Povědomí spotřebitelů o plýtvání potravinami se za poslední dva roky více než zdvojnásobilo. Vyplývá to z nejnovější zprávy Výzkumného institutu Capgemini. Zjištěná data ukazují, že zatímco před rokem 2020 si problém s plýtváním potravin uvědomovalo 33 procent lidí, v současné době je to 72 procent. Důvodem jsou rostoucí ceny potravin, problémy s dodavatelskými řetězci, pandemie, ale také zvyšující se povědomí o udržitelném vývoji včetně ochrany klimatu.

Součástí reportu „Proč je plýtvání potravinami problémem všech“ bylo šetření, jehož se zúčastnilo 10 tisíc zákazníků, ale také vedoucích pracovníků tisícovky velkých společností z oblasti výroby a prodeje potravin, maloobchodního prodeje, restaurací či z distribuce potravin. Globální průzkum byl proveden v jedenácti zemích Severní Ameriky, Evropy a Asie a Tichomoří letos na jaře. Tým uskutečnil 23 hloubkových rozhovorů s odborníky z různých organizací, firem a institucí.

Výsledky ukázaly, že ačkoliv si spotřebitelé uvědomují vlastní podíl viny na plýtvání (60 procent odpovědí), téměř dvě třetiny z nich (61 procent) má zároveň pocit, že by výrobci i prodejci měli dělat více, aby se plýtvání potravinami omezilo. Na 57 procent osob cítí zklamání, protože se podle nich podniky o problém dostatečně nezajímají.

Dobré příklady ale existují. Například pražský spolek Kokoza, který pomáhá lidem, firmám, restauracím a dalším organizacím třídit ve městech bioodpad, kompostovat a pěstovat bylinky, ovoce a zeleninu, spustil nedávno celorepublikovou osvětovou kampaň na toto téma. Cílem je upozornit na uzavřený cyklus jídla a pomoci ho zavádět v kavárnách a restauracích ve všech krajích v republice – a tím minimalizovat potraviny, které zbytečně končí v popelnicích.

Úspora peněz i ochrana klimatu

Ačkoli podle průzkumu Výzkumného institutu Capgemini na 60 procent dotázaných organizací prohlašuje, že se snaží svým zákazníkům pomoci omezit plýtvání potravinami, například vysvětlováním pojmů jako „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“, poskytnuté informace považuje za jasné a srozumitelné pouze 39 procent spotřebitelů. Dotazovaní obyvatelé by si přáli zlepšení v oblastech, jako jsou inovace výrobků a jejich balení, srozumitelnost etiket či detailní informace o výrobku a jeho cestě na pulty, například prostřednictvím QR kódu na obalu.

„Podobná opatření mohou firmám pomoci získat důvěru zákazníků. 91 % spotřebitelů tvrdí, že k nákupu raději zvolí výrobce a prodejce, kteří zveřejňují informace o plýtvání potravinami, a 58 procent zvýší své útraty u těch firem, které k zamezení plýtvání potravinami podnikají aktivní kroky. S plýtváním a ztrátami přitom mohou pomoci technologie. Společnosti je mohou využít k tomu, aby spotřebitelům pomohli vyhnout se plýtvání, motivovali zaměstnance k proaktivnímu přístupu a posílili celkové veřejné povědomí o plýtvání potravinami,“ vysvětlil Ondřej Valvoda, ředitel Capgemini Česká republika. Skupina Capgemini se zabývá například poradenstvím.

Zákazníci se současně snaží sami hledat nové způsoby, jak plýtvání potravinami zamezit. Pouze třetina jich přitom získává potřebné informace o zvýšení trvanlivosti potravin přímo od výrobců či prodejců – například z etiket nebo reklam. Většina spotřebitelů se raději spoléhá na jiné zdroje – přátele, rodinu, internet a sociální média.

Vyhledávače na sociálních sítích evidují podle skupiny Capgemini meziročně 80procentní nárůst dotazů ohledně prodloužení životnosti potravin. Mezi hlavní důvody zvýšeného zájmu patří především to, že v tom lidé vidí možnost, jak ušetřit peníze. Takto odpovědělo 56 procent dotázaných. V těsném závěsu skončilo to, že mají lidé obavy z hladu ve světě (52 procent odpovědí) a z klimatické změny (51 procent).

Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů se odhaduje, že jedna třetina všech potravin vyprodukovaných na celém světě se vinou producentů nevyrobí nebo se vyhodí. To představuje asi 1,3 miliardy tun ročně.

Nesuď podle slupky

Zmiňovaný pražský spolek Kokoza představil v červnu videospot „Nesuď podle slupky a začni kompostovat“ zaměřený právě na třídění a opětovné využití biodpadu. Tento koncept je známý také pod anglickými výrazy „foodloop“ či „food cycle“. Představuje cyklický život potravin/surovin od přípravy pokrmů v kuchyni, přes zpracování organických zbytků, kompostování, vrácení do půdy v podobě hnojiva a následnou sklizeň zdravých a lokálních potravin, které se opět dostávají na jídelní stůl.

„Spotem a osvětovou kampaní bychom chtěli oslovit především kavárny a restaurace, kterým chceme představit náš koncept uzavřeného cyklu jídla a s tím spojené možnosti snížit objem směsného odpadu díky třídění a kompostování organické složky odpadu,“ konstatovala Denisa Lešková, hlavní koordinátorka projektu.

Organizace připomněla, že tisíce tun vyhozeného bioodpadu tvoří z 50 procent kuchyňské zbytky, z 30 procent nesnězené jídlo a ze 14 procent jídlo neprodané. Lidé se přitom mimo domov stravují pravidelně, minimálně jednou za čtrnáct dní. Nejde přitom jen o odpad jako takový. Až 37 procent globálních emisí skleníkových plynů je spojeno právě s produkcí potravin. Vedle samotného zemědělství, kde hraje největší roli půda a spotřeba vody, jde také o dopravu, zpracování, skladování, balení, prodej, spotřebu a také samotné ztráty.

Například argentinská restaurace Gran Fierro v centru Prahy zpracovává organické zbytky z pokrmů v elektrickém kompostéru, přičemž organický substrát pak používá na své zahrádce k pěstování bylinek a také ho odebírají lokální farmáři. „Když se mě někdo ptá, proč jsem založil udržitelnou restauraci, odpovídám jednoduše: Proč ne? Můžu, tak to dělám, to je klíč,“ řekl majitel restaurace Juan Cruz Pacin.

Na ekologické využití bioodpadu se soustředí rovněž projekt „Třídím gastro“ společnosti Energy financial group (EFG), k níž se připojila už více než desítka měst a obcí. Projekt je zaměřen na výrobu obnovitelné elektřiny, tepla a biometanu, přičemž za rok provozu tohoto projektu bylo do bioplynových stanic skupiny EFG svezeno zhruba 150 tun gastroodpadu.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Kokoza (kompostování zbytků potravin)