Milovice mají dalšího obyvatele. Divokým koním dělá nově společnost orel mořský

Ondřej Novák | 23. 1. 2023

Milovice mají dalšího obyvatele. Divokým koním dělá nově společnost orel mořský

V rezervaci velkých kopytníků ve středočeských Milovicích se začal pravidelně objevovat největší orel Evropy a největší český dravec orel mořský.

Ochranářská organizace Česká krajina to oznámila v tiskové zprávě. Na výskyt tohoto majestátního opeřence už delší dobu upozorňovali návštěvníci rezervace. Konkrétní druh ale pomohli určit až dokumentaristé, kteří v Milovicích natáčejí film o unikátní přírodě v rezervaci.

„Orla mořského jsme viděli kroužit zhruba ve výšce osmdesát až sto metrů ve východní části rezervace nedaleko obce Lipník,“ popsal autor filmů o přírodě František Stýblo z NatureTV.

Pozorování orla mořského je pro rezervaci dalším milníkem. „I když orlů mořských v České republice v posledních letech přibývá, je přítomnost tohoto dravce v rezervaci určitě pozitivním signálem dokumentujícím obnovu biologické rozmanitosti v rezervaci a jejím okolí,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila ve spolupráci s vědci.

Důkaz dobré práce

Na území České republiky orel mořský běžně hnízdil až do 19. století, ale kvůli pronásledování ze strany člověka zde ptáci hnízdili stále vzácněji. Poslední hnízdiště zanikla ve 20. letech minulého století. Poté až do 70. let tito ptáci v Česku jen zimovali, zejména na Třeboňsku. Ochránci přírody je ale začali přikrmovat a také vypouštět v zajetí odchovaná orlí mláďata zpět do přírody.

V letech 1978 až 1989 tak bylo do přírody vypuštěno celkem 9 těchto dravců. Poprvé, ale neúspěšně, orli mořští na Třeboňsku zahnízdili v roce 1984, hnízdící pár tehdy tvořili právě dravci vypuštění ze zajetí. První úspěšně hnízdění bylo zaznamenáno až v roce 1986, podle odborníků je však pravděpodobné, že orli zahnízdili již v letech 1981 až 1982 v rámci populace, která na Třeboňsku původně jen zimovala.

„Díky dlouhodobé cílené ochraně a ochranářskému úsilí se do krajiny vracejí nejenom velcí kopytníci, ale i populace vrcholových predátorů, včetně vlků či orlů mořských, kteří představují důležitou část funkčních a zdravých ekosystémů,“ konstatuje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.

Celková populace orlů mořských v Česku letech 1985 až 1989 dosahovala 8 až 10 párů, v roce 1994 pak 10 až 15 párů, v roce 2006 zhruba 25 až 30 párů a v roce 2013 na 100 párů.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

Výskyt orlů mořských navíc není jediným úspěchem, který se rezervaci v Milovicích podařil. Biologové prokázali, že pastva velkých kopytníků má pozitivní vliv na druhové složení lučních rostlin a živočichů, zejména hmyzu. Kopytníci totiž do krajiny vracejí prvek, který v ní stovky let chyběl.

Majestátní, ale špatný lovec

Orli mořští nepatří mezi dobré lovce. Živí se hlavně rybami, během zimy i mršinami. „Takže může v přírodě plnit roli jakési zdravotní policie. Návštěva Milovické rezervace tak může být spojena s nabídkou mršin spárkaté zvěře či divokých prasat,“ popisuje Martin Šálek.

Rozpětí křídel u orlů mořských dosahuje zhruba 190 až 253 centimetrů, může ale dosahovat i 260 centimetrů. Hmotnost samce dosahuje průměrně kolem 4 kilogramů, mohutnější samice váží zhruba 5,5 kilogramů.

„Největší riziko pro orly mořské, ale i další vzácné a ohrožené dravce, představuje cílené pronásledování člověkem, zejména pak pokládání otrávených návnad, například na bázi kaboruranu. Takovouto krutou a barbarskou smrtí u nás uhynou stovky dravých ptáků ročně. I z toho důvodu vznikla v roce 2017 pod patronací České společnosti ornitologické psí jednotka, která v terénu vyhledává otrávené ptáky a návnady a úzce spolupracuje s policií,“ uzavírá Martin Šálek.

V České republice se v současnosti vyskytují čtyři druhy orlů. Orel královský (Aquila heliaca), orel křiklavý (Aquila pomarina), orel skalní (Aquila chrysaetos) a právě orel mořský (Haliaeetus albicilla).

V rezervaci velkých kopytníků u Milovic se vyskytují kromě orla mořského také další dravci, jako luňák červený, luňák hnědý nebo moták lužní. Vedle dravců se v rezervaci daří také šelmám. Stabilní populaci tam má šakal obecný, před několika lety byl v rezervaci pozorován také vlk.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Michal Köpping