Ondřej Novák | 18. 9. 2022

Europoslanci podpořili energetickou nezávislost Evropy zvýšením podílu zelené energie

Evropský parlament schválil navýšení cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2030 mají čisté zdroje pokrývat 45 procent spotřeby.

Obnovitelné zdroje budou do roku 2030 produkovat 45 procent evropské energie. Europoslanci schválili navýšení původního 40procentního cíle většinou 418 hlasů, 109 evropských poslanců hlasovalo proti a 111 se zdrželo. Nový cíl podílu obnovitelných zdrojů na evropském energetickém mixu ještě musí schválit členské státy. Zejména evropské levicové a zelené strany ale považují nový cíl za nedostatečný a požadovaly navýšení na 55 až 56 procent. Jeho dosažení navíc bude znamenat, že každá členská země bude muset vybudovat alespoň dva přeshraniční projekty v oblasti elektřiny. Země se spotřebou vyšší než 100 terawatthodin pak alespoň tři projekty. V roce 2020 pokryly obnovitelné zdroje 22 procent spotřeby energie v Evropské unii.

„Je to dobrý den pro energetický přechod v Evropě,“ okomentoval podle serveru Euractiv výsledek hlasování 14. září německý europoslanec Markus Pieper ze středo-pravicové Evropské lidové strany, který vedl vyjednávání o podobě nového evropského energetického cíle. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pak dodala, že ruská invaze na Ukrajinu je válkou o evropskou energetiku, ekonomiku, hodnoty a budoucnost.

Zelení a levice: Je to málo

Podle levicových a zelených europoslanců je ale cíl nedostatečný, protože nevede Evropu ke stoprocentnímu podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie do roku 2040. Zástupci radikální levice navíc bojovali za to, aby mezi obnovitelnými zdroji zůstala i biomasa, která dnes představuje skoro 60 procent evropské obnovitelné energie. Europoslanci vyšli návrhu vstříc pod podmínkou, že spotřeba bioenergie nepřesáhne průměr z let 2017 až 2022. Zároveň výsledný dokument sice naznačuje progresivní odklon od biomasy, nestanoví ale žádný konkrétní termín konce biopaliv.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

„To, co mnoho z vás navrhuje, je pokračování pálení lesů kvůli klimatu,“ poznamenala Marie Toussaintová ze Zelených/Evropské svobodné aliance. Schválený dokument ale podporuje konec dotovaného spalování biomasy v elektrárnách a vyloučení palmového oleje a sóji z biopaliv využívaných v dopravě.

Text také obsahuje zvýšení cíle na redukci emisí skleníkových plynů v dopravě z 13 na 16 procent do roku 2030, stejně jako podíl obnovitelných paliv nebiologického původu (RFNBO). Ty mají do konce desetiletí představovat 5,7 procenta paliv na trhu. Do konce září chtějí europoslanci také představit revidovanou směrnici RED IV, která stanoví další dílčí cíle snižování emisí a spotřeby fosilních paliv ve vybraných sektorech. Kromě dopravy se týká budov, vytápění a chlazení.

Baltské státy chtějí rychleji budovat větrné parky

Zvýšení cíle podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu přichází poté, co na konci léta skupina baltských států prohlásila, že do roku 2030 plánuje sedminásobně navýšit produkci energie z větrných elektráren. Finsko, Švédsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Dánsko chtějí produkci zvednout ze současných necelých tří gigawattů na 20 gigawattů. Baltské větrné parky tak v roce 2030 pokryjí spotřebu dvaceti milionů domácností. Země se na tom shodly na setkání Baltic Sea Energy Security Summit v Kodani.

Zúčastněné země rozhodnutí zdůvodňují spíše energetickou bezpečností než ochranou klimatu. Navýšení produkce off-shore větrných elektráren pro ně totiž představuje způsob, jak se zbavit závislosti na ruském plynu. „Pokud budeme závislí na fosilních palivech, vždy budeme v ohrožení, a proto musíme urychlit zelený přechod, pobřežní větrné elektrárny, zelený vodík a tak podobně,“ řekl podle Euronews dánský premiér Mette Frederiksen a dodal, že pokud zúčastněné země budou na navýšení produkce spolupracovat, mohou cíle dosáhnout, ale musí to udělat levněji a rychleji.

Ještě tvrdší prohlášení přišlo od polského premiéra Matuese Morawieckého, který řekl, že energetická bezpečnost je „důležitější, než energetická transformace“, protože bez bezpečnosti není možné transformace energetiky dosáhnout. „Až příliš dlouho nízká cena ruského plynu nebo levný ruský plyn, což bych měl dát do obrácených uvozovek, představoval nejdůležitější hodnotu pro řadu zemí. A skutečná cena levného plynu je dnes krev Ukrajiny,“ dodal Morawiecki.

EU musí urychlit povolovací procesy, žádají Dánové

Dánský ministr energetiky Dan Jørgensen navíc už před summitem upozornil, že povolování nových větrných elektráren je ze strany Evropské unie příliš pomalé a musí se zrychlit, jinak se Evropě nepodaří zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. Povolovací řízení pro výstavbu větrných elektráren totiž dnes trvá až devět let, a ačkoliv podle dánského ministra EU vyslala signál, že se proces podaří urychlit, pokrok je zatím nedostatečný.

Ze 2,8 gigawattů větrné energie produkované elektrárnami v Baltském moři připadá na Dánsko 1,5 gigawattu. Země přitom věří, že region má potenciál dodávat až 93 gigawattů. Dánové se také v květnu dohodli s Německem, Belgií a Nizozemskem na navýšení kapacity větrných elektráren v Severním moři. Tamní větrné parky mají v budoucnu produkovat 150 gigawattů elektřiny, což je desetkrát více, než dnes vyrábějí všechny větrné elektrárny v Evropě.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Guillaume Périgois, Unsplash