Rusové podle Ukrajiny plánují odpálit Záporožskou jadernou elektrárnu. Putin si z ní udělal rukojmí

Už přes rok sledujeme vůbec první válečný konflikt, kde roli rukojmího hraje jaderná elektrárna. Záporožských šest jaderných bloků, každý s výkonem 1 000 megawattů, je nyní téměř po celou dobu konfliktu pod kontrolou ruských okupačních sil.

V pátek 30. června publikovala ukrajinská rozvědka zprávu na síti Telegram, podle které elektrárnu opustili tři řídící ruští pracovníci. Současně měla být ukrajinským zaměstnancům, kteří podepsali smlouvu s Rosatomem, doporučena evakuace. Podle došlých pokynů by měli odjet do 5. července.

O možnosti teroristického útoku mluvil před týdnem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pátek zprávu upřesnil ředitel Ukrajinské rozvědky, kterého citoval portál Guardian: Moskva má podle něj vyhodit do povětří čtyři reaktory a chladící nádrž.

Podle bývalých pracovníků Záporožské elektrárny se spekulovaný útok nemusí soustředit přímo na reaktory, které chrání silný kontejnment, ale zranitelná je chladící nádrž nebo sklad vyhořelého jaderného paliva.

Guardian pak dodává, že vyřazení chladící nádrže může vést k podobné havárii, jako byla nehodě v americké jaderné elektrárně Three Mile Island v roce 1979. V případě této havárie se radiace do ovzduší nedostala, ale jak varuje Oleksiy Kovynyev, bývalý vedoucí inženýr ze Záporožské elektrárny, může dojít k otevření ventilačních cest.

Odstavený gigant

Před válkou pracovalo v Záporožské jaderné elektrárny přes 12 tisíc pracovníků. Nyní se o chod reaktorů stará pouhých 2,5 tisíce osob. Jde o lidi, kteří podepsali smlouvu s ruským Rosatomem. Elektrárna je pro ukrajinskou energetiku klíčová, šest reaktorů vyrobí zhruba pětinu potřebné elektřiny.

Ovšem po obsazení ruskými okupačními silami se z mírového jaderného zařízení stal spíše rukojmí ve válečném konfliktu. Server Nový hlas Ukrajiny popisuje aktuální stav reaktorů takto: „všechny reaktory jsou v současné době odstaveny. Rusové rozmístili vojenskou techniku, zbraně a munici ve třech reaktorech. Reaktor číslo 5 je v režimu horkého odstavení a zbývající reaktory 1 až 4 a 6 v režimu studeného odstavení.”

Podle agentury AP byly reaktory odstaveny do studené odstávky poté co, byla vyhozena do vzduchu hráz přehrady Kakhovka. Regulační tyče jsou v takovém případě vsunuty do aktivní zóny reaktoru tak, aby došlo k zastavení štěpné reakce.

Možné scénáře poškození

Z pohledu možného útoku nebo exploze je důležitý hlavně stav studené odstávky. Teplota vody prvního okruhu reaktoru je snížena z 275 na 70 stupňů Celsia. „Reaktory ve studeném odstavení mají v případě úplného výpadku proudu mnohem více času, než dojde v jejich aktivní zóně k roztavení,” uvádí Nový hlas Ukrajiny.

„Pokud by chtěl někdo reaktor vyhodit do povětří, je potřeba hodně výbušnin, extrémně velké množství, protože například kontejnmenty, které chrání reaktory, vydrží pět atmosfér,“ uvedla pro Nový hlas Ukrajiny Olena Pareniuk, vedoucí výzkumná pracovnice Ústavu pro bezpečnostní problémy jaderných elektráren Národní akademie věd.

„Teoreticky by měly vydržet určité nouzové situace v reaktoru. Proto je velmi obtížné vyhodit do povětří reaktor přímo. To ale neznamená, že je to nemožné, protože tohle je Rusko, všechno je možné, ale je to velmi obtížné,“ dodala.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

Jiný možný scénář útoku na jadernou elektrárnu nastiňuje Dmytro Gumenyuk, vedoucí oddělení bezpečnostních analýz Státního vědeckotechnického centra pro jadernou a radiační bezpečnost v dalším rozhovoru pro Nový hlas Ukrajiny. Podle něj mohou ruské jednotky „poškodit elektrické spojení mezi jadernou elektrárnou a ukrajinskou elektrickou sítí. To by vyřadilo napájení pro bezpečnostní systémy, které by musely nahradit výhradně dieselgenerátory.”

Ty však mohou podle Dmytro Gumenyuk selhat a mají omezené množství paliva. „Nevíme, zda je dostatečná zásoba paliva pro generátory, nebo je (Rusové) již spotřebovali a nebo nalili do svých tanků a obrněných vozidel,” spekuluje Dmytro Gumenyuk.

Riziko v poškození externího vedení do Záporožské elektrárny vidí také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Ve svém hodnocení situace z 21. června uvedla, že jaderné zařízení zůstává závislé na jediném funkčním elektrickém vedení 750 kV pro externí napájení, které je potřebné pro chlazení reaktoru a další základní funkce jaderné bezpečnosti.

„Situace jaderné bezpečnosti a zabezpečení v jaderné elektrárně Zaporizhzhya je extrémně křehká. Ztráta nádrže Kakhovka byla katastrofou pro region jako celek a také přispěla k vážným potížím této velké jaderné elektrárny,“ uvádí MAAE.

Podle Gumenyuka se ukrajinská strana připravovala na nouzový stav v jaderné elektrárně ještě před válkou, například v reakci na havárii v japonské Fukušimě. Elektrárna by tak mohla bez napájení obstát. Ve prospěch jaderné bezpečnosti hrají také podle dalších expertů dlouhé měsíce odstavení, které pomohly reaktory ochladit.

Nebezpečním tak zůstává především poškození ochranné obálky elektrárny a únik záření. To by muselo být spojeno s obří explozí uvnitř reaktorů. Gumenyuk tak za nevyzpytatelný faktor označuje právě přítomnost ruských okupačních vojsk, které mohly bezpečností standardy narušit.

Válečný terorismus

Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny se obrátilo na mezinárodní scénu s návrhem označení Ruska za teroristický stát právě s odkazem na jeho aktivity v jaderné elektrárně.

„Obsazením Záporožské jaderné elektrárny Rusko hrubě porušuje mezinárodní právo, normy a standardy jaderné bezpečnosti, včetně sedmi základních principů MAAE o jaderné bezpečnosti a zabezpečení. Očekáváme objektivní hodnocení od generálního ředitele MAAE Rafaela Grossiho ohledně ruských trestných činů,“ píše Ukrajina v dokumentu.

„Trváme na nutnosti uznat Rusko jako teroristický stát a zajistit nevyhnutelnost politických, ekonomických a právních důsledků pro všechny jím spáchané zločiny a nezákonné činy,“ shrnuje ukrajinské ministerstvo.

Do konfliktu se diplomatickou cestou zapojily také Spojené státy. Ruskou společnost Rostam upozornil březnovým dopisem Úřad pro politiku nešíření jaderného materiálu pod ministerstvem energetiky, že je „nezákonné“, aby ruští občané nebo subjekty zacházeli s americkou technologií, která je součástí vybavení Záporožské jaderné elektrárny.

Ruské vedení opakovaně označilo zprávy o možné vojenském využití jaderné elektrárny za lži. Koncem týdne zprávy dementovalo na Radě bezpečnosti OSN, s tím, že nemají v plánu elektrárnu vyhodit do povětří. Jak však glosoval britský Guardian, loni Rusko ujistilo Radu, že Ukrajinu nenapadne.

Autor: Martin Sedlák

Foto: Maxim Gavrilyuk at Ukrainian Wikipedia - Transferred from uk.wikipedia to Commons by ChNPP using CommonsHelper., GFDL, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=14793354