Ondřej Novák | 12. 10. 2022

Fotovoltaika by do roku 2030 mohla dodat ročně stejné množství elektřiny jako jeden blok Temelína

Solární elektrárny jsou nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem energie v Evropské unii. Růst umocňují vysoké ceny elektřiny, které podstatně snižují návratnost investice do solárních panelů.

Roli hraje i zájem o energetickou soběstačnost a čistou energii. Podle expertů by v Česku do roku 2030 mohly soláry dodávat stejně elektřiny jako jeden blok jaderné elektrárny Temelín. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Zájem o solární elektrárny se v Česku podle dat Solární asociace rekordně zvyšuje již od minulého roku, kdy bylo instalováno přes 9 tisíc nových elektráren s celkovým výkonem 62 megawattů. „Od počátku růstu cen v druhé polovině loňského roku je zájem o nové instalace rekordní u domácností i firem. Již loni bylo do Nové zelené úsporám podáno dvakrát více žádostí než v roce 2020, letos jsme stejný počet pokořili už v polovině roku,“ potvrzuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Většinu žádostí tvořily menší instalace na rodinných domech. Do budoucna se ale neobejdeme bez velkých solárních parků. „Velký zájem je ale i stran firem. Ministerstvo průmyslu postupně zvyšuje alokaci letošní výzvy na podporu pořízení solární elektrárny s nebo bez baterií. V květnu bylo podáno cirka čtyři tisíce žádostí, v druhé polovině září jich bylo již více než osm tisíc,“ dodává Martin Sedlák. Podobný trend panuje v celé Evropě, podle dat Eurostatu jsou solární elektrárny nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v EU.

Energie ze slunce se brzy vyrovná jednomu jadernému bloku

Pro instalaci solárních parků jsou vhodné brownfieldy a specifické postavení mají také území po těžbě. Jen v Karlovarském a Ústeckém kraji je potenciál pro instalaci na území po těžbě 180 megawattů. Druhý největší producent elektřiny v ČR, skupina Sev.en, připravuje aktuálně pět projektů nových fotovoltaických elektráren na Mostecku.

„Celkový výkon těchto pěti stacionárních elektráren bude přesahovat hodnotu 130 megawattů, to je 6 % celkové kapacity v současnosti existujících fotovoltaik v ČR. Roční výroba se pak bude pohybovat kolem 130 gigawatthodin. Takové množství čisté zelené energie by pokrylo přes 2 % roční spotřeby Ústeckého kraje,“ říká Pavel Farkač, manažer rozvojových a transformačních projektů Sev.en. Solární elektrárny by mohly dodávat elektřinu do sítě již v roce 2025.

„V aktuálních podmínkách předpokládáme podle progresivního scénáře dosažení deseti až dvanácti tisíc megawattů ze solárních elektráren kolem roku 2030. Zároveň by celková roční výroba solárů mohla přesáhnout výrobu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín,“ dodává Zdeněk Hruška, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce přenosové soustavy, provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Předpokladem pro úspěšný a bezpečný rozvoj solárních elektráren je dostatečná kapacita distribuční a přenosové soustavy, do které se zdroje připojují.

Obnovitelné zdroje v Česku podle dat Energetického regulačního úřadu.
Foto: Evropa v datech

Rekordnímu rozvoji fotovoltaických elektráren nahrává i vývoj, kterého technologie v posledních letech dosáhla. Například účinnost solárních panelů za uplynulých deset let vzrostla o 100 procent. „Jejich účinnost dokonce stále stoupá. Před deseti až patnácti lety měly solární panely výkon mezi 200 až 250 kilowatty, dnes je to okolo 400 kilowattů. Solární elektrárny mají velice nízké a stabilní provozní náklady a samozřejmě jsou bez nákladů na palivo,“ vysvětluje Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

Navíc spolu s růstem výkonu také výrazně klesla výrobní cena panelů. Podle dat Fraunhofer-Institut je dnešní cena panelů jen 7,4 procent z ceny, kterou bychom platili v roce 1990, kdy cena průměrné střešní solární elektrárny byla 14 000 eur za kilowattpeak.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

„Slunce je zdarma. Hned první den si každý může spočítat, kolik energie solární elektrárna vyrobí a za jakou cenu. Technologie za posledních 30 let zlevnila o 92 procent,“ říká Jan Krčmář. „Při cenách elektřiny za posledních pár měsíců může fotovoltaika domácnosti ‚vydělat‘ i více než 70 tisíc korun ročně ve smyslu úspory za nekoupenou elektřinu a část elektřiny prodanou do sítě,“ říká Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Na každý typ solární elektrárny lze navíc požádat i o příspěvek.

Kromě dnes oblíbených střešních instalací má do budoucna velký potenciál i agrivoltaika, která umožňuje kombinovat produkci čisté energie a zemědělství. Solární panely umístěné na polích, loukách nebo vinicích mohou přinést zemědělcům zajímavý zdroj příjmů a zároveň částečně stíní plodiny, případně je chrání před přívalovými dešti.

Agrivoltaické projekty jsou už dnes testovány ve Francii, Německu nebo Holandsku, kde se agrivoltaika osvědčila pro pěstování hroznů, malin a některých druhů zeleniny. „Konstrukce se dnes staví bez betonových základů a instalace je obecně šetrná. Půda si odpočine a pozemní solární elektrárny prospívají biodiverzitě, protože se zde po celý rok skoro nic neděje,“ dodává Jan Krčmář ze Solární asociace. Pro agrivoltaiku však v Česku zatím nejsou ideální podmínky, zákon totiž neumožňuje dvojí využití půdy.

Nové podmínky pro získání licence zjednoduší pořízení solárů

Novela energetického zákona, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR poslalo v září do meziresortního připomínkového řízení, zjednoduší podmínky pro nové solární elektrárny a obnovitelné zdroje obecně. „Každý, kdo dnes provozuje zdroj elektřiny o výkonu vyšším než 10 kilowattů, je povinen žádat o licenci na provoz a stává se tak výrobcem. Upravený energetický zákon tento limit zvýší na 50 kilowattů,“ říká Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech.

Úpravou stavebního zákona se navíc zjednoduší povolovací proces pro stavbu. Pokud tak budou na budovu umístěny solární panely o maximálním výkonu 50 kilowattů, nebude potřeba stavební povolení, ani ohláška úřadu. S novým energetickým a stavebním zákonem bude možné snáze stavět i větší instalace.

Lepší využití obnovitelných zdrojů pro občany by přineslo také uzákonění takzvaných energetických společenství, která jsou již zakotvená v evropské legislativě a čekají na „překlopení“ do české legislativy. Pomocí energetických společenství by měli přístup k vlastním obnovitelným zdrojům třeba i lidé v panelových či bytových domech.

„V Česku zatím pro společné projekty komunitní energetiky nemáme předpoklady. Nové podmínky umožní sdílet elektřinu mezi občany, kteří vytvoří energetické společenství. K předávání elektřiny bude možné využít veřejné distribuční sítě za snížený poplatek, takzvaný místní tarif, a takto sdílená elektřina bude osvobozena od daně z elektřiny,“ uzavírá Martin Sedlák.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Ajrocket1 – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/