Pavel Baroch | 2. 5. 2022

Jídlo nemusí končit v popelnicích. Snížit plýtvání lze pomocí letáků, ukazují v Brně

Letáky, příspěvky na sociálních sítích, jednoduché informační brožury, ale třeba také nálepky na popelnicích. I finančně nenároční kampaně mohou snižovat plýtvání potravinami. Naopak u relativně drahých akcí takový rychlý pozitivní efekt nenastal. A když odborníci přestanou na domácnosti působit, lidé se vrátí do zajetých kolejí a začnou znovu více potravin vyhazovat. Vyplývá to z tříletého projektu Mendelovy univerzity v Brně, díky němuž vědci získali celosvětově unikátní data, s nimiž budou dále pracovat.

Z dlouhodobých statistik přitom vyplývá, že se po celém světě vyhodí nebo jinak znehodnotí až třetina všeho vyprodukovaného jídla, které by jinak nasytily přibližně tři miliardy obyvatel. Také v Česku skončí v popelnicích bezmála dva tisíce tun potravin ročně.

Odborníci z Mendelovy univerzity tři roky zkoumali komunální odpad z 900 brněnských domácností. Jejich výzkum přinesl nejen konkrétní reálná data o tom, kolik potravin se v těchto domácnostech skutečně vyhazuje, ale shromáždily se rovněž informace o postojích rodin k plýtvání potravinami a důvodech, proč část zakoupeného ovoce, zeleniny nebo pečiva končí v popelnici. Jedním z cílů bádání totiž bylo zjistit, zda a jak lze chování domácností ovlivnit, aby se plýtvání omezilo.

Kampaně plýtvání omezily

V prvním roce projektu bylo zjištěno, že průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce vyplýtvaných potravin se objeví ve směsném komunálním odpadu na sídlištích, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok.

Získáním těchto jasných dat výzkum začal, následně se odborníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity snažili chování lidí změnit. „Během tří let jsme provedli jedinečný experiment, proběhla řada kampaní, které informovaly o závažnosti problému a současně nabízely tipy, jak je možné plýtvání omezit. V této době jsme zaznamenali, že se skutečně objem vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách snížil průměrně o jedenáct procent,“ uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková.

Vědecký tým měřil a porovnával také vliv jednotlivých kampaní. Překvapivé bylo zjištění, že okamžitý efekt měla pouze levnější kampaň. Šlo o jednoduché letáky, příspěvky na sociálních sítích, nálepky na popelnicích nebo informační brožurky. Náročnější kampaň, jako jsou workshopy ve školách, diskuse, focus groupy či edukační video se na chování domácností v relativně krátkém období výrazně neprojevilo.

V posledním roce projektu, kdy výzkumníci na domácnosti již nepůsobili, se plýtvání opět zvýšilo, nedosáhlo však zatím úrovně před zahájením kampaní. U skupin, které byly pod vlivem dražší kampaně, byl návrat k nežádoucímu chování méně výrazný než u skupin, které byly ovlivňovány levnější kampaní – z toho je možné odvodit, že dražší kampaň přinesla efekty až s určitým časovým odstupem.

„Shrneme-li tedy celé tři roky projektu, je zřejmé, že při vhodném působení je možné chování domácností ovlivnit, aby se snažili už při nakupování potravin a pak následně jejich zpracování chovat racionálně a plýtvat potravinami co nejméně. Efekt některých kampaní je okamžitý, u jiných se projeví později. Je však zřejmé, že pokud se působit přestane, domácnosti se vrací do zaběhaných kolejí. Z toho plyne, že je třeba o problematice hovořit, na domácnosti systematicky působit a že intervenční kampaně mají smysl,“ dodala Kubíčková.

Popelnice bez zápachu

Projekt, který financovala Technologická agentura ČR, přinesl i zajímavé informace z rozsáhlého dotazníkového šetření. Brněnské domácnosti uváděly, že si uvědomovaly vlastní plýtvání potravinami mnohem více v situaci, kdy měly pocit, že za potraviny utrácí větší množství peněz.

Práce výzkumníků i přes konec grantu nekončí. Již nyní na něj navazují další aktivity, například ve spolupráci s Karlovou univerzitou budou výsledky projektu využity pro tvorbu interaktivních vzdělávacích materiálů o plýtvání potravinami pro základní školy.

Začal také mezioborový výzkum zaměřený na nakládání s potravinovým odpadem z domácností na sídlištích v souladu s principy cirkulární ekonomiky. V této oblasti vědci chystají testovat a upravovat sběrné nádoby na potravinový odpad, které budou mimo jiné eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a také výskyt hmyzu a hlodavců.

„Chceme optimalizovat sběr gastroodpadu v sídlištním prostředí, který by vyhovoval jak domácnostem, tak municipalitám a svozovým firmám,“ uvedla Martina Vršanská z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity. Z předchozích výzkumů vědci vědí, že obyvatelé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny oproti potravinám bez obalu.

Plýtvání potravinami vytváří neustálý tlak na životní prostředí. „Ve směsném komunálním odpadu tak končí nemalé množství biologicky rozložitelného odpadu, přičemž recyklace představuje aktuální výzvu pro veškeré samosprávy měst a obcí. Ty mají povinnost zabezpečit zavedení a vykonávání sběru odpadu z kuchyní podle nového odpadového zákona,“ dodala Vršanská.

Poznamenala, že snahou vědců je především posunout se směrem k udržitelnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, kde lepší kompostování povede k získání kvalitního a zdravotně nezávadného materiálu, který bude použitelný v rámci udržitelného zemědělství. Využívání takového kompostu může zvýšit úroveň půdní zásoby organického uhlíku a dusíku, zlepšit strukturu půdy a snížit používání chemických syntetických hnojiv.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay