životního prostředí ještě před volbami mluvil o tom, že by Česká republika měla vystoupit z Pařížské dohody o změně klimatu.
Foto: Motoristé sobě