Klíčová strategie pro biometan prošla vládou. Postupně nahradí část dováženého zemního plynu

V Česku momentálně stojí jen 12 biometanových stanic. To by se ale mělo do několika let výrazně změnit, časem by měly fungovat desítky a posléze i stovky biometanových stanic. Počítá s tím Akční plán pro rozvoj biometanu do roku 2030, který na svém posledním zasedání před vládními prázdninami schválil kabinet.

„Biometan je jednoznačně klíčovým prvkem naší cesty k udržitelné energetice, čistší dopravě i zemědělství. Nejenže pomáhá snižovat emise skleníkových plynů, ale také podporuje regionální ekonomiku. Oběhové hospodářství má potenciál lépe využívat domácí zdroje energie a zvyšuje energetickou nezávislost i bezpečnost venkova a celé České republiky,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Biometan, který bývá označován za zelené palivo budoucnosti, je vyčištěný bioplyn obsahující aspoň 95 procent metanu. Jeho výhodou je, že má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyn, jenž se do republiky musí dovážet. Aniž by se musely upravovat používané technologie, je možné ho používat v plynových kotlích, domácích spotřebičích a v dalších zařízeních na zemní plyn.

Jak se uvádí ve schválené strategii, biometan bude hrát zásadní roli v oblasti v plynárenství, kde může postupně nahrazovat fosilní zemní plyn. „Česká republika usiluje o širší využití biometanu primárně pro vtláčení do plynovodní sítě, což umožní jeho širší distribuci a využití v domácnostech, průmyslu i energetice,“ píše se v dokumentu, podle něhož biometan významně přispěje k plnění klimatických závazků České republiky.

Transformace bioplynových stanic

Ostatně schválená strategie navazuje na Národní energeticko-klimatický plán a počítá s postupným nárůstem produkce biometanu, zejména transformací přibližně poloviny bioplynových stanic, kterých je nyní více než 600, na biometanové. Současně počítá i se stavbou nových a podporuje i snazší připojení k plynárenské síti. Do roku 2029 by mělo být vybudováno minimálně 100 biometanových stanic.

„Roční výroba by měla přesáhnout 491 milionů Nm³, což významně přispěje k naplnění cíle 30,1 procentního podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Biometan může nahradit i více než deset procent současné spotřeby zemního plynu. Strategie rozvoje biometanu je součástí širší transformace české energetiky směrem k nízkoemisním a obnovitelným zdrojům,“ dodal ministr Hladík.

• Tip: Biometan z kuchyňských zbytků a potravin může zásobovat 130 tisíc českých domácností

Biometan, vyráběný z biologicky rozložitelných odpadů, zemědělských zbytků a dalších obnovitelných surovin, představuje podle něj významnou příležitost pro dekarbonizaci sektorů, které je obtížně elektrifikovat – například těžkou nákladní dopravu, vytápění nebo průmyslové procesy. Jeho využití zároveň podporuje běhové hospodářství, rozvoj venkova a tvorbu nových pracovních míst.

Akční plán zavádí provozní podporu výroby biometanu, investiční pobídky i opatření ke zvýšení poptávky, odporu vtláčení do plynárenské sítě, rozvoj infrastruktury pro bioCNG a bioLNG, zavedení systému záruk původu a certifikace udržitelnosti či dotační programy na nákup vozidel.

Provozní podpora na rozvoj biometanového sektoru bude mít formu aukčního bonusu, aukce mají být vypsány od ledna 2026. Sektoru pomůže také investiční podpora na výstavbu nových bioplynových stanic a úpraven biometanu – například z Modernizačního fondu v rámci programu GREENGAS.

Biometamová vládní strategie počítá i novými povinnostmi pro dodavatele plynných pohonných hmot, kteří budou muset zajistit minimální podíl biometanu a dalších obnovitelných paliv v dopravě – od roku 2026 to bude 1,25 procenta, do roku 2030 pak 5,5 procenta. Z toho alespoň jedno procento musí tvořit obnovitelný vodík nebo syntetická paliva.

Evropa mezi světovou špičkou

Přijetí biometanové strategie přivítalo České sdružení pro biomasu – CZ Biom. „Biometan představuje jedinečnou příležitost, jak současně řešit otázky energetické bezpečnosti, klimatických změn a rozvoje venkova. Jeho využití může přispět k významnému snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení energetické soběstačnosti České republiky,“ řekl Jan Habart, předseda CZ Biom.

Dodal, že pro část bioplynových stanic představuje transformace na výrobu biometanu zajímavý směr, který může podpořit i rozvoj místních komunit a posílit energetickou roli zemědělců. Ti zemědělci, kteří zůstanou u bioplynu, z něj mohou nadále vyrábět elektřinu a poskytovat třeba flexibilitu pro elektrickou distribuční síť.

„Biometan je součástí skládačky řešení, které Česko potřebuje využít v rámci náhrady fosilních paliv. Zelený plyn se uplatní například při dekarbonizaci teplárenství nebo nákladní dopravy,“ řekl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Plyn, vyrobený přímo českými farmáři, podle něho zvyšuje energetickou bezpečnost země.

„A přispívá k tomu, že peníze zůstanou v naší ekonomice a nemusí odtéct za dovoz zahraničního zemního plynu. Biometan může také pomoci se stabilizací distribuční sítě a umožní dlouhodobé skladování energie," poznamenal Sedlák.

Jan Habart z CZ Biom poznamenal, že nyní ke klíčové zajistit rychlou a efektivní implementaci navržených opatření, aby Česká republika mohla naplno využít potenciál biometanu pro svou energetickou transformaci.

• Tip: Česko může nahradit až pětinu zemního plynu biometanem. Praha s výrobou už začala

Podle nedávného reportu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je celosvětový udržitelný potenciál produkce bioplynu a biometanu až 1 000 miliard metrů krychlových ročně, což odpovídá přibližně čtvrtině dnešní globální poptávky po zemním plynu. Do roku 2050 může potenciál vzrůst dokonce až na 1 400 miliard kubíků ročně. Produkce těchto plynů dnes roste o zhruba 10 až 20 procent za rok. Evropa dnes využívá potenciál bioplynu a biometanu ze zhruba 40 procent a řadí se tak ke světové špičce.

Odpadní teplo i geotermální energie

Vedle Akčního plánu pro rozvoj biometanu schválila vláda rovněž strategii využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla v centrálním zásobování teplem – například prostřednictvím velkých tepelných čerpadel, odpadního tepla z průmyslových procesů, čistíren odpadních vod nebo datových center. Dále podporuje rozvoj využívání geotermální energie. 

Využití těchto zdrojů tepla může hrát zásadní roli v dekarbonizaci teplárenství a snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv, případně i potřebu vodíku a biomasy. Nízkoteplotní zdroje mohou do roku 2040 v soustavách zásobování tepelnou energií nahradit až 35 procent očekávané budoucí dodávky tepla; v průmyslových procesech jde o 11 procent. Tyto změny by mohly přispět k úspoře až 12 procent veškerých tuzemských emisí v roce 2040. 

Biometan, společně s geotermální energií a nízkopotenciálním a odpadním teplem, tvoří pilíř nové energetické bezpečnosti ČR. Využívá odpadní suroviny, podporuje oběhové hospodářství a přispívá k návratu živin do půdy ve formě digestátu.

„Naším cílem je, aby Česká republika byla do roku 2050 uhlíkově neutrální. Biometan a geotermální energie jsou domácí, obnovitelné a stabilní zdroje, které nám pomohou tento cíl naplnit a zejména snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jsme ze zhruba 43 % závislí na dovozu plynu a ropy ze zemí mimo Evropu, pokud si budeme schopní energii vyrábět na našem území, zajistíme si tím energetickou bezpečnost, která je opravdu zásadní,“ dodává ministr Hladík.

Úvodní foto: EFG