Štědrovečerní večeře je postrachem vodních ptáků. Velkochovy kaprů mění rybníky na nádrže bez života

Je to už osm let, co Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku potápku černokrkou. Tímto krásným a elegantním druhem chtěla poukázat na zásadní problémy, ve kterých se nachází značná část českých a moravských rybníků. Zatímco v padesátých a šedesátých letech hnízdily potápky černokrké v koloniích i o několika stovkách párů, v roce 2015, kdy byla vyhlášena ptákem roku, už ornitologové našli jen desítky hnízd.

„Takto drastický pokles dříve silné populace nemá v evropském kontextu obdoby. Podobná situace není ani v okolních zemích, například v Polsku či Německu se potápkám stále daří dobře. Příčiny úbytku tedy musíme hledat u nás doma,“ řekl tehdy ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Potápka černokrká je typickým ptákem rybníků, její potravu tvoří především různí vodní korýši a larvy hmyzu. Protože se při lovu řídí zrakem, k životu potřebuje plochy s čistou vodou plné nejrůznějších forem života – biodiverzity. Podle přítomnosti potápek je tedy na první pohled poznat „zdravotní stav“ konkrétního rybníka.

Z rybníků jsou kapříny

Hlavním důvodem úbytku potápek je příliš intenzivní chov kaprů. Pokud jich je v rybníce moc, jednak přímo kalí vodu, protože ryjí u dna, jednak zcela změní složení živočichů i rostlin ve vodě. Kapři se totiž živí zooplanktonem (perloočkami a jinými drobnými bezobratlými živočichy), jehož potravou jsou řasy. Mikroskopické řasy tím pádem nemají přirozeného predátora, zůstávají ve vodě a ta se rychle zazelená.

Dalším problémem je nadměrné množství fosforu, který se do vody dostává z okolních polí, ale také z odpadních vod domácností. Velké množství fosforu vede k nedostatku kyslíku ve vodě, která se pak mění v páchnoucí hnědou břečku, v níž se ani nedá vykoupat.

• Tip: Jak na vánoční rybu bez výčitek? Nahradit kapra lososem není řešení

Potápka se tak stala jakýmsi symbolem toho, že hlavně rybníky, které do české krajiny odjakživa patřily, nejsou z ekologického hlediska v úplně nejlepším stavu, nebo alespoň většina z nich. Nejde jen o potápku, ale také třeba o poláka velkého, racka chechtavého nebo poláka chocholačku, jejichž stavy za posledních několik desetiletí razantně poklesly.

Odborníci hovoří o tom, že rybníky jsou „vyžrané“. Například mláďata potápivých kachen jsou závislá na živočišné potravě, ale ta v chovných rybnících – kapřínech – prakticky chybí. Jak se za těch osm let situace změnila? „Rozhodně nevidíme žádné hmatatelné zlepšení,“ řekl Obnovitelně.cz ornitolog Zdeněk Vermouzek. „Problémy přetrvávají, velkochovy kaprů jsou stále velmi intenzivní.“

Desatero udržitelného chovu

Mendelova univerzita v Brně teď vytvořila desatero zásad udržitelného chovu pro rybářské podniky, které budou dodávat ryby a rybí produkty do obchodního řetězce Albert. Podniky, které splní stanovená kritéria, získají certifikaci a budou moci užívat ochrannou známku Udržitelný chov ryb. Plnění podmínek budou vědci z Oddělení rybářství a hydrobiologie brněnské univerzity každoročně kontrolovat. Desatero zahrnuje nejen systém chovu, ale i přikrmování ryb nebo jejich přepravu. Součástí je rovněž péče o rybniční plochu a plnění mimoprodukčních funkcí rybníků.

„Hlavní vizí je dostat do povědomí tuzemských zákazníků i široké veřejnosti problematiku chovu sladkovodních ryb. Chceme při tom poukázat na výhody této živočišné výroby v porovnání s chovem jiných hospodářských zvířat, zdůraznit lokálnost a kvalitu této suroviny i zvýšit spotřebu sladkovodních ryb v České republice,“ řekl profesor Jan Mareš z Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity.

Dušan Berg, manažer kvality v Albertu uvedl, že se tímto krokem přihlásil obchodní řetězec k podpoře trvale udržitelného chovu ryb. „Certifikace nám umožňuje nabídnout zákazníkům ryby, které jsou nejen chutné, ale také jejich chov a výlov je šetrný k životnímu prostředí,“ konstatoval Berg.

• Tip: Komerční rybolov ničí vzácnou novohradskou nádrž. Vědci kvůli její záchraně zorganizovali petici

Iniciativa vznikla pod záštitou Rybářského sdružení České republiky. Jeho ředitel Michal Kratochvíl tvrdí, že jde o významný milník pro celé odvětví. „Certifikace zaručuje, že ryby, které Albert nabízí svým zákazníkům, jsou chovány s ohledem na životní prostředí a jsou zároveň udržitelným produktem i pro další generace,“ uvedl Kratochvíl.

Dodal, že rybníkářství je tradiční obor, který má v Česku mnohasetletou tradici. „Ale s přicházejícími klimatickými změnami se také musíme připravovat na budoucnost a zároveň by tyto produkty měly odpovídat požadavkům moderního zákazníka, mimo jiné také dbát například na lokálnost produkce, ale i na životní pohodu zvířat,“ poznamenal Kratochvíl.

O tom, že desatero pomůže v dalším rozvoji udržitelného chovu ryb, je rovněž přesvědčený Tomáš Brabec z Rybářství Třeboň. „Díky certifikaci můžeme garantovat zákazníkům kvalitní rybí maso, ale především zachování toho nejlepšího, co nám tradice zanechala s přihlédnutím k nejmodernějším trendům v chovu ryb,“ uvedl Tomáš Brabec z Rybářství Třeboň.

Certifikát stav nezlepší

Problematice velkochovu kaprů v tuzemských rybnících se dlouhodobě věnuje Petr Musil z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Pro Obnovitelně.cz uvedl, že certifikát udržitelného chovu pokládá za dobrou myšlenku, současně ale vyjádřil pochybnost, jestli v současné podobě skutečně pomůže. Spíše si myslí, že zachová současný způsob hospodaření.

• Psali jsme: Nová hrozba pro přírodu. V Česku byla poprvé objevena invazní ryba hlavačkovec Glenův

„Domnívám se, že stav našich rybníků nezlepší, ale myšlenka s certifikátem není špatná,“ řekl Musil, podle něhož v desateru převažuje spíše vodohospodářsko-rybářský pohled nad ekologickým. Chybí mu například jednoznačnější hodnotící kritéria, jakým je například průhlednost vody. Považoval by rovněž za rozumné, aby byl certifikát výsledkem širšího expertního konsenzu než jen jedné vysoké školy.

Že lze situaci změnit, dokládá podle Musila příklad třeboňského rybníka Rod, který leží v přírodní rezervaci a kam se nasadil candát, štika a další sladkovodní druhy. „Razantně tam přibylo ptactva, a dokonce i ve velké míře vyvedli mladé. Ptáci se na něj stahovali z celé tamní rybniční soustavy,“ konstatoval Musil. Jakmile se ale vrátilo hospodaření k velkochovu kaprů, ptactvo opět ve velkém zmizelo.

Ilustrační foto: Pixabay