Modernizovaná elektrárna Mělník spolkne pětinu veškerého plynu v Česku. Přesto je to dobrá zpráva
Mělnická elektrárna a teplárna projde rozsáhlou modernizací. Pojďme se podívat, co za dotaci ve výši stovek milionů eur má vzniknout.
Petr Pávek
26. 1. 2024
Společnost Energotrans, plně vlastněná ČEZem, dostala na modernizaci mělnické elektrárny a teplárny dotaci 308 milionů eur (7,53 miliardy korun) a současně dotaci 6,1 miliardy korun pro ZEVO (Zařízení pro energetické využití odpadu).
V současnosti je v provozu elektrárna Mělník I, která má 4 bloky po 60 MWe a je schopna dodávat až 650 MWt s ročním úhrnem 9800 TJ tepla (pro Prahu a Neratovice).
Současně je v areálu elektrárna Mělník II, která má dva bloky po 110 MWe, do soustavy zásobování pro Mělník a okolí dodává až 80 MWt a ročně dodá okolo 500 TJ. Elektrárna Mělník III, která disponovala blokem o výkonu 500 MWe, byla již odstavena v roce 2021.
Náhradou za všechny stávající elektrárny má být vybudován zdroj, který bude mít ve třech blocích zprovozněných v letech 2026, 2029 a 2030 celkem okolo 1000 MWe a záložní plynovou kotelnu o výkonu 140 MWt. Tuto investici doplní horkovodní akumulace tepla a veškeré prvky budou navrženy tak, aby byly připraveny pro budoucí (spolu)spalování vodíku. Předpokládaná roční spotřeba je 1350 milionů metrů krychlových plynu.
ZEVO Mělník, na které byla schválena dotace 6,1 miliardy korun, dostane dle informací Ekonomického deníku celkovou investici 12,35 miliardy korun s roční výrobou 1400 TJ tepla a 160 GWh elektrické energie.
Dle výroční zprávy společnosti Energotrans v roce 2022 disponovala lokalita Mělník elektrickým výkonem 460 MW, přičemž vyrobila 1,6 TWh elektrické energie netto, 9073 TJ tepla a spotřebovala 800 tisíc tun uhlí pro výrobu tepla a 1066 tisíc tun pro výrobu elektrické energie.
Dle zprávy ERÚ za 4. kvartál 2022 byla celková čistá spotřeba elektrické energie v ČR 60,4 TWh, tudíž podíl elektrárny Mělník pokrýval 2,65 procenta spotřeby České republiky. Současně, celková spotřeba hnědého uhlí a lignitu dosáhla na 31943 tisíc tun, zatímco z toho výroba a rozvod elektrické energie, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu znamenala 28486 tisíc tun. Na celkové spotřebě se elektrárna Mělník svojí celkovou spotřebu hnědého uhlí 1866 tisíc tun podílela z 5,84 procenta.
Podíl ZEVO při použití výroby z roku 2022 bude znamenat 10 procent výroby elektrické energie v lokalitě a 15,4 procent výroby tepla.
Dle tiskové zprávy ERÚ byla v roce 2022 spotřeba zemního plynu v roce 7544 milionů metrů krychlových, tudíž odhadovaná spotřeba vybudovaných plynových bloků 1350 milionů metrů krychlových představuje 17,9 procenta spotřeby z roku 2022.
Lze předpokládat, že spotřeba plynu do budoucna poroste, právě nahrazováním bloků spalujících hnědé uhlí v teplárenství za plynové zdroje, tudíž podíl nové elektrárny Mělník relativně klesne. Nicméně mnohem menší podíl stávajících bloků na spotřebě hnědého uhlí oproti podílu nových bloků na spotřebě zemního plynu ukazuje, jak moc je česká energetika momentálně orientována na spalování převážně lokálního hnědého uhlí oproti z drtivé většiny dováženému zemnímu plynu.
Ještě se můžeme podívat na kontext celkového zatížení soustavy, která 15. února 2021 před 9. hodinou ranní dosáhla 12292 MW, jak přinesl portál oEnergetice. Zdroj s 1000 MWe bude mít podíl při plném běhu a plném zatížení soustavy 8,14 procenta na spotřebě v Česku (bez zahrnutí ZEVO).
Také se na celou akci můžeme podívat optikou financí, respektive dotace. Modernizační fond nabídl v programu HEAT – modernizace soustav zásobování tepelnou energií – celkem 3 výzvy: v roce 2021 výzvy 1/2021 Malé projekty (alokace 1,4 miliardy) a 2/2021 Velké projekty (alokace 5 miliard) a následnou výzvu 1/2022 Modernizace tepláren (SZTE) s alokací 15 miliard.
První výzvu, malé projekty, si na 6 akcí rozebrali pouze 3 žadatelé: C-Energy Planá, ČEZ a Veolia (včetně dceřiné Veolia Energie Kolín), přičemž v roce 2022 bylo přidáno ještě 6 projektů, opět uspěla Veolia, ČEZ Teplárenská a Teplárny Zlín, Písek a České Budějovice. V roce 2023 bylo podpořeno 5 projektů, ČEZ, ČEZ Teplárenská, Veolia a Teplárna Písek.
Zajímavější jsou ale optikou velikosti dotace další dva programy. Prostředky z HEAT 2/2021 si rozdělí 4 projekty:
Zdroj: Redakce. Pro plné zobrazení rozkliněte
Dotace na ZEVO v Mělníce tak tvoří 47 procent prostředků v dotačním programu HEAT 2/2021.
Další projekty schválené z modernizačního fondu odhaluje „Zpráva o implementaci Modernizačního fondu v ČR v letech 2021–2023“, tučně je zvýrazněn projekt elektrárny Mělník:
Zdroj: Redakce. Pro plné zobrazení rozkliněte
Který ze všech individuálních projektů schválených v roce 2023 tvoří 40 procent. Za povšimnutí stojí, že téměř všechny projekty jsou buď nové ZEVO, nebo náhrada uhelného zdroje za plynový. Z výjimek je zajímavý projekt ŠKO-ENERGO, který hlavní zdroj teplárny kompletně konvertuje na využití biomasy.
Takže pokud situaci shrneme, současná elektrárna Mělník s výrobou 1,6 TWh pokrývá 2,65 procenta spotřeby elektrické energie v ČR a současně spotřebuje 5,84 procenta hnědého uhlí. Nový zdroj předpokládá spotřebu 17,9 procenta zemního plynu vztažené k spotřebě za rok 2022, za což při plném výkonu nabídne pokrytí 8,14 procenta energetických potřeb ČR v nejkritičtějším bodě. Pro přiblížení, 19. 12. 2023, kdy se venkovní teploty pohybovaly kolem 0 stupňů Celsia, bylo zatížení v 9 hodin ráno okolo 9500 MW.
Proč pokles uhlí o necelých šest procent je nutné kompenzovat zdrojem, který navýší spotřebu plynu o trojnásobek, tedy 18 procent? Důvodem je nepoměr výroby elektrické energie v Česku z plynu a (hnědého) uhlí. Pokud se opět podíváme na rok 2022, dle dat Energostatu v roce 2022 tvořily 38,54 procenta výroby energie zdroje spalující hnědé uhlí, 37,06 procenta jaderné zdroje a 6,88 procenta plynové zdroje (na zbytek připadá 17,52 procenta).
Výchozím bodem pro transformaci elektroenergetiky je stav, kdy hnědé uhlí dodává více než 5krát tolik energie než elektrárny na zemní plyn. Pro uvedení do kontextu, Skupina ČEZ za velké mediální podpory spoluspustila 8. září 2022 terminál LNG v nizozemském Eemshavenu, který má celkovou kapacitu 8 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Nicméně ČEZ má alokovaných 3 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Tudíž po najetí nové elektrárny Mělník na plánovanou kapacitu bude 45 procent „české“ kapacity terminálu nutné jen pro tento provoz. To podtrhuje urgentnost, s jakou ČEZ s podporou vlády tyto kapacity LNG získal.
Úvodní foto: melechovsky, CC BY 3.0