Za škodlivé ovzduší poblíž nabíječek mohou spalováky, elektroauta jsou v tom nevinně
Máte otevřená okna v autě, když jedete centrem Prahy? Pak už je na nabíjecích stanicích zavírat nemusíte, koncentrace PM2,5 je u nás vysoká skoro všude.
Kristýna Čermáková
21. 8. 2025
Studie kalifornské univerzity zjistila, že u nabíjecích stanic pro elektromobily i na čerpacích stanicích je zhruba dvojnásobně více jemných prachových částic než v běžném městském prostředí Los Angeles. Na vině jsou ale hlavně spalovací auta. Do médií se přesto dostala především část o tom, že nabíjení může být škodlivé. Pojďdme si to nyní rozebrat do detailu.
Je to podobné, jako kdybychom tvrdili, že tankování na benzínce je nebezpečné jen kvůli prachu. Pro představu: běžné americké město má v ovzduší kolem 7,5 mikrogramu částic PM2,5 na metr krychlový. Na čerpací stanici je to už 12 mikrogramů na metr krychlový a u nabíječek průměrně 15 mikrogramů na metr krychlový. Rozdíl tedy není dramatický, ale na titulky to stačí.
Za zvýšené hodnoty může především ventilátor, který při nabíjení chladí elektroniku a víří usazený prach. Pokud stanice neběží, prach usedá na povrchy, ventilátor ho ale při spuštění jednoduše rozfouká. Výzkumníci navíc upozorňují, že stačí poodejít pár metrů a koncentrace je zase v normě. Proto doporučují nevětrat při nabíjení okny auta nebo se nezdržovat těsně u stojanu.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí zaviní částice PM2,5 zhruba 238 tisíc předčasných úmrtí ročně. „Tyto částice jsou tak malé, že se mohou dostat hluboko do plic a dokonce i do krevního oběhu – což může vést k vážným problémům, jako je srdeční nebo plicní onemocnění,“ uvedl pro časopis Carscoops doktor Michael Jerrett. Právě skutečnost, že se kolem nabíječek víří potenciálně nebezpečný prach, pak proběhla médii.
Vznikají ve spalovacích motorech
Částice PM2,5 jsou velikostí srovnatelné s bakteriemi. Vznikají hlavně spalováním fosilních paliv a biomasy, částečně i opotřebením brzd a pneumatik. Elektromobily tedy nejsou hlavním viníkem – pneumatiky sice ubývají všem autům stejně, ale díky rekuperaci brzdí elektromobily častěji motorem, takže brzdové destičky tolik nepoužívají. A spalovací motor, který vytváří většinu zplodin, nemají vůbec. V případě měst, čerpacích ale i nabíjecích stanic (které se navíc často nacházejí na benzínce) jsou tedy hlavním zdrojem částic PM2,5 spalovací auta.
Některé titulky i přes to naznačovaly, že nabíjení elektroauta je vysoce riziková činnost. Ve skutečnosti ale ani 15 mikrogramů na metr krychlový PM2,5 nepředstavuje nic výjimečného – jde o hodnoty srovnatelné s tím, co naměříte třeba na zahrádkách restaurací v Praze. Podle Státního zdravotního ústavu sice koncentrace PM2,5 v Česku nepřekračují imisní limity, pořád ale patří k nejvýznamnějším zátěžím ovzduší.
Pražské měřicí stanice uvádějí pro rok 2022 hodnoty mezi 9,5 a 14,5 mikrogramů na metr krychlový – tedy podobné, jaké kalifornští výzkumníci naměřili u čerpacích a nabíjecích stanic. „To představuje až dvojnásobek středních hodnot měřených na republikových pozaďových stanicích. Z porovnání ročních průměrných koncentrací frakce PM2,5 s doporučenou hodnotou WHO (5 mikrogramů na metr krychlový v ročním průměru) vychází, že tato hodnota byla na všech stanicích v Praze dvoj- až téměř trojnásobně překročena,“ uvádí zpráva.
Na aktuální hodnoty v různých pražských městech se můžete podívat na stránku Českého hydrometeorologického ústavu. Ve čtvrtek 21. srpna v 7 hodin ráno bylo zhruba na polovině měřících míst naměřeno přes 15 mikgrogramů PM2,5 na metr krychlový. V oblastech Tušimic, Teplic nebo na Ostravsku to bylo na některých místech nad 20. Zkrátka v České republice bohužel stanice poblíž silnic nebo v zastavěné infrastruktuře často naměří hodnoty, které výsledky amerického výzkumu výrazně přesahují.
Řešením je elektromobilita
Co s tím? Elektroauta jsou v provozu výrazně čistší a úspornější než spalovací vozy. Neznečišťují přímo ulice a část z nich jezdí na elektřinu z obnovitelných zdrojů. I pokud se ale nabíjejí z běžné sítě, platí, že komíny elektráren vypustí do ovzduší méně škodlivin než tisíce výfuků ve špičce. Navíc jsou emise z elektráren účinněji filtrovány.
„Elektromobily jsou oproti vozidlům se spalovacím motorem obrovským zlepšením a naše vlastní studie ukazují, jak elektrifikace dopravy čistí vzduch pro všechny,“ komentovala pro Carscoops odbornice na environmentální zdraví Yifang Zhu. Podle ní by se zvýšená prašnost u nabíječek dala řešit vzduchovými filtry.
Prachové částice patří k nejnebezpečnějším složkám znečištění ovzduší, protože jsou dost malé na to, aby pronikaly hluboko do plic i do krevního oběhu. Dlouhodobé vystavení zvyšuje riziko kardiovaskulárních a plicních onemocnění, astmatu či chronické obstrukční plicní nemoci. Podle Světové zdravotnické organizace zkracují průměrnou délku života Evropanů o několik měsíců.
„Navzdory zlepšení v posledním desetiletí byla v roce 2020 česká populace vystavena jemným částicím (PM2,5) více než většina ostatních zemí EU, a to v koncentraci 14 mikrogramů na metr krychlový ve srovnání s 12 mikrogramy na metr krychlový v celé EU. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v roce 2021 mělo znečištění ovzduší v Česku za následek více než 80 předčasných úmrtí na 100 tisíc obyvatel, což je o 43 procent více, než byl průměr EU,“ vysvětluje report evropského onkologického registru.
Znečištění má přitom i ekonomické dopady – vyšší nemocnost, nižší produktivitu práce i zátěž pro zdravotní systém. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že ročně stojí evropské státy stovky miliard eur. Proto je snaha o čistší energetiku a dopravu, včetně přechodu na elektromobilitu, jedním z klíčových přístupů, jak nejen zlepšit zdraví obyvatel, ale i ušetřit veřejné finance.
Úvodní foto: Unsplash