Energie ze čtyřkilometrové hloubky pro tisíce lidí. Slovensko chystá první geotermální elektrárnu

Firma tak získala povolení k průzkumnému vrtu. Pilotní projekt geotermální elektrárny bude realizován v okrese Prešov, konkrétně v katastru obce Ľubotice.

Geotermální elektrárna v Ľuboticích má vyrábět zelenou elektřinu, která pokryje „roční spotřebu asi 20 tisíc domácností s možností zásobovat teplem dalších více než 6 tisíc domácností“, jak uvedl projektový manažer PW Energy Michal Mašek.

Instalovaný výkon elektrárny je v první fázi projektu plánován na 6,3 až 6,5 MWe, potenciální výkon lokality se však odhaduje až na trojnásobek. Dokončení výstavby a uvedení elektrárny do provozu je plánováno na rok 2028.

Povolení k průzkumným vrtům je klíčovým momentem projektu, který definitivně potvrdí předpokládanou teplotu geotermální vody. Ta se podle seismického průzkumu provedeného v letech 2018 až 2022 odhaduje na 140 až 150 stupňů Celsia v hloubce 3 500 až 4 000 metrů.

Pokud se přítok geotermální vody v místě vrtu potvrdí, bude tato voda využívána k ohřevu takzvané pracovní látky s nižším bodem varu a vzniklé páry budou následně roztáčet turbíny. Po předání tepla bude geotermální voda opětovně vtlačena do původního ložiska.

Podpora geotermální elektřiny chybí

Největšími překážkami rozvoje geotermálních elektráren jsou vysoké počáteční náklady na projekt a investiční rizika spojená s průzkumnými vrty. Počet lokalit, které dosahují potřebné teploty pro výrobu elektřiny ve vhodné hloubce, je rovněž omezený.

Na druhou stranu má elektřina vyráběná z geotermální energie oproti jiným ekologickým zdrojům výhodu stálého napětí a konstantní dostupnosti po celý rok. Po zahájení výroby nabízejí geotermální elektrárny levný a lokální zdroj energie, který nenarušuje stabilitu přenosové soustavy.

Vyplatí se vám střešní solární elektrárna? Spočítejte si úsporu

Navzdory těmto výhodám je podpora geotermální energie na celoevropské úrovni chaotická a zaměřuje se pouze na využívání geotermálního tepla.

V souvislosti s probíhající ruskou invazí na Ukrajinu a ve snaze snížit závislost členských států na zemním plynu jsou v plánu REPowerEU podporovány projekty zavádějící tepelná čerpadla využívající nízkoteplotní/mělkou geotermální energii. V současných návrzích však chybí podpora geotermální energie pro výrobu elektřiny nebo centrální vytápění.

Díky zařazení geotermální energie do kategorie obnovitelných zdrojů mohou budoucí projekty těžit z navrhovaných změn uvedených v revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

• Tip: Další rozvoj solární energetiky je v ohrožení. Česko nemá dostatek bateriových úložišť

Zrychlení povolovacích procesů pro tyto zdroje může také výrazně zefektivnit realizaci geotermálních projektů v členských státech. Ty jsou zároveň novou směrnicí vyzvány, aby zmírňovaly rizika velkých geotermálních projektů na svém území.

Český geotermální potenciál zůstává nevyužitý

Kromě výše zmíněné geotermální elektrárny u Prešova je v procesu schvalování další elektrárna společnosti PW Energy, která bude stát u Žiaru nad Hronom. Geotermální teplo již využívá několik slovenských měst, například Veľký Meder, Šaľa nebo Galanta. Přípravné práce na dalších projektech, které budou zásobovat města geotermálním teplem, probíhají v Kežmarku a Košicích.

V České republice v současné době využívá geotermální teplo pouze město Děčín, kde se však podzemní voda musí dále ohřívat spalováním zemního plynu. Samostatnou kapitolou je město Litoměřice, kde snahy o využití geotermální energie po téměř 20 letech přinesly minimální výsledky.

• Přečtěte si: Slováci jsou nadšení z Nové zelené úsporám Light, chválí třeba rychlou výplatu dotací

V současné době se tak využívání geotermální energie v České republice omezuje na malé instalace tepelných čerpadel v domácnostech a několika administrativních budovách či školách.

Důležitým krokem pro budoucí rozvoj bylo zmapování geotermálního potenciálu v České republice, které připravil tým vědců z České geologické služby, Geofyzikálního ústavu a Komory obnovitelných zdrojů. Ani po zveřejnění výsledků mapování však nebyl ze strany investorů zájem o podporu výstavby první geotermální elektrárny nebo teplárny v České republice.

Specifické vlastnosti geotermální energie vyžadují specifické formy podpory. Ta v souvislosti s energetickou krizí pomalu nabývá na evropské úrovni na síle. Země, které již úspěšně využívají svůj geotermální potenciál, však nečekaly na evropskou podporu, ale začaly měnit své vnitrostátní právní předpisy.

Česká republika i Slovensko se tím mohou inspirovat, a to například urychlením povolovacích procesů, štědrou podporou v podobě feed-in tarifu nebo částečným převzetím odpovědnosti státu za počáteční fáze projektu.



Ilustrační foto: Adobe Stock