Vítr do plachet. Evropa plánuje postavit větrníky o výkonu přes 40 gigawattů

Mezinárodní dohodu zástupci jednotlivých energetických sektorů podepíšou v lednu 2026, náklady na výstavbu by se díky tomu mohly snížit až o 30 procent.

Evropské vlády chtějí urychlit výstavbu větrných elektráren na moři, které mají být klíčem k elektrifikaci průmyslu i celé ekonomiky. Evropská unie nyní disponuje výkonem 37 gigawattů, do roku 2030 chce dosáhnout 80 gigawattů a dlouhodobě cílí na více než 300 gigawattů. Pokud se podaří uzavřít novou dohodu a zrychlit povolovací procesy i výstavbu sítí, mají offshoreové větrné turbíny šanci evropské ambice naplnit.

Zástupci jednotlivých ministerstev proto přišli s návrhem takzvané třístranné smlouvy, tedy dohodou mezi vládami, průmyslem a výrobci elektřiny. Ta by měla usnadnit investice do nových větrných farem a rozvodných sítí.

Diskuze směřují k přípravě Nové dohody pro větrnou energii na moři, o níž se má rozhodovat na summitu v Hamburku v lednu 2026. Vlády by se podle ní zavázaly stavět 15 gigawattů nových kapacit ročně v období 2031 a ž 2040. Energetický sektor na oplátku slibuje snížení nákladů o 30 procent.

Podle serveru Wind Europe se zástupci jednotlivých států shodli na nezbytnosti podobné dohody, protože současný rozvoj brzdí hned několik problémů, například odkládání projektů kvůli špatně nastaveným aukcím, obecně pomalé elektrifikaci průmyslu nebo nepřipravenosti distribučních sítí. Kvůli poslednímu zmíněnému také v tuto chvíli stojí hotová větrná elektrárna v Německu, která musí se spuštěním počkat na modernizaci sítě.

I proto je nezbytná vládní podpora, která může některé problémy odstranit či zmírnit. Experti serveru vysvětlují, že klíčová je především transparentnost a předvídatelnost plánů. Bez toho se totiž zbrzdí realizace všech obnovitelných zdrojů nebo nových technologií.

První vlaštovky dobrých příkladů ale už existují. Jen letos naplánovali investoři v Evropě šest velkých projektů v Polsku, Německu a ve Velké Británii v souhrnné výši investice 22 miliard euro a výkonem 6 gigawattů.

Navyšují se také technologické znalosti. Zatímco v Česku stále instalujeme větrné turbíny o výkonu dvou megawattů, protože vycházíme ze stavebních povoleních z roku 2012, schopnosti a technologie se ve zbytku Evropy výrazně posouvají. Díky tomu se rozšiřuje i síť dodavatelských firem, které jsou nyní schopné vyrobit technologie až o výkonu 10 gigawattů ročně.

Úvodní foto: Pixabay