Pavel Baroch | 7. 7. 2022

Tragédie pod ledovcem a další tornádo na Moravě: dopady změny klimatu a nejteplejšího začátku roku

Tropická vedra z konce června významně přispěla k tomu, že prvních šest měsíců letošního roku patřilo k nejteplejším od roku 1961, kdy se na území Česka začaly zaznamenávat průměrné teploty. Vedle vysokých červnových teplot k tomu pomohly také teplé zimní měsíce. Srážkově bylo jaro pod dlouhodobým průměrem, místy situace připomíná sucho jako na přelomu let 2011 a 2012. Uvedl to klimatolog Pavel Zahradníček z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu na blogu tamních pracovníků.

Zveřejněné údaje jsou dalším důkazem pokračující změny klimatu, která se v Česku projevuje například rozsáhlým rozpadem smrkových lesů kvůli suchu a kůrovcové kalamitě. Odborníci přitom už před několika desítkami let upozorňovali na špatné hospodaření a nevhodnou druhovou skladbu. Přesto byl roky dominantním vysazovaným stromem právě smrk.

„Na chřadnutí českých lesů se výrazně podepisuje i současné nezdravé lesnické hospodaření. Lesy jsou oslabené, málo odolné vůči škodlivinám, hůře odolávají extrémnímu počasí, chorobám či škůdcům,“ stálo před lety ve stanovisku, které podepsalo více než 230 vědců z různých odborných pracovišť včetně čtyř ústavů Akademie věd.

Tragédie pod ledovcem

Za hranicemi republiky je to například tání ledovců, které má čerstvou tragickou dohru – když se v blízkosti hory Marmolada v italských Alpách utrhnul ledovec, který zabil několik lidí včetně dvou Čechů. Klimatologové přitom upozorňují, že podobných událostí bude právě kvůli oteplování přibývat.

V polovině 19. století měly alpské ledovce rozlohu 4,5 tisíce kilometrů čtverečních, v současnosti databáze ukazují na rozlohu jen 1,8 tisíce kilometrů čtverečních. „Povrch ledovců se pak v posledních dvaceti letech průměrně snižuje asi o 1 až 1,5 metru za rok. Ovšem například v roce 2003, který se označuje jako rok bez zimy, to přesáhlo dva metry,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz glaciolog Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Dodal, že podobně tomu bylo v posledních sedmi letech, které byly s výjimkou roku 2016 vůbec nejteplejší zaznamenané roky v Alpách.

Ledovce ale netají jen v Alpách, ale po celém světě. „Predikce jsou takové, že do konce tohoto století by mělo zaniknout 76 až 90 procent současných alpských ledovců. Pokud se naplní nejhorší scénář, tak nám do dalšího století zbydou tři procenta jejich současného objemu, tedy zanedbatelný zlomek,“ konstatoval Zbyněk Engel.

Plus 2,9 stupně Celsia

Podle brněnského klimatologa Pavla Zahradníčka začal letošní rok teplotně nadprůměrnou zimou, a to o 2,9 stupně Celsia oproti dlouhodobému průměru z let 1961 až 2000. Jaro bylo teplotně spíše normální, a to hlavně díky chladnějšímu dubnu. Celkově vychází jaro 2022 o půl stupně teplejší, než je průměr.

„Červen provázely většinou teplotně nadprůměrné dny, někdy i dosti výrazně. To znamená, že na vybraných stanicích je zatím od začátku roku teplota vzduchu vyšší o 2,1 až 2,2 stupně Celsia oproti průměru let 1961 až 2000,“ uvedl klimatolog Zahradníček na Blogu o meteorologii, hydrologii a kvalitě ovzduší.

Na některých stanicích, jako jsou například Kuchařovice a Doksany, tak je první půlrok roku 2022 druhým nejteplejším od roku 1961 (nejteplejší je rok 2007). Na dalších vybraných stanicích je do první desítky (Hradec Králové a Kroměříž). Takto vysoko v pořadí nejteplejších roků byl koncem února, pak přišel propad do druhé desítky a červen ho opět vrátil mezi ty nejteplejší.

Pokud jde o srážky, například jaro bylo podle meteorologů podnormální. Na východě Moravy a severozápadě Čech dokonce spadlo jen 50 procent dlouhodobých hodnot. „Podnormální srážky trvají již od podzimu 2021 a až silné bouřky koncem června situaci dosti mění. Například na stanici Doksany byly ještě v polovině června kumulované srážky dosti podprůměrné, ale během pár dnů se situace díky bouřkám tak změnila, že jsou nyní o 20 procent vyšší než je dlouhodobý průměr,“ uvedl Zahradníček.

Například v Kuchařovicích a Kroměříži, kterým se srážky vyhnuly, je však nadále značný deficit srážek. „Situace dosti připomíná sucho v období podzim 2011 až jaro 2012, kdy byl značný srážkový deficit hlavně na Moravě. To způsobilo v některých okresech významně snížené výnosy plodin a například v Bzenci byl rozsáhlý lesní požár způsobený dlouhodobým suchem,“ upozornil Zahradníček.

Solární elektrárna na střeše vašeho domu ještě letos. Kolik vám může ušetřit?

Další tornádo v Česku

Podle odborníků se klimatická změna projeví na území České republiky například častějším výskytem extrémních jevů, například prudkých bouřek nebo dlouhými obdobími sucha. Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s dalšími experty z Česka, Slovenska i Rakouska loni na podzim vypracoval obsáhlou zprávu o ničivém tornádu na jihu Moravy z 24. června 2021. Dokument se zabýval také otázkam, zda a nakolik se na extrémní události mohly podílet klimatické změny a především, jestli se budou na českém území vyskytovat v budoucnosti častěji. A jednoznačnou odpověď nedal.

„Na otázku, zda se bude takto extrémní jev na našem území vyskytovat častěji, je velmi obtížné odpovědět. Z výskytu jednoho, byť velmi extrémního jevu, nelze odvodit, zda a s jakou frekvencí může k jeho výskytu v budoucnosti opakovaně docházet. Přestože s probíhající klimatickou změnou lze očekávat vyšší výskyt extrémních klimatických jevů, je velmi obtížné kvantifikovat vliv klimatické změny na vzácné, krátkodobé jevy lokálního charakteru,“ konstatovali experti.

Následky loňského tornáda v Nové vsi
FOTO: Tadeáš / Creative Commons / CC-BY-SA

A s odvoláním na některé studie pak upozornili, že probíhající změny klimatu skutečně povedou k nárůstu výskytu silných konvektivních bouří a s nimi spojených nebezpečných jevů, jako jsou extrémní srážky, velké kroupy a silné nárazy větru.

Letos na konci června bylo potvrzeno další tornádo, tentokrát u obce Sviny západně od Veselí nad Lužnicí v jižních Čechách. Oproti loňskému jihomoravskému tornádu ale bylo to jihočeské slabé. Zatímco loni byla jeho intenzita ohodnocena stupněm IF4 (maximum je IF5), letošní dostalo známku IF1. „Získané informace prokazují, že došlo ke kontaktu víru se zemským povrchem a ke vzniku škod na stromech,“ uvedl hydrometeorologický ústav. O tom, že škody nezpůsobil přímočarý vítr, ale právě vír, dokládá také to, že daným místem prochází velmi úzký a zároveň dlouhý pás polehlého obilí, které je navíc položeno směrem do středu pásu. „To svědčí o sbíhavosti proudění nasáváním vzduchu do středu víru,“ dodal ústav.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay