Větrné elektrárny nemusí být pro ptactvo problém. Některé druhy se naučily jim vyhýbat

Větrné turbíny jsou jedním ze základních zdrojů nízkoemisní energie a jejich největší Achillovou patou je vliv, který mohou mít na úmrtnost ptactva.

Nová studie ze Skotska ale prokázala, že se ptáci pomalu adaptují. Studie mapovala letové trasy tisíců ptáků v Severním moři v průběhu dvou let pomocí kamer, gps i radarů. A přinesla poměrně překvapivé zjištění. Za celou dobu výzkumu nezaznamenala jediný střet ptáka s lopatkou větrné elektrárny.

V Británii jsou větrné turbíny velmi časté. Jejich využití na moři ale dlouhodobě kritizují ochránci přírody, kteří mají starost o životy mořského ptactvo. Především v časech migrace se totiž z turbín stávaly vražedné překážky.

Studie sledovala letové dráhy racků mořských, racků stříbřitých, racků tříprstých a terejů bílých. Ptáci si zhruba 120 metrů před turbínou uvědomí její hrozbu, svůj let tomu přizpůsobí a vyhnou se jí. Racci mořští dokonce úhybný manévr provádí teprve 40 metrů před lopatkou turbíny.

Podle vedoucího projektu Henrika Skova je nejvíce důležité zjištění, že za celou dobu nezemřel kvůli turbínám jediný opeřenec. „Lidé tvrdili, že bude potřeba velmi nákladných řešení, aby se ptáci vyhnuli srážce s turbínou, ale námi sledované druhy se jim skvěle vyhýbají. Zdá se, že jsou velmi schopné přežít v prostředí větrných elektráren,“ dodává Skov.

Ohrožení větrnými turbínami ve vnitrozemí stále přetrvává, řešení se hledají

Další riziko plyne také z turbulentních změny větru, kterou zapříčiní právě větší uskupení turbín na moři. Do budoucna je proto v plánu studii rozšířit i na více druhů ptactva.

Ornitologové totiž kritizují především smrtelný vliv turbín na tažné druhy, kteří s nebezpečím otáčejících se lopatek přijdou do střetu jen jednorázově a nenaučí se jim tak vyhýbat. Pokud jsou navíc turbíny roztočené rychle, proti šedé obloze se mohou pro některé druhy ptáků stát prakticky neviditelnými.

Kromě nečekaných turbulencí, které větrné elektrárny vytvoří, pak často cesta migrujícího ptáka nebo i netopýra končí střetem s lopatkou turbíny. Jedním z levných a funkčních řešení navrhla loni na podzim holandská pobočka RWE, která natírá konce lopatek na černo. Jsou proto vidět z dálky i pro hůře vidící ptactvo.

Často citovaná studie z roku 2014 odhadla, že ročně jen na území USA zemře zhruba čtvrt milionu ptáků – a to se týká doby, kdy větrná energetika nebyla tak rozšířená, jako nyní. Kritizuje ale především nevhodné rozmístění turbín právě do oblastí migrujících tahů či hnízdišť.

Výsledky letošní studie ze skotského Aberdeenu však dokazují, že v případě využití turbín na moři jsou ztráty na životech prakticky nulové, či minimální.

Foto: Unsplash