Z Česka může být lídr zelených technologií, musíme ale investovat do uhlíkové neutrality, uvádí studie

Uhlíkově neutrální do roku 2030? 2040? 2050? Jde to, ale Česká republika bude muset do transformace na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3 200 miliard korun.

S těmito investicemi je potřeba začít okamžitě a musí být zacílené na podporu technologií, které lze vyvážet do ostatních zemí. Jedině tak si udrží silnou pozici v konkurenci evropských států a vysokou životní úroveň obyvatel. Vyplývá to ze studie, kterou v červnu představily poradenská společnost Boston Consulting Group a organizace Aspen Institute Central Europe.

Základním problémem, proč se přechod k uhlíkové neutralitě v Česku příliš nedaří, je nedostatečná znalost faktů a vazeb mezi jednotlivými faktory. „Pro pochopení dekarbonizace je důležité ji kvantifikovat, a to v České republice chybí. Zmapovali jsme proto sektory, které mají největší roli. Například jsme spočítali nutnou změnu investic, dopad na hrubý domácí produkt a tak dále,“ uvedl studii Aspen institutu jeden z autorů Milan Vašina.

Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se zavázaly členské státy Evropské unie, povede v Evropě k výraznému přerozdělení bohatství. Česká republika má šanci stát v tomto procesu na straně vítězů a být v řadě odvětví evropským technologickým lídrem, ať už jde o výrobu modulárních jaderných reaktorů nebo výrobu zeleného vodíku. Autoři studie připravili pro vládu České republiky 27 doporučení, které pomohou těchto cílů dosáhnout.

„Co s tím? Máme tři možnosti. Být pasivní a přestat to řešit. To by srazilo naše HDP k zemi. Druhý scénář je být reaktivní, respektovat dané závazky ale plnit je za nejnižších možných nákladů a co nejpozději. Nejlepším řešením je aktivní scénář, řízený, který by vedl k akceleraci,“ vysvětloval další z autorů studie Tomáš Wiedermann.

Studie rozdělila českou ekonomiku na několik základních segmentů – energetika, průmysl, doprava, vytápění a zemědělství. Jen první tři, energetika, průmysl a doprava dohromady tvoří tři čtvrtě vyprodukovaných emisí skleníkových plynů. „A přitom těchto 75 procent tvoří dohromady jen třetinu českého DPH,“ říká Vašina.

Nejvíce dotčeným sektorem bude energetika, do níž by měla plynout více než polovina všech investic. Následují průmysl, doprava a automobilový průmysl, v menší míře potom zemědělství a odpadní hospodářství.

Vodík, baterie do elektromobilů či malé modulární reaktory můžou do Česka přinést stovky miliard ročně

Studie BCG a Aspen Institute CE identifikovala pět oblastí, ve kterých může Česko získat náskok nad zbytkem Evropy a které pro české firmy představují příležitost v hodnotě stovek miliard korun ročně.

Jde o výrobu a vývoj elektromobilů včetně baterií, vývoj a výrobu technologií a softwaru pro obnovitelné zdroje energie či účast na dodavatelském řetězci pro výrobu a vývoj modulárních jaderných reaktorů. Důležitou roli budou hrát také vodíkové technologie nebo výroba tepelných čerpadel. Autoři studie odhadují roční tržní potenciál v těchto segmentech v Evropské unii celkově na 1 500 až 2 200 miliard korun.

Studie přináší celkem 27 konkrétních opatření, přičemž tím nejnaléhavějším je aktuálně zřízení koordinačního centra pro klimatickou transformaci, které bude mít silné pravomoci a dokáže řídit tuto agendu napříč resorty a odvětvími. Důležité je také začít se o dekarbonizaci začít bavit věcně a soustředit se na to, co může Česko z tohoto procesu vytěžit.

V oblasti energetiky je potom zásadní podpořit rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie a rozvoj modulárních jaderných reaktorů, což se neobejde bez modernizace Energetického regulačního úřadu či Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Dále je potřeba připravit dotační programy pro průmyslové podniky, které jim pomůžou s obměnou energeticky náročných technologií založených na spalování uhlí za nízkouhlíkové varianty.

„Například Německo ohlásilo začátkem června, že v příštích 15 letech plánuje podpořit svůj těžký průmysl částkou 50 miliard eur, která má podnikům pomoci s tímto přechodem. To je přitom pouze začátek, podobných programů bude brzy v Evropě mnohem více. Pokud chceme, aby náš průmysl přežil a rozvíjel se, budeme mu muset také pomoci,“ upozorňuje Tomáš Wiedermann.

Podobný závěr vzešel ze studie poradenské společnosti Deloitte, zpracované pro Svaz moderní energetiky. Podle té je potřeba do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 gigawatt nového výkonu v obnovitelných zdrojích, pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky.

Česko tak musí udělat maximum, aby této příležitosti nyní využilo a změnilo povolovací procesy, které výstavbu fotovoltaických a zejména větrných elektráren často zbytečně a nelogicky brzdí. Svaz moderní energetiky o tom informoval v tiskové zprávě.

Energie s nulovou emisní stopou se totiž brzy stane nutností pro udržení pozice českých firem v nadnárodních dodavatelských řetězcích, ve kterých velcí mezinárodní odběratelé čím dál více požadují po svých subdodavatelích ekologicky udržitelné produkty.

Foto: Unsplash