Přichází vlna tsunami, evakuovat se musí miliony lidí

Pobřeží Tichého oceánu se evakuuje, hrozící tsunami může mít i několik metrů a zasáhnout může Japonsko, Aljašku, veškeré ostrovní oblasti ale i třeba Nový Zéland nebo Mexiko. Vyvolalo ho rekordně velké zemětřesení z podmořské oblasti Kamčatky, které mělo za následek i několik menších zemětřesení o síle 7 až 7,5 stupně v blízkých regionech.

První vlna již zasáhla pobřeží ruského Severo-Kurilsku a dosahovala až čtyř metrů. Naštěstí se jedná o řídce obydlenou oblast a tak tsunami nejspíše nezpůsobilo extrémní škody, nicméně v tuto chvíli ale z oblasti není dostatek zpráv, je odříznuta od signálu i elektřiny.

Prvotní předvoj tsunami v těch naopak hustě osídlených a tím pádem i ohrožených oblastech již přišel v podobě zhruba metrové vlny. Zaznamenalo ji Japonsko již v ranních hodinách, hlavní vlna by tam měla přijít ve čtvrtek ráno a dosahovat by mohla až tří metrů, pokud by se časově spojila s přílivem, může se odehrát přírodní katastrofa. Země má nyní celý den na přípravu a evakuaci, která se bude týkat milionů lidí.

• Tip: Hurikán Milton uvěznil tisíce ptáků ve svém oku. Mnoho z nich jeho cestu nepřežije

„Tsunami útočí opakovaně po dlouhou dobu. Vlny, které přijdou po té první, mohou být větší, proto je důležité pokračovat v evakuaci, dokud nebude varování pro tsunami zrušeno,“ uvedl japonský meteorologický úřad.

Země odstavila a připravila na případnou pohromu také jadernou elektrárnu Fukušimu, která má s tsunami již své zkušenosti. Japonci ale ujišťují, že tentokrát jsou na situaci připraveni. Situace je přitom podobná, zemětřesení v roce 2011 dosahovalo magnitudy 9.0, bylo tedy jen o dvě desetiny větší, než letošní kamčatské.

Evakuační akce zahájily již také pacifické ostrovy, například Havaj vyzývala k nepřibližování se k pobřeží a za bezpečné označila pouze ocelové nebo železobetonové budovy od čtvrtého patra výše. Největší varování brzy zrušila, podle výpočtů by nemělo tsunami k pobřeží dorazit v plné síle. Vyzývá ale k extrémní opatrnosti, pokud by obyvatelé cítili další otřesy, vyměřené evakuační zóny nebudou stačit a mají se tak okamžitě začít přesouvat do ještě vyšších poloh.

Problémy očekávají i na Filipínských ostrovech nebo na Novém Zélandu. „Silné proudy a vlny mohou lidi zranit či utopit, existuje proto nebezpečí pro plavce, surfaře i rybáře,“ uvádí Národní agentura pro krizové řízení Nového Zélandu. „Lidé, kteří se nacházejí v blízkosti moře, by se měli přesunout mimo pláže a přístavy, i dále od řek a jejich ústí do moře,“ dodává úřad. Půl metru vysoké vlny zaznamenala i Kalifornie.

Rekordně velké zemětřesení

Obavy z vlny tsunami jsou na místě, podmořské zemětřesení, které je vyvolalo, bylo jedním z nejsilnějších v historii měření. Vlny se pod mořem pohybují extrémně rychle, někdy mohou dosáhnout i rychlosti tryskového letadla. Když se přiblíží k pobřeží, začnou zpomalovat, hromadit se a zvedat se do výše.

Hrozba tak bude platit minimálně následujících 24 hodin, v některých oblastech klidně i dva dny. A to pouze za předpokladu, že se zemětřesení uklidní a nebude se opakovat, čímž by pohyb mořských proudů podpořilo a možná i zesílilo.

Zemětřesení s magnitudou 8,8 patří k největším naměřeným vůbec. U podmořských zemětřesení se často stává, že jejich následky na pevnině nejsou patrné, někdy ale můžou zaúřadovat úplně jinde než tam, kde vznikly. Například zemětřesení v roce 1952 také na Kamčatce dosáhlo magnitudy 9.0, v regionu nezpůsobilo prakticky žádné škody, ale na Havaji vyvolalo tsunami s devítimetrovými vlnami.

Zemětřesení podobně velikého rozsahu nejsou bohužel ničím novým, byla tu vždy. Mezi poslední veliká zemětřesení na pevnině patřilo nepochybně to v Turecku a Sýrii v roce 2023, kvůli kterému zemřelo přes 50 tisíc lidí. Síla zemětřesení dosáhla hodnoty 7,8 stupně – tedy o celý jeden stupeň méně, než jaké dosáhlo kamčatské zemětřesení.

„Existují velmi silná zemětřesení s magnitudem větším než 8 v málo obydlených oblastech, která způsobí jenom velmi málo škod. Naopak slabší zemětřesení kolem magnituda 7 mohou způsobit obrovské škody, jako se to stalo například na Haiti v roce 2010,“ vysvětloval pro Seznam Zprávy seizmolog Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd



Zemětřesení a klimatická změna

To bude i případ letošního zemětřesení pod mořskou hladinou u Kamčatky. Samo o sobě zemětřesení přílišné škody nezpůsobilo, vyvolaná vlna tsunami ale budí hrůzu a následující hodiny ukáží, jak moc opodstatněnou. Podle Jana Burjánka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd vědci ročně zaznamenají jedno zemětřesení o vyšší magnitudě než 8 a zhruba deset otřesů o magnitudě větší než 7.

Většina z nich se ale odehrává ve vodě, dostatečně hluboko a daleko od civilizace, nevyvolají proto tsunami, které by zasáhlo pevninu. Zemětřesení vzniká pohybem tektonických desek, oblasti jeho vzniku a největšího rizika se tak dají docela snadno vymezit na mapě.

V posledních letech jich však registrují čím dál tím více, vědci se proto zaměřili na zkoumání toho, co zemětřesení vyvolává. Podle studie z Alp odpovídá častější zemětřesení časově vlnám veder. Například v roce 2015, kdy celá Evropa registrovala jednu z prvních výrazných vln vysokých teplot, seismické záznamy prokázaly výrazně nadprůměrné množství drobných otřesů pod horami.

• Tip: Švýcarský ledovec zavalil údolí a pohřbil vesnici. Zachráněné domy čeká záplava

Může se to zdát jako nedůležité, ale velká zemětřesení nikdy nechodí bez varování, vyvolá je právě postupně se zvyšující počet těch malých. I toto letošní podmořské zemětřesení je následkem série drobnějších. V oblasti Kamčatky došlo jen za červenec k pěti silnějším zemětřesení kolem hodnoty magnitudy 7.

Vědci zdůvodnili, že vlny veder mají na vznik zemětřesení svůj podíl kvůli tání ledovců. Voda, které je z ničeho nic prudký nadbytek, proniká do horniny, způsobuje erozi a oslabuje pevninské vazby, které jsou pak náchylnější a netlumí pohyb tektonických desek. Stejný vliv ale mohou mít i jiné extrémní projevy počasí, například vytrvalé srážky v oblasti.

Důvody vzniku zemětřesení studují vědci dlouhodobě, a právě dopady klimatické změny – extrémní projevy počasí, patří mezi nejpravděpodobnější příčiny zvyšujícíseho množství otřesů. I jiné studie totiž došly k závěru, že nadměrné tání způsobuje seismickou aktivitu, množství vulkanických reakcí například, bylo výrazně nižší v dobách okolo 5000 let před naším letopočtem, kdy byla země výrazně chladnější.

Úvodní foto: David Rydevik, Public domain