Původně 2050, teď 2040. Elektrárenská společnost ČEZ se zavázala urychlit přechod na uhlíkově neutrální provoz o deset let. Současně potvrdila svůj závazek zprovoznit do roku 2030 obnovitelné zdroje o výkonu 6 tisíc megawattů. S Ministerstvem životního prostředí současně firma uzavřela memorandum o spolupráci v ochraně klimatu, energetiky a některých souvisejících oblastech. Obě strany se zavázaly ke spolupráci na komplexní dekarbonizaci všech segmentů české ekonomiky.

Dokument, který navazuje na více než desetiletou spolupráci, podepsali ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ve stylovém prostředí – před plovoucí fotovoltaickou elektrárnou ve Štěchovicích. Ministerstvo přislíbilo, že bude usilovat o to, aby společnosti jako ČEZ v jejich přechodu na klimatickou neutralitu podpořilo, a to především ve výstavbě obnovitelných zdrojů energie, jako je například právě inovativní fotovoltaika nebo agrivoltaika.

„Naší snahou je co nejvíce finančně i legislativně podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především z Modernizačního fondu, ale i z dalších našich dotačních titulů. V kontextu války na Ukrajině se zřetelně ukazuje, že Česká republika nemá na co čekat. K zajištění energetické bezpečnosti a nezávislosti musíme v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu transformovat českou energetiku směrem k čistým zdrojům energie, které nezatěžují životní prostředí lokálními emisemi ani emisemi oxidu uhličitého. V ČEZ máme partnera, který si to dobře uvědomuje a který chce své ambice v dekarbonizaci ještě urychlit,“ řekla ministryně Hubáčková.

Anna Hubáčková (ministryně životního prostředí) a Daniel Beneš (generální ředitel ČEZ) při podpisu memoranda o spolupráci v ochraně klimatu, energetiky
FOTO: ČEZ

Masivní rozvoj obnovitelných zdrojů

Hlavními recepty jsou podle Memoranda vedle masivní podpory rozvoje obnovitelných zdrojů také dlouhodobá a stabilní podpora provozu a dalšího rozvoje jaderné energetiky včetně malých modulárních reaktorů. Celý proces má také výrazný sociální aspekt, protože kvůli útlumu uhelného průmyslu nečeká některé regiony jednoduché období. Pro plynulou přeměnu a zlepšování životních podmínek chce ministerstvo využívat zdroje z Operačního programu Spravedlivá transformace.

„Chceme budovat energetiku cenově dostupnou, bezpečnou, bezemisní a nezávislou. Jsou to věci, které se nevylučují, ale jdou ruku v ruce. Jako největší provozovatel obnovitelných zdrojů v Česku chceme jít příkladem všem ostatním energetikám i v budoucnu. Zavazujeme se proto, že uhlíkové neutrality našeho výrobního portfolia v České republice dosáhneme už do roku 2040, a to plně v souladu s cíli vyplývajícími z naší aktualizované strategie VIZE 2030 Čistá Energie Zítřka,“ uvedl šéf ČEZ Beneš.

První vodní solární elektrárna v Česku: projekt ČEZ na Štěchovické nádrži
FOTO: ČEZ

Dodal, že firma počítá především s masivními investicemi do širokého spektra bezemisních projektů – v čele s 6 tisíci megawatty nových obnovitelných zdrojů energie do roku 2030, novými jadernými bloky v Dukovanech a Temelíně nebo rozvojem malých modulárních reaktorů v areálech klasických elektráren. „Zrychlujeme také budování infrastruktury pro elektromobilitu a do budoucna počítáme i s výrazným zapojením vodíku,“ poznamenal Beneš.

Pokračovat bude také spolupráce v oblasti vzdělávání, výchově a osvětě vyzdvihující udržitelný rozvoj, kooperaci v environmentálním poradenství nebo výsadbě zeleně.

Spolupráce Ministerstva životního prostředí a ČEZ se datuje již od roku 2010, kdy obě strany podepsaly Prohlášení o strategické součinnosti ČEZ a MŽP v oblasti ochrany ovzduší a klimatu. Obsahovalo 21 závazků ČEZ, přičemž mezi prioritní oblasti patřilo snižování emisí oxidů dusíku, oxidů síry a tuhých znečišťujících látek. Firma své závazky splnila s velkou rezervou už v roce 2016 a v nastaveném trendu pokračovala. Díky tomu nebyly do ovzduší vypuštěny stovky tisíc tun emisí.

Klimaticky neutrální pivovar

Na ozelenění svého provozu pracují také další velké firmy v Česku. Například Plzeňský Prazdroj chce dosáhnout toho, aby v roce 2030 byla nulová uhlíková stopa v celém řetězci od dodavatelů po odběratele.

„Jak vyrábíme a prodáváme naše produkty, ovlivňuje nejen naše zákazníky, obchodní partnery, zaměstnance a obyvatele žijící v blízkosti našich pivovarů, ale také okolní prostředí. Závazky, které jsme si stanovili na příštích deset let v oblasti udržitelného rozvoje, jsou důležité jak pro budoucnost našeho podnikání, tak i pro ochranu přírody a jejich zdrojů. Zároveň představují i jasné poselství spotřebitelům, že za našimi výrobky a zážitky, které jim každý den předkládáme, je i úsilí odpovědné společnosti,“ uvedlo před časem vedení největšího tuzemského pivovaru.

K cílovému datu se chce Prazdroj dostat postupnými kroky. Nejde přitom jen o výrobu zeleného tepla nebo obnovitelné elektřiny, ale rovněž o relativní maličkosti, jako je podoba ikonických pivních lahví. Od loňského jara z nich zmizely hliníkové fólie a plastové nálepky, které nahradily papírové etikety.

„Na všech našich lahvích končíme s alobalem a plastem. Pro naše zákazníky se to může zdát jako drobná změna na lahvi, ale přínos tohoto rozhodnutí pro životní prostředí je obrovský,“ uvedl ke změně etiket Václav Berka, emeritní vrchní sládek pivovaru Pilsner Urquell. Díky této změně jsou skleněné lahve plně recyklovatelné, čímž se ročně ušetří 106 tun nerecyklovatelného odpadu.

Loni na podzim zase zástupci Plzeňské teplárenské a Plzeňského Prazdroje podepsali sedmiletou dohodu o dodávce „zeleného tepla“, tedy vyrobeného z obnovitelných zdrojů. „V tomto případě z odpadní dřevní štěpky, kterou již několik let úspěšně spalujeme,“ uvedl generální ředitel Plzeňské teplárenské Václav Pašek. „Postupně jsme spalováním této biomasy nahradili téměř 300 tisíc tun spalovaného hnědého uhlí,“ dodal.

„Dlouhodobě minimalizujeme dopad našeho podnikání na životní prostředí a snažíme se udržitelný přístup aplikovat do všech našich procesů a činností. Proto chceme i maximálně využívat obnovitelnou energii. Spolupráce s Plzeňskou teplárenskou je tak důležitým krokem na naší cestě, která ve finále povede k tomu, že v roce 2030 chceme být ve výrobě uhlíkově neutrální,“ řekl Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Zelený výrobce škodovek

Svou výrobu postupně ozeleňuje rovněž největší domácí výrobce automobilů Škoda Auto. Uhlíkově neutrální společností se chce firma stát v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou do roku 2050. Už za tři roky – v roce 2025 – ale chce automobilka snížit emise skleníkových plynů v celém životním cyklu osobních vozidel a lehkých užitkových vozů o 30 procent v porovnání s rokem 2015.

Do stejného roku firma rovněž plánuje snížit externality spojené s výrobou (oxid uhličitý, energie, voda, odpad, těkavé organické látky) o 45 procent na vozidlo v porovnání s rokem 2010. Do roku 2025 by měl být podíl elektrických vozidel v modelovém portfoliu mezi 20 a 25 procenty a podíl elektrických vozidel v koncernové flotile by měl do roku 2030 stoupnout alespoň na 40 procent.

Škoda Enyaq iV
FOTO: Škoda Auto



Dceřiná společnost Ško-Energo zase vloni uzavřela dlouhodobý kontrakt se společností Ambient Energy o dodávkách zeleného proudu z větrného parku Moravice – Melč nedaleko Opavy. Byla to první takzvaná PPA smlouva v České republice, která zajišťuje odběr zelené elektřiny z konkrétního zdroje. Tím se stane právě nový větrný park na severní Moravě. „Je to vyšší úroveň, než si jenom kupovat anonymně energii s průkazem původu,“ řekl jednatel Ško-Energo Jaromír Vorel na loňské konferenci Moderní města a regiony – plné nové energie a připravené na změnu klimatu.

Autor: Pavel Baroch

Foto: MŽP (ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a šéf ČEZ Daniel Beneš)