Výrazně přibývá Čechů, kteří pokládají plýtvání potravinami za vážný problém. A dokonce si kvůli tomu dokážou sáhnout do vlastního svědomí, které mnozí z nich mají špatné právě kvůli zbytečnému vyhazování jídla. Vyplývá to z aktuálních zjištění Centra pro průzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Zatímco v roce 2016 považovalo vyhazování pečiva, ovoce, zeleniny a dalšího nesnědeného jídla za vážný problém zhruba třetina obyvatel, letos už to je téměř polovina.

„Téměř polovina (47 procent) dotázaných považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (44 procent) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze necelá desetina (9 procent) české veřejnosti nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém,“ konstatovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Názory a postoje obyvatel k této problematice zjišťovalo centrum ve speciálním výzkumu Potraviny 2022. Ten rovněž ukázal, že necelá dvacetina (4 procenta) dotázaných přiznala vyhazování více než čtvrtiny, ale méně než poloviny potravin. Naopak o málo více než desetina (11 procent) obyvatel tvrdí, že jejich domácnost nevyhazuje žádné potraviny.

V tomto ohledu ale experti upozorňují na to, že rodiny mají spíše tendenci množství vyhozeného jídla snižovat. Potvrdil to například obsáhlý výzkum odborníků z Mendelovy univerzity v Brně, kteří opakovaně zjišťovali, kolik potravin vyhazují lidé v brněnských domácnostech. Výsledkem bylo, že „průměrný“ Brňan vyhodil v prvním sledovaném období 2019/2020, tedy ještě před propuknutím koronavirové pandemie, více než 47 kilogramů jídla ročně. Při pandemii v roce 2020/2021 se ovšem toto množství snížilo na 33,3 kilo. V obou šetřeních přitom lidé subjektivně odhadovali, že vyhodí výrazně méně: asi 12,3 kilogramů v prvním období a bezmála 15,5 kilo v druhém sledovaném roce.

Jídlo pro 3 miliardy lidí

Centrum pro výzkum veřejného mínění připomnělo, že plýtvání potravinami představuje v současné době celosvětový problém, který má dopady jak ekologické a ekonomické, tak sociální. „To dokládá i skutečnost, že jedním z Cílů udržitelného rozvoje OSN je do roku 2030 snížit plýtvání potravinami připadající na každého člověka v rámci celého potravinového řetězce o polovinu. Od roku 2020 se také slaví Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem, který připadá na 29. září,“ konstatovali výzkumníci ve své závěrečné zprávě.

Podle studie „Celosvětový úbytek potravin a plýtvání potravinami“ od Organizace pro zemědělství a výživu se každoročně vyhodí až jedna třetina všech vyprodukovaných potravin, což je v přepočtu 1,3 miliardy tun. Takové množství by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí. Vyhozené potraviny představují také nemalé finanční ztráty, které podle dostupných studií dosahují ročně až 143 miliard eur.

Celosvětový průměr vyhozených potravin je 74 kilogramů na osobu a rok. V porovnání s tím je na tom Česko relativně lépe, protože podle kvalifikovaných odhadů vyhodí jeden člověk v domácnosti „pouze“ okolo 25 kilogramů ročně. To ostatně přibližně odpovídá průměru z nedávného výzkumu Mendelovy univerzity v Brně. Centrum pro výzkum veřejného mínění uvedlo, že podle hrubých odhadů poskytovaných Evropskou komisí skončí v popelnicích českých rodin více než 254 tisíc tun ovoce, zeleniny, pečiva a dalších pokrmů.

Střešní solární elektrárna může přinést úsporu i 30 tisíc korun za rok. Vyplatí se i vám?

Výzkum veřejného mínění také ukázal, že mají Češi při vyhazování potravin černé svědomí. K sérii otázek dávali hodnocení jako ve škole od jedničky po pětku, přičemž vyšší hodnota znamenala silnější souhlas s daným tvrzením. Průměrná známka u věty „mám špatné svědomí, když plýtvám jídlem“ byla 3,61. U věty „cítím se provinile, když plýtvám jídlem, protože jiní lidé nemají co jíst“ zase vyšla průměrná známka 3,23.

Nejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je podle výsledku průzkumu finanční úspora. „Nákup potravin samozřejmě není zanedbatelná položka v rozpočtu domácností. Podle Českého statistického úřadu byly v roce 2021 výdaje na potraviny bez restaurací a nápojů 30 094 korun ročně na jednoho člena domácnosti, tedy necelých 19 procent ze všech spotřebních výdajů,“ uvedlo ve své zprávě Centrum pro výzkum veřejného mínění.

První zero waste prodejna

S jídlem se plýtvá v celém potravinovém řetězci, tedy nejen až na konci v domácnostech. Hypermarket Albert proto v říjnu v pražských Nových Butovicích spustil první zero waste prodejnu v Česku, tedy obchod, kde nevznikají přebytky. Stojí za ní technologické inovace, ale třeba také spolupráce se zákazníky. Důležitou roli mají rovněž potravinové daty nebo kantýna pro zaměstnance, kde se vaří z přebytků.

„Potravinové ztráty mají negativní dopad na životní prostředí i sociální situaci a prohlubují změnu klimatu. Proto dlouhodobě a systematicky pracuje na snižování přebytků v prodejnách a dalším využití neprodaných potravin zejména pro lidskou spotřebu prostřednictvím darů do potravinových bank,“ uvedl Jiří Mareček, ředitel pro komunikaci a udržitelnost obchodů Albert.

Dodal, že firma rovněž vyvíjí inovativní přístupy, které zahrnují spolupráci se záchrannými stanicemi pro zvířata nebo kompostování a energetické využití přebytků. „Úplnou novinkou je první zero waste prodejna, kde pilotujeme další inovace a rozvíjíme vize do budoucna,“ poznamenal Mareček, podle něhož se podíl neprodaných potravin v Albertu několik let pohybuje pod 1,5 procentem.

V první zero waste prodejně se využívá objednávkový systém na základě umělé inteligence, který vychází ze spotřebního chování zákazníků. Další technologií je suchá pára v úseku ovoce a zeleniny, která prodlužuje čerstvost zboží.

„Pokud už ovoce nebo zelenina nejsou ve stoprocentní kvalitě, připravujeme z nich tříkilové bedýnky, které najdou zákazníci u pokladen za přívětivou cenu. Z přezrálých banánů pečeme banánový chlebíček. Dále pracujeme s třicetiprocentní slevou u potravin, kterým se blíží datum spotřeby, a ke konci otevírací doby zlevňujeme o padesát procent i nebalené pečivo,“ řekl Jiří Mareček. „Důležitou součástí celého konceptu jsou naši zaměstnanci, kteří se starají o správné vystavení zboží, doplňování a také zmíněné zlevňování,“ dodal.

Neprodané potraviny z prodejny Albert v Nových Butovicích nacházejí další uplatnění. Jednu část upotřebí kuchař v zero waste kantýně pro zaměstnance. Další směřují šestkrát týdně do potravinových bank. Pečivo, které už je nevhodné pro lidi, zase míří na farmu, kde ho využívají ke krmení. Poslední možností je pak vlastní kompostér.

Prodejna dokázala díky této skládačce snížit počet nádob na komunální odpad na naprosté minimum. Dostane se do nich pouze zboží, které z hygienických důvodů nelze darovat nebo jinak využít – například kvůli poškozenému obalu nebo obsahu.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay