Slunce na steroidech. Hybridní solární mega elektrárna i panely zakryté jezero

Ačkoliv s příchodem chladného počasí obracíme pozornost spíše k větrným farmám, investoři po celém světě ohlašují dokončování rekordních solárních projektů. Patří mezi ně hybridní solární elektrárna o výkonu jednoho gigawattu v Číně, největší střešní vertikální fotovoltaická instalace na světě v Norsku nebo budoucí největší evropská plovoucí elektrárna ve Slovinsku.

Začněme kontroverzní hybridní stavbou čínské společnosti Tři soutěsky, která si po stejnojmenné a největší přehradě na světě připisuje další „nej“, a to v podobě projektu stomegawattové CSP fotovoltaické elektrárny a 900megawattové solární elektrárny. Dohromady tedy složí ohromující jeden gigawatt.

Zkratka CSP označuje koncentrovanou solární energii, kdy se pomocí obvykle kruhově vyskládaných obrovských zrcadel přeměňuje světlo v teplo uprostřed kola, na takzvané věži.

Čínský projekt se skládá z 260 tisíc zrcadel a věž se ohřívá až na 550 stupňů Celsia. Věž slouží také jako tepelné úložiště, které je schopné akumulovat teplo až po dobu osmi hodin a překlenout tak noc a to dokonce i v případech, kdy okolní teplota klesá i pod minus dvacet stupňů Celsia.

Předpokládaná roční výroba se pohybuje okolo dvou terawatthodin elektřiny a pokryje tak přes 830 tisíc domácností. Navíc sníží emise oxidu uhličitého o 1,63 milionu tun. Nejčastější využití nacházejí CSP projekty v pouštích či lokalitách, kde je hodně světla a tepla, stejně je tomu tak i v tomto případě.

• Psali jsme: Malé elektrárny už licenci nepotřebují. Co dalšího mění Lex OZE III?

Důvodem, proč se umisťují do liduprázdných regionů, je jednak nutná rozloha projektu, v malém měřítku by CSP elektrárny zkrátka nefungovaly, a pak i riziko pro ptactvo. Běžná fotovoltaika ptákům nijak neškodí, jak jsme ostatně na Obnovitelně.cz několikrát psali, zrcadlový systém ale může křižujícímu ptáku pěkně zavařit.

Dalším zajímavým projektem se nyní pyšní norský startup Over Easy Solar, který dokončil největší střešní vertikální fotovoltaiku na světe o výkonu 320 kilowattů. Nachází se na logistickém terminálu a skládá se z 6400 panelů. Jak samotná společnost vyzdvihuje, vertikální panely navíc brání hromadění sněhu, což je v dané lokalitě také užitečná vlastnost.

„Vertikální solární panely jsou velmi vhodné pro severní země a zasněžené regiony. Doufáme, že tento projekt se stane inspirací pro další investory do udržitelné výroby střešních instalací,“ uved pro PV Magazine generální ředitel firmy Trygve Mongstad. Podle něj jde nejen o největší solární systém ve městě, ale i o největší vertikální střešní instalaci na světě.

Předchozí rekord největší vertikální instalace přitom držel také norský projekt, který solární střechou pokryl fotbalový stadion. Právě vertikální elektrárny jsou ideálním zdrojem v oblastech s málo sluncem, protože podle studií dokáží vytáhnout více energie, než klasické horizontální panely a to dokonce až o třicet procent.

Ve fázi plánování je pak třetí zajímavý projekt, největší evropská plovoucí fotovoltaická elektrárna ve Slovinsku o výkonu 140 megawattů. Nacházet by se měla na jezeře Družmirje, které vzniklo po revitalizaci lignitového lomu. V tuto chvíli se o plovoucí elektrárně teprve jedná, pokud nevznikne v projektové fázi žádná komplikace, hotová by mohla být v roce 2027.

• Tip: V Číně vzniká největší vodní elektrárna na světě, Tři soutěsky překoná třikrát

Oproti světovému rekordmanovi to ale bude menší bratříček. Čínská elektrárna společnosti Huaneng Power se skládá z téměř čtvrt milionu solárních panelů a disponuje výkonem 320 megawattů. Rozkládá se na neuvěřitelné ploše 1,2 milionů metrů čtverečních a také jako zdroj vodní plochy využila nádrž ke staré uhelné elektrárně.

Právě podobné lokality před nebo i po revitalizaci jsou na projekty tohoto typu ideální. Nejedná se o vzácné přírodní rezervace a navíc vodu zastíní a mohou zabránit odpařování. Solární panel na vodě navíc vyrobí víc, než na střeše či půdě. Díky vodnímu chlazení zespodu má zhruba o 10 až 15 procent vyšší výkon.

V České republice se zatím objevují jen pokusné projekty, ten nejvýraznější patří společnost ČEZ. Plovoucí vodní elektrárna ve Štěchovicích disponuje výkonem 87 kilowattů a ročně vyrobí zhruba 80 megawatthodin elektřiny.

Úvodní ilustrační foto: kallerna, CC BY-SA 4.0