Biometan z kuchyňských zbytků a potravin může zásobovat 130 tisíc českých domácností
Významnou část dovozového zemního plynu je možné nahradit domácím biometanem. Výroben v Česku přibývá.
Pavel Baroch
28. 9. 2023
Odpadová bioplynová stanice EFG Rapotín BPS u Šumperka, která jako první v České republice začala v roce 2019 dodávat biometan do plynárenské distribuční soustavy, získala počtvrté v řadě evropskou certifikaci udržitelnosti ISCC (International Sustainability and Carbon Certification). Ta dokládá, že vyrobený bioplyn pochází výhradně z biologicky rozložitelných odpadů, jako jsou kuchyňské zbytky a prošlé potraviny, tedy bez přidané účelově pěstované biomasy a vznikl s minimální emisní stopou.
„Obhájení certifikace ISCC je významné pro náš dlouhodobý cíl, kterým je vyrábět čistou energii a přispívat k rozvoji energetiky šetrné k životnímu prostředí,“ uvedl Ondřej Černý, ředitel divize EFG Logistics. Dodal, že recyklací biologicky rozložitelného odpadu na zelenou energii se nejen předchází úniku skleníkových plynů ze skládek nebo jiných odpadových zařízení, ale také negativním dopadům spojeným s těžbou a přepravou energetických zdrojů.
Biometan má ohromný potenciál. Výkonný ředitel společnosti EFG Tomáš Voltr připomněl, že cílem ambiciózního plánu REPowerEU je do roku 2030 v členských státech nahradit až 20 procent ruského zemního plynu biometanem. „Česko vyprodukuje za rok zhruba dva miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, což podle naší společnosti vytváří potenciál pro provoz asi 66 bioplynových stanic s celkovou roční produkcí 100 milionů metrů krychlových biometanu. To představuje plyn na celý rok pro odhadem 130 tisíc domácností,“ řekl Obnovitelně.cz Voltr.
Pokud by se započítaly i zemědělské stanice včetně účelově pěstované biomasy, kterých je nyní významná většina, bylo by toto číslo ještě mnohem vyšší.
Srovnatelný se zemním plynem
Voltr se 4. října v Litomyšli zúčastní odborné konference Nová energie Česka: zelený vodík a biometan, nad níž převzala záštitu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. EFG patří mezi hlavní partnery této konference. Vedle zeleného vodíku se na akci, kterou pořádá Svaz moderní energetiky, budou probírat možnosti využití právě biometanu.
Biometan, který je někdy označován za palivo budoucnosti, je vyčištěný bioplyn obsahující aspoň 95 procent metanu. Jeho výhodou je, že má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyn, jenž se do republiky musí dovážet. Aniž by se musely upravovat používané technologie, je možné ho používat v plynových kotlích, domácích spotřebičích a v dalších zařízeních na zemní plyn.
Po zmiňované bioplynové stanici v Rapotíně, která jako první začala z bioplynu vyrábět biometan, následovaly další zařízení. Například letos na jaře skupina GasNet, největší distributor plynu v Česku, připojila do své sítě výrobnu Energetické centrum Horní Suchá nedaleko Karviné.
„Dál zvyšujeme podíl biometanu v naší distribuční síti. Jde o zelený a plně obnovitelný plyn, který se navíc nemusí odnikud vozit a může se vyrábět přímo v místě spotřeby. Výroba biometanu tak podporuje i energetickou nezávislost,“ řekl Andrej Prno, který v GasNetu řídí připojování stanic. „Biometan představuje konečný produkt cirkulárního hospodářství, které v GasNetu podporujeme. Když to zjednoduším – vyhozené slupky od brambor se vám do kuchyně vrátí v podobě plynu, na kterém uvaříte další jídlo,“ dodal.
Sedm výroben, brzy budou další
V současnosti funguje v republice pět bioplynových stanic, kde se biometan vyrábí. K nim se ještě přidaly dvě čistírny odpadních vod – v Praze a nově také v Havlíčkově Brodě. A brzy přibudou další. Už zmiňovaná společnost EFG, která jako první v zemi začala dodávat biometan do distribuční sítě v Rapotíně u Šumperka, začala v srpnu pracovat na rozšíření a modernizaci své odpadové bioplynové stanice ve Vyškově, která dosud vyráběla pouze zelenou elektrickou a tepelnou energii. Nově by měla produkovat rovněž biometan.
„Naše stanice ve Vyškově bude díky instalaci biometanové jednotky nově schopna úpravy bioplynu na plnohodnotnou náhradu zemního plynu. Tato inovace přispěje ke stabilitě dodávek plynu, což představuje další krok k energetické soběstačnosti České republiky,“ uvedl Pavel Bureš, technický ředitel EFG.
Díky investici ve výši 200 milionů korun vzroste kapacita stanice ze současných 12 na 30 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu ročně, a to už začátkem příštího roku, kdy by se měla rovněž spustit výroba zeleného plynu.
„Také třídění odpadů bude v rozšířené hale stanice zajištěno zcela novou technologií, která je automaticky bude separovat od původních obalů podobně jako v naší rapotínské výrobně biometanu. Toto řešení nám napomůže k efektivnějšímu zpracování přijímaných odpadů a také umožní do našeho zařízení přijímat širší spektrum organických složek, které jsou vhodné pro výrobu zeleného plynu, elektřiny a tepla,“ vysvětlil Pavel Bureš.
Tím ale EFG nekončí. Cílem společnosti pro rok 2025 je provoz sedmi bioplynových stanic, přičemž v pěti z nich by se mělo rovněž vyrábět 100 megawatthodin biometanu. Ačkoli EFG v současnosti stále dodává biometan do zahraničí, zájem o něj v Česku roste. „Výrobu často komplikuje pomalejší legislativa, je na tom vidět dřívější dlouhodobá nepřipravenost na růst oboru, která možná nové výrobce trochu odrazuje od toho, aby s ní začali. Ale zároveň jsou tyhle komplikace všechny minimálně od krize menší, je vyloženě znát, že už se ´probouzíme´ a i Česko více tlačí na obnovitelné zdroje,“ řekl Obnovitelně.cz Tomáš Voltr z EFG.
Zpracování 150 tisíc tun bioodpadu
Jeho společnost počítá s tím, že za dva roky zpracuje na výrobu zeleného plynu 150 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu. „Pro nás je právě recyklace odpadu nejekologičtější cestou, které rozumíme a chceme v ní pokračovat,“ konstatoval Voltr. Kuchyňský odpad a potraviny rostlinného i živočišného původu po datu spotřeby tvoří až třetinu obsahu popelnic na směsný komunální odpad a obvykle končí bez jakéhokoliv využití na skládce.
Společnost EFG před více než dvěma lety založila projekt Třídímgastro.cz, který městům a obcím nabízí unikátní službu separace, svozu a energetického zpracování právě kuchyňských zbytků a prošlých potravin. Například jen v Novém Jičíně ho bylo za pouhý rok od zapojení do projektu vytříděno do speciálních hnědých sběrných nádob téměř 60 tun.
„Je k nám připojeno na 20 měst a obcí, například Šumperk, Opava či Olomouc. Obecně lze říci, že nás poptávka trochu přerůstá, takže se snažíme udržet postupný rozvoj. Odpad samozřejmě využíváme i k výrobě biometanu,“ uvedl Tomáš Voltr. Zájem radnic je pochopitelný, protože poplatky za skládkování komunálního odpadu znamenají pro města a obce stále větší náklady. Například ve zmiňovaném Novém Jičíně se i díky projektu Třídímgastro.cz podařilo vloni snížit celkové množství smíšeného komunálního odpadu na zhruba 3,6 tisíce tun, což je nejméně v historii.
Na Moravě a ve Slezsku se připojilo rovněž více než šedesát škol. Do bioplynových stanic EFG Rapotín BPS a EFG Vyškov BPS se tak každý měsíc sváží až kolem 100 tun gastroodpadu, který slouží k výrobě nízkoemisního plynu, elektřiny a tepla. V celé republice se přitom ve školních jídelnách vyhodí zhruba 50 tisíc tun potravin.
„I přes veškerou snahu o zamezení plýtvání s jídlem se nespotřebovaným a nesnězeným zbytkům zcela nevyhneme. Třídění kuchyňského odpadu pro nás představuje možnost je alespoň recyklovat, aby zbytečně nekončily bez využití na skládkách,“ řekl Milan Maceček, ředitel Gymnázia Šumperk. Společnost EFG se nyní chystá rozšířit projekt Třídímgastro.cz z Moravy a Slezska do dalších krajů České republiky
Foto: EFG