Ondřej Novák | 17. 10. 2022

Milan Šimoník (COGEN Czech): Na spuštění čeká kogenerace za půl miliardy, brzdí ji jen nedotažená legislativa

Kogenerační jednotky o výkonu téměř dvacet megawattů čekají jen na schválení nové legislativy, říká Milan Šimoník, výkonný ředitel Sdružení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (COGEN Czech).

Problémem jsou prováděcí předpisy k novele zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Česko schválilo už loni, ale dosud ji neschválila Evropská komise. Téma bude předmětem i nadcházejících Dnů kogenerace, které začínají už zítra.

Podle Šimoníka přitom kogenerační jednotky mohou pomoci s všeobecně diskutovanou úsporou zemního plynu. Více se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Kogenerační jednotky mohou být velké i malé.
Foto: COGEN

Letošní rok je ve znamení vysokých výkyvů cen zemního plynu a nejistoty ohledně dodávek z Ruska. Jaké dopady to mělo na zájem o kogenerační jednotky? Rostl letos nebo spíše klesal?

Kogenerační jednotka šetří oproti dělené výrobě elektřiny a tepla 20 až 30 procent paliva. Takže čím je elektřina, která je vázána na cenu plynu, dražší, tím je ekonomika provozu kogenerační jednotky lepší. Proto taky na příští rok nepotřebuje provoz jednotek žádnou státní podporu.

Stát výrobu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) podporuje takzvaným zeleným bonusem, který provozovateli dorovnává rozdíl mezi výnosy a náklady. Výše provozní podpory se každoročně upravuje tak, že Energetický regulační úřad (ERÚ) vypočítá předpokládané výnosy a náklady na příští rok na základě průměru burzovních (forwardových) cen za období leden až červen, a v září vydá cenové rozhodnutí s aktualizovaným zeleným bonusem na další rok.

Tím je po celou dobu patnáctileté podpory zajištěno, že provozovatel nemá ani přemrštěný, ale na druhou stranu ani nulový či dokonce záporný zisk. V minulých letech, když byly ceny plynu a elektřiny nízké, se tak provoz kogeneračních jednotek bez podpory nevyplácel a stát provozovatelům rozdíl dorovnával ve výši 0,5 až 1,5 koruny za kilowatthodinu. A tento systém dobře zafungoval i letos, takže na příští rok žádný zelený bonus nebude ani není třeba.

Milan Šimoník, výkonný ředitel Sdružení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (COGEN Czech).
Foto: COGEN

Platí to i pro nové instalace?

Pro nové instalace je ale letošní rok složitý, a to hlavně kvůli nedořešené legislativě. Stát po dlouhých průtazích sice na podzim 2021 vydal novelu zákona č. 165/2012 o podporovaných zdrojích energie, ta ale stále není schválena, takzvaně notifikována, ze strany Evropské komise. ERÚ tedy na rok 2022 a zatím ani na rok 2023 pro nové zdroje nevydal cenové rozhodnutí.

To znamená, že tyto nové kogenerační zdroje není možné uvést do provozu, protože dle současných pravidel by tím pádem ztratily možnost přihlásit se k podpoře ani dodatečně, kdy už nebude vycházet návratnost investice do kogenerace bez zeleného bonusu.

Již od začátku tohoto roku jsme na tento problém upozorňovali, opakovaně jsme jednali s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ERÚ i dalšími úřady, až se podařilo dohodnout návrh úpravy legislativy. Jenže jeho schvalování v kolečku různých úřadů státní správy trvá již několik měsíců a stále není jasné, jak to dopadne.

Kogenerační jednotka na sídlišti v Příboru.
Foto: COGEN

Takže výsledkem je, že přestože začíná topná sezóna, v teplárnách stojí objednané a dodané kogenerace o výkonu téměř 20 MW, bylo do nich nainvestováno přes půl miliardy korun a není možné je spustit. Pokud vše dobře dopadne, tak jednotky budou spuštěny na začátku příštího roku.

Teplo tak bude zatím vyráběno jako dosud nehospodárným způsobem v plynových kotlích. Jak jsem zmínil, kogenerace šetří až 30 procent plynu. Mohly by tak svým dílem přispět k velmi potřebnému snížení spotřeby tohoto paliva a zároveň zajistit levnější teplo pro zhruba dvacet tisíc obyvatel.

Vláda mluví o potřebnosti úspor, všichni vidíme, jaká je situace, je proto absurdní a těžko pochopitelné, když ve stejné době stát není schopen včas schválit legislativu, která jen napravuje předchozí legislativní průtahy a chyby státní správy.

Jaký velký problém představuje nejistota cen plynu pro stávající uživatele? Mají nějakou možnost, jak se chránit před jeho vysokými cenami?

Systém podpory je v Česku nastaven velmi dobře a transparentně. Kdo nechce riskovat a hrát na to, že někdy později nakoupí plyn levněji a elektřinu prodá dráž, tak postupuje v souladu s metodikou Energetického regulačního úřadu a kupuje a prodává tyto komodity již s předstihem na forwardových trzích.

Proto taky nedošlo zatím ke krachu žádného provozovatele kogenerace, na rozdíl od některých obchodníků, kteří se chovali jako gambleři. Bohužel jejich krach může následně s sebou stáhnout i jejich odběratele, jak vidíme momentálně třeba na teplárně v Břeclavi, která odebírala plyn od NWT.

Motivuje současná situace uživatele kogeneračních jednotek k přechodu na jiná paliva, třeba na bioplyn?

Kogenerace nemají problém spalovat prakticky jakékoliv palivo od důlních plynů přes skládkové plyny až po dnes hodně diskutovaný vodík či LPG. Tam, kde je bioplynová stanice, se bioplyn v kogeneraci samozřejmě využívá. Do budoucna se však spíše uvažuje s konverzí bioplynu na biometan a jeho vtláčení do plynové sítě. Tohle je dle nás docela diskutabilní krok.

Místo abychom vyráběli teplo a elektřinu v místě, kde se vyrábí bioplyn, tak jej budeme vtláčet do plynové sítě. To znamená další náklady na energii vtláčení a náklady související s transportem plynu. Bohužel tohle je teď trend v celé Evropské unii a podle mě by se o tom mělo velmi intenzivně diskutovat. Měly by být podporovány projekty na vtláčení jen v místech, kde neexistuje možnost spotřeby elektřiny a tepla v místě výroby bioplynu.

Rád bych zmínil ještě něco jiného. Dle aktuálních informací distributorů je v procesu schvalování připojení až 15 gigawattů fotovoltaických elektráren. Je zřejmé, že systémově efektivní integrace takového objemu proměnlivé výroby elektřiny bude vyžadovat podstatné změny ve fungování celé energetiky.

Naše sdružení proto připravuje návrh, aby v rámci příští novely zákona o podporovaných zdrojích energie byla zavedena provozní podpora elektřiny z „inovativní kombinované výroby elektřiny a tepla“ (iKVET).

Inspirovali jsme se v Německu, kde tento systém funguje již od roku 2017 pod zkratkou iKWK. Jde o komplex několika zařízení, kde je vedle standardní plynové kogenerační jednotky i zdroj tepla z obnovitelného zdroje energie, akumulátor tepla a elektrokotel.

Jak přesně taková soustava funguje?

Zdrojem obnovitelného tepla může být tepelné čerpadlo, solární kolektor, fotovoltaická elektrárna či jiný nepalivový obnovitelný zdroj tepla. Nejefektivnější a z hlediska nároků na prostor nejpraktičtější však zřejmě bude nasazení tepelného čerpadla, na jehož příkladu to vysvětlím.

Vznikne tak integrovaný energetický systém, který bude mít oproti běžné plynové kogenerační jednotce celou řadu synergických výhod plynoucích ze spojení kogenerace s tepelným čerpadlem. Tepelná čerpadla budou provozována primárně v létě a přechodných obdobích, tedy v období, kdy poskytují nejlepší topný faktor (COP). V létě tak nebudeme spalovat zemní plyn, který ušetříme na zimu pro provoz kogeneračních jednotek.

Kogenerační jednotka.
Foto: COGEN

V zimě, kdy topný faktor tepelného čerpadla výrazně klesá, nebo dokonce tepelné čerpadlo již není možné provozovat, by topný systém pouze s tepelným čerpadlem výrazně zvýšil odběr elektřiny ze sítě a zvýšil tak špičkové zimní zatížení elektrické sítě.

V naprostém protikladu k tomu, v iKVET systému dodávku tepla v zimě zajistí kogenerační jednotka, která bude zároveň dodávat špičkovou elektřinu do sítě a přispívat tak k pokrytí špičkové potřeby elektřiny v dané lokalitě, kde bude zároveň hodně tepelných čerpadel.

Ve spojení s akumulátorem tepla a elektrokotlem bude mít takový komplexní systém z pohledu elektrizační soustavy násobně vyšší flexibilitu, a to jak kladnou, tak zápornou, a tedy může výrazně přispívat jak v rámci svého běžného provozu, tak poskytováním podpůrných služeb pro ČEPS ke stabilitě elektrizační soustavy.

Promítla se do situace na trhu i obecná krize logistiky, která panuje už poslední dva roky? Zaznamenaly firmy problémy s dodávkami kogeneračních jednotek?

Je to individuální. Dle informací od výrobců kogeneračních jednotek se krize logistiky promítla především v delších dodacích lhůtách a zvýšení nákladových cen výrobcům jednotek.

Jaký je váš výhled situace na trhu kogeneračních jednotek na příští rok?

Předpokládáme, že se nejpozději do konce roku všechny legislativní problémy podaří vyřešit a že příští rok budeme zase fungovat ve standardním režimu. V Česku je již přes 450 megawattů malých kogenerací a za normálních podmínek trh rostl kolem 30 megawattů ročně. Dle státních strategických dokumentů má tento růst pokračovat minimálně do roku 2030.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

I přes letošní výpadek, který předpokládám příští rok doženeme, by tak v roce 2030 mohlo být v provozu až 750 megawattů účinných a flexibilních decentralizovaných zdrojů, které budou efektivně vyrovnávat a zálohovat stále rostoucí výrobu energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie.

Aktuální stav legislativních procesů bude jedním z hlavních témat naší konference Dny kogenerace, která se koná již zítra a pozítří 18. a 19. října. Dalšími klíčovými tématy budou flexibilita, podpůrné služby, ale i tepelná čerpadla, fotovoltaika, baterie nebo vodík a další paliva nahrazující zemní plyn.

Energetika je stále komplexnější a bude třeba hledat optimální způsob spolupráce jednotlivých technologií pro zajištění bezpečného a efektivního fungování energetického systému. Naše konference se snaží právě tento způsob najít.

Autor: Ondřej Novák

Foto: COGEN