Klimaskeptici slavili chladný červenec. Zato teď nás čeká nejteplejší den roku

Dnes by nás měl čekat nejteplejší den roku 2025, na mnoha místech budou pravděpodobně naměřeny teplotní rekordy. A to vše jen krátce poté, co některé skupiny klimaskeptiků oslavovaly předchozí měsíc, který byl přitom stále ještě třetím nejteplejším červencem v historii měření.

Dnes bude podle Českého hydrometeorologického ústavu vrcholit příliv velmi teplého vzduchu od jihu a odpolední teploty vystoupí na 32 až 36 stupňů Celsia, v nížinách Čech ojediněle 37 stupňů Celsia a teplo bude i na horách v 1000 metrů kolem 26 stupňů Celsia. V Praze a Ústeckém kraji navíc může pokračovat riziková koncentrace přízemního ozonu z předchozího dne.

„Přízemní ozón patří mezi silně dráždivé látky a vzniká v ovzduší reakcí uhlovodíků a oxidů dusíku při intenzívním slunečním záření. Je především důsledkem rostoucí automobilové dopravy a spalováním fosilních paliv. Působí zejména na plicní tkáň a sliznice,“ popisuje ČHMÚ.

Aktuální rekordní teploty alespoň utlumí vášnivé debaty a dohady o tom, zda vůbec klimatická změna existuje, když v červenci absolutní rekordy nepadaly. Kvůli tomu se totiž vyrojila internetová smršť názorů a komentářů. Pocitově a lidsky se totiž jednalo o výrazně chladnější a deštivější období, než na jaké jsme z posledních let zvyklí. Mnoho popíračů klimatické změny vnímalo ochlazení na pár týdnů jako jednoznačný důkaz své pravdy a faktu, že se klima neotepluje.

Když potom meteorologické organizace přinesly statistiky, které prokázaly, že se ve skutečnosti stále jednalo o jeden z nejteplejších červenců měřitelné historie, strhla se debatní válka. Nejpozoruhodnějším příspěvkem byl jistě stokrát přesdílený komentář herního vývojáře Daniela Vávry, který se z nějakého důvodu pasoval do role meteorologa a klimatologa.

Ať už omylem, nebo záměrně při výběru dat zaměnil dvě meteorologické stanice a na základě zcela neodpovídajících zdrojových informací se rozhodl fušovat do řemesla odborníkům v jejich oboru. Kritizoval mimochodem i závěry profesora Jakuba Hrušky, jednoho z předních českých expertů na hydrologii a změnu klimatu.

Chladnější, a přesto nadprůměrný

Pojďme ale k jádru věci. Onen pocit chladného léta je přirozený – zvykli jsme si na teplá léta a minimum srážek, a najednou je to pro nás šok. Vzpomínky na dětství, kdy propršelo třeba celé dva měsíce v kuse a třicítky byly jen pár dní, mozek vytěsní a zapamatuje si jen to hezké, proto jsou naše představy zkreslené.

„V poslední dekádě jsme zažili řadu extrémně horkých červenců a srpnů. Roky jako 2015, 2018 či 2019 se vyznačovaly vlnami veder, které posunuly naše očekávání směrem k vyšším teplotám. Když se pak objeví měsíc, který se jen vrátí k dlouhodobému průměru, působí na mnoho lidí dojmem ‚studeného léta‘. Je to ale optický klam způsobený naším zvykem na extrémní horka,“ uvádí server Manipulátoři.cz, který vyvrací mýty kolující na internetu.

• Psali jsme: Nesnesitelné vedro: Teplota v Evropě se někde blíží až k 50 stupňům Celsia

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl červenec 2025 svou průměrnou teplotou nejchladnější za posledních 13 let, tedy od roku 2013. „Na druhé straně například od roku 1953 do roku 1990 měl červenec pouze dvakrát průměrnou teplotu vyšší než ten letošní, a to v roce 1976 a 1983, a dvakrát – v roce 1967 a 1982 – měl stejnou,“ uvádí ústav.

Ještě zajímavější jsou ale statistiky celosvětové. V určitém čechocentrismu si totiž klimaskeptici neuvědomili, že ačkoliv se u nás dočasně mírně ochladilo, z globálního hlediska to tak neplatí. Červenec 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření – teplejší byly jen předchozí dva roky.

Podle ředitele meteorologické organizace Copernicus Carla Buontempa je dva roky dlouhá série globálních teplotních rekordů zatím u konce. „To ale neznamená, že by změna klimatu skončila. I v červenci jsme byli nadále svědky dopadů oteplování světa v podobě událostí, jako jsou extrémní horka a katastrofální záplavy. Pokud rychle nestabilizujeme koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, měli bychom očekávat nejen nové teplotní rekordy, ale také zhoršení těchto dopadů – a na to se musíme připravit,“ uvádí.

Sobi umírají vedrem

Střední Evropa, tedy i Česká republika, zažila naopak teploty nižší, než byl celosvětový průměr. Například Skandinávie ale registrovala nejvyšší teploty v moderní historii vůbec.

„I relativně chladné skandinávské země čelí nebezpečným vlnám veder s oteplením o 1,3 stupně Celsia, žádná země není v bezpečí před změnou klimatu. Spalování ropy, plynu a uhlí již zabíjí lidi. Fosilní paliva zhoršují extrémní počasí a abychom zabránili zhoršování klimatu, musíme je přestat spalovat a přejít na obnovitelné zdroje energie,“ komentuje situaci pro Guardian profesorka Friederike Otto, klimatoložka z Imperial College London.

Kromě adaptace lidí na netypické teploty se tak Skandinávie musí potýkat například s potřebou výstavby nové infrastruktury. Ta stávající totiž nebyla vytvářena tak, aby odolala vysokým teplotám. Chybí i stínítka nebo zelené prostory ve městech. Trpí také zvířata, především sobi – chladili se v silničních tunelech, sbíhali do měst a mnoho jich uhynulo.

Rekordní vedra zažilo i Turecko, kde bylo poprvé naměřeno 50,5 stupně Celsia. Vypuklo také mnoho lesních požárů, které byly neuhasitelné po několik dní. Jen za období posledních několika týdnů vzrostla v Evropě plocha poškozená lesními požáry o 87 procent, oheň zasáhl především Balkán, Francii a Španělsko.

• Tip: Umírání ryb v letních vedrech nemá konce. Může za to fosfor

Ve Francii se většina vln veder za posledních 78 let odehrála v posledních 15 letech. V celé Evropě přispějí vlny veder k úmrtí několika desítek tisíc lidí ročně. Je proto dobré si připomínat, že pár chladnějších týdnů neznamená konec oteplování.

Klima nehodnotíme podle pocitu z letošních prázdnin, ale podle dlouhodobých trendů, které jsou jasné, planeta se zahřívá. Ať už tomu říkáme změna klimatu, globální oteplování nebo prostě horká léta a vlny veder, dopady se dotýkají všech. Místo hádek na sociálních sítích se tak vyplatí věnovat energii tomu, jak se na tyto změny připravit a co můžeme udělat, aby byly co nejmírnější.

Úvodní foto: Pixabay