Invazní komár přenáší i horečku dengue. V Česku se mu daří kvůli globálnímu oteplování
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozorňuje, že prohlubující se klimatická změna posunuje oblasti výskytu teplomilných druhů více na sever, tedy i do Evropy včetně České republiky.
Pavel Baroch
29. 9. 2025
S komárem japonským, který přenáší nejrůznější vážné nemoci, se Češi ještě před několika lety mohli setkat pouze v exotických oblastech východní Asie. Teď se běžně objevuje i na českých zahradách. Státní zdravotní ústav (SZÚ) potvrdil, že se invazní komár japonský trvale usídlil v České republice.
„Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči nebo třeba ve vázách s květinami,“ uvedl Martin Kulma, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ.
Podobná místa na rozmnožování podle něj v minulosti využíval původní český komár pisklavý, ten ale saje hlavně krev ptáků. „Komár japonský preferuje jako svého hostitele hlavně savce, včetně člověka,“ sdělil Kulma. Na rozdíl od komára pisklavého je komár japonský aktivní přes den – hlavně ráno a večer.
A především může přenášet vícero nejrůznějších virových nemocí, jako je například horečka dengue, západonilská horečka nebo chikungunya. Zatímco jinde v Evropě byl výskyt tohoto druhu znám už roku 2000, na českém území jej odborníci poprvé pozorovali až v roce 2021. Velmi rychle se ale rozšířil a loni i letos vědci jeho výskyt zaznamenali na zhruba polovině z více než šesti desítek zkoumaných lokalit napříč republikou.
Zrádné stojaté vody
„Naše výsledky ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k jeho zavlečení došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ řekl Bodhi van Wieringen, který se na České zemědělské univerzitě věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského v Česku.
Jeho kolega z univerzity Jiří Černý dodal, že bezprostřední nebezpečí pro obyvatele Česka komár japonský zatím nepředstavuje. „To se ale může v budoucnu změnit. Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů,“ vysvětlil.
Efektivní obranou před komáry je likvidace líhnišť, tedy míst s výskytem larev. Typickým líhništěm invazních komárů rodu Aedes jsou stojaté vody o malé ploše, kde opakovaně, pravidelně stoupá a klesá hladina vody.
„Lidé by neměli dlouhodobě nechávat na svých pozemcích vodu v kýblech, konvích nebo dalších nádržkách. Vodu v truhlících pod květináči nebo ve vázách je pak optimální alespoň jednou za dva týdny vyměnit, aby se v ní nemnožily komáří larvy,“ doporučil Jakub Dvořák ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity.
U velkých sudů a nádrží na dešťovou vodu je pak dobré překrýt je moskytiérou. „Pozor je potřeba dát i na skladování předmětů, kde se může kumulovat voda a můžou tak sloužit jako líhniště,“ dodal Dvořák a jako příklad uvedl odložené pneumatiky.
Desítky pacientů v Česku
V Česku bylo letos zatím nahlášeno 72 případů horečky dengue, osm případů chikungunya a jeden západonilské horečky. „U všech šlo o importy z exotických destinací, to znamená, že si infekci přivezli lidé z cest,“ konstatoval Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
V letošní sezoně byly jednotky případů místního přenosu onemocnění virem dengue zaznamenány v Itálii, Francii a Portugalsku. Případy lokálně získaného onemocnění virem chikungunya byly zaznamenány ve Francii a Itálii a západonilské horečky v jižní Evropě – především v Itálii.
„Asi 80 procent nákaz západonilskou horečkou probíhá bezpříznakově nebo jen s mírnými příznaky. Přibližně jeden člověk ze 150 nakažených však může mít závažný až fatální průběh. Očkování neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Proti nákaze virem chikungunya a dengue existuje možnost vakcinace,“ uvedl Kynčl.
Vedle komára japonského byl v Česku již potvrzen trvalý výskyt dalšího invazního druhu – komára korejského. Další invazní druh, komár tygrovaný, se do Česka pravidelně dodává zejména automobilovou dopravou, ale jeho trvalý výskyt prozatím nebyl potvrzen. Vzhledem k tomu, že je již velmi dobře etablován v sousedních regionech v Rakousku i na Slovensku, jeho usazení v Česku je v blízké budoucnosti velmi pravděpodobné.
Český hydrometeorologický ústav ve shodě s dalšími evropskými institucemi už loni upozornil, že prohlubující se klimatická změna posunuje oblasti výskytu teplomilných druhů více na sever, tedy i do Evropy včetně České republiky.
„Další zvyšování průměrné teploty tak může přispět k zavlečení a usazení nových druhů komárů a tím ovlivnit také zdejší spektrum nemocí přenášených komáry. Zvyšování průměrné jarní teploty může vést také k rychlejšímu jarnímu vývoji komárů, a tedy i dřívějšímu zahájení komáří sezóny,“ uvedl ČHMÚ. Na druhou stranu mohou vysoké letní teploty zapříčinit úbytek jiných druhů.
Vzácná choroba koní
Tým českých a rakouských veterinářů a parazitologů pod vedením profesora Davida Modrého z České zemědělské univerzity nedávno objevil také původce významného onemocnění koní. Vědci popsali čtyři případy kožní leishmaniózy způsobené prvokem Leishmania martiniquensis, který se obvykle vyskytuje v tropických oblastech – ve střední Evropě se choroba neočekávala.
Leishmanióza je infekční onemocnění přenášené drobným hmyzem. U nemocných koní se projevuje jako zduřelé kožní uzly v okolí očí nebo jinde na hlavě, které se s rozvojem onemocnění mohou měnit v plošné otevřené rány. Část infekcí může připomínat takzvaný sarkoid – kožní nádor často diagnostikovaný u koní.
„Leishmanióza je onemocnění v České republice nové a jeho výskyt u koní byl překvapující. Série prvních případů vedla k sestavení silné expertní skupiny, připravené další případy včas diagnostikovat,“ řekl Petr Jahn z Kliniky chorob koní Veterinární univerzity Brno.
Mezi lety 2019 až 2023 vědci popsali tři případy v Česku, a to na Olomoucku, Pardubicku a Ústecku, a jeden případ v rakouském Štýrsku. Parazit byl potvrzen díky kombinaci klinických nálezů a moderních diagnostických metod. Jsou to první doložené případy onemocnění způsobeného tímto druhem parazita ve střední Evropě.
„Výskyt čtyř nezávislých případů dokazuje, že tento parazit v Evropě cirkuluje a není jen náhodně zavlečený,“ uvedl profesor David Modrý z katedry veterinárních disciplín České zemědělské univerzity v Praze. Podle Jana Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy není pochyb o tom, že infekci přenáší krev sající dvoukřídlý hmyz.
„O kterého přenašeče ale v České republice jde, zatím nevíme, intenzivně po něm ale pátráme,“ dodal Votýpka. Choroba je přesná i na člověka, největší riziko představuje pro osoby s oslabenou imunitou. Přenos parazita mezi zvířaty a člověkem je pravděpodobně zprostředkován drobným hmyzem, takzvanými tiplíky, kteří se vyskytují po celé Evropě.
Foto: ecdc.europa.eu(komár japonský)