Hrozba vyšších cen za zimní vytápění zatím Čechy k úsporám nemotivuje. Raději budou šetřit na nákupech nebo dovolené.

Pouze 6,5 % Čechů plánuje v nadcházející topné sezóně výrazněji snížit obvyklou teplotu ve své domácnosti. 42 % respondentů neplánuje měnit teplotu vůbec a 29 % lidí se v zimě chystá snížit teplotu o pouhý jeden stupeň, ukazuje průzkum agentury Ipsos pro řetězec IKEA. Přitom právě snížení teploty vytápění představuje v chladnějších měsících největší potenciál pro energetické a následně i finanční úspory. Češi své domácnosti podle průzkumu, jehož se na konci srpna zúčastnilo 800 respondentů, nejčastěji vytápějí na 22 nebo 21 °C. Takto vysoké teploty doma udržuje 49 % respondentů. Ochotnější jsou oproti svým zvyklostem snížit teplotu vytápění v době, kdy nejsou doma, a v noci (39 %). Šetřit chtějí nejčastěji tím, že odloží nákup věcí, které nejsou nezbytné, například nového oblečení nebo spotřební elektroniky (68,5 %). Omezit hodlají i zábavu, tedy kulturní a sportovní akce nebo dovolené (61 %).

Zda výzkum zkoumal i motivaci respondentů, proč místo snížení teploty upřednostní úspory v jiných oblastech, IKEA neuvádí. V srpnu se přitom objevily zprávy, že Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vyhlášku nařizující vytápět domácnosti jen na 18 °C. To by účty za energie v průměrné domácnosti snížilo skoro o pětinu. „Uvádí se obecné pravidlo, že snížením výsledné teploty vytápěného prostředí o 1 °C lze snížit spotřebu energie o přibližně 6 %. Zjednodušeně lze uvážit, že při poklesu o 3 stupně z 21 °C na 18 °C může úspora činit až 18 %. Ale skutečný výsledek závisí na mnoha parametrech, například na stavební kvalitě budovy, její tepelné izolaci a především celkové účinnosti systému vytápění,“ říká Daniel Adamovský, vedoucí týmu Kvalita vnitřního prostředí Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Další významnou roli podle něj hraje například i větrání. „Zde se obávám výrazného zhoršení kvality vzduchu v obytném prostředí, pokud obyvatelé bytu omezí větrání. V neposlední řadě nesmíme zapomenout, že stavební konstrukce budov u nás nejsou z tepelně technického hlediska navržené na teploty nižší než 20 °C. Změnou teploty v interiéru se zvýší riziko kondenzace vodní páry na tepelných mostech,“ podotýká Adamovský.

Rozdíl pár stupňů je doma znát

Ačkoliv se v kontextu vysokých cen energií může snížení vytápění o několik stupňů zdát jako malá cena za potenciál značných úspor, pocitově každý stupeň představuje znatelný rozdíl. Při pobytu venku si takového poklesu leckdy ani nevšimneme, ale doma může představovat přesun od kraťasů s tričkem k teplákové soupravě. „Snížení výsledné teploty ve vytápěném prostředí o 2 °C a více není málo. Musíme uvážit, že v domácím prostředí máme obvykle nízkou fyzickou aktivitu. Například sedící osoba bude při výsledné teplotě v prostředí nižší než 20 °C pociťovat chlad,“ vysvětluje Adamovský s tím, že při chůzi a zvýšení aktivity se tepelný pocit zvýší.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

„Velkou roli hraje oblečení, ale i fyzická kondice, věk či psychický stav člověka. Výrazné snížení v nastavené teplotě vytápění bude dle mého názoru od nás vyžadovat přizpůsobení našich zvyklostí minimálně v oblasti oblékání. Prakticky nastavení teploty vytápěného prostředí na 18 °C povede k potřebě obléknout teplejší domácí oblečení, mikinu, svetr, silnější kalhoty a podobně, případně při delším sezení mít přehoz přes dolní končetiny,“ dodává Adamovský.

Tepelná pohoda je i stav mysli

Podle průzkumu řetězce IKEA navíc Češi nemají v plánu ani investovat do úprav domácnosti, které mají potenciál zvýšit tepelný komfort. „Udržovat teplotu v místnosti pomůžou například koberce s vyšším vlasem, které brání prochladnutí od podlahy. K dalším tepelným ztrátám dochází často okny, v tomto případě zase pomohou závěsy, které zadržují teplo v místnosti. Nejlepší volbou jsou zatemňovací závěsy tmavší barvy, které absorbují nejvíce světla a tepla,“ říká Markéta Polcarová, vedoucí interiérová designérka IKEA Česká republika a dodává: „Tyto drobné změny jsou navíc nejen efektivní, ale i efektní. Vhodnou volbou barev, vzorů a hřejivých materiálů zároveň zútulníte svou domácnost, ve které se pak budete cítit lépe. Výborně v tomto ohledu fungují teplejší odstíny.“

Podle Adamovského je reálný přínos bytových doplňků na teplotu v místnosti z fyzikálního hlediska malý, ale pomůže zvýšit duševní pohodu. „Stav tepelné pohody je stav mysli. Platí pro něj jasné fyzikální souvislosti, ale také subjektivní vnímání okolí člověkem. Takže příjemně zařízený interiér bytu bude mít pozitivní vliv na spokojenost. Z fyzikálního hlediska je vliv bytových doplňků malý. Například koberec může zvýšit pocitovou teplotu chladné dlažby, to všichni známe z vlastní zkušenosti,“ vysvětluje Adamovský. Naopak vyšší ochota Čechů šetřit energiemi v noci nabádá k investicím do teplých peřin a hřejivého ložního prádla. Na trhu jsou k dispozici také elektricky vyhřívané deky. U nich je ale třeba mít se na pozoru před vysokou spotřebou energie a kvalitou zpracování z hlediska bezpečnosti.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Ave Calvar, Unsplash