Na Zemi je ho prakticky neomezené množství. Může snížit závislost na energetických surovinách z Ruska. A pokud se vyrábí pomocí obnovitelných zdrojů, jde prakticky o bezemisní palivo, které může hrát klíčovou roli v dekarbonizaci ekonomiky. Právě proto se o vodíku hovoří jako o palivu budoucnosti. Českou republikou v druhé půlce května projede první osobní vlak na světě na vodíkový pohon. Vyvinula ho společnosti Alstom, která je globálním lídrem v oblasti inteligentní a udržitelné mobility.

Po Francii, Německu či Rakousku se vodíkového vlaku dočkalo rovněž Česko, byť jde zatím jen o předváděcí jízdu určenou pro odborníky, dopravce, ale také širokou veřejnost. Oficiálně se tato akce jmenuje Coradia iLint Railshow a jejím generálním partnerem jsou České dráhy, které se společností Alstom podepsaly dohodu o spolupráci.

Společnou ambicí obou společností je zdůraznit potenciál vlaku Coradia iLint pro udržitelnou dopravu v České republice, a to spojením odborných znalostí Alstomu v oblasti vodíkových železničních řešení s odbornými znalostmi Českých drah v oblasti dopravní obslužnosti českých regionů a služeb železniční dopravy.

První na světě

Coradia iLint je první osobní vlak na světě poháněný vodíkovým palivovým článkem, který vyrábí elektrickou energii pro trakci. Tento vlak s nulovými emisemi vydává nízkou hladinu hluku a jeho emise tvoří pouze pára a kondenzovaná voda. Coradia iLint je speciálně navržena pro provoz na neelektrifikovaných tratích, a proto představuje ideální řešení pro mnoho českých a slovenských tratí, které zůstávají bez připojení k elektřině.

„Společnost Alstom je průkopníkem v oblasti vlaků na vodíkový pohon. Vnímáme velký zájem o naše řešení na českém a slovenském trhu. Věříme, že přímá zkušenost s vlakem Coradia iLint zodpoví zbývající dotazy dopravců, státní správy i samosprávy, úřadů, vládních činitelů, zákazníků, odborníků z oboru a cestujících," řekl Dan Kurucz, generální ředitel společnosti Alstom Česká republika a Slovensko.

Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah připomněl, že v zemi nejsou elektrifikované téměř dvě třetiny tratí. Proto značná část vlaků má dieselový pohon. „Pokud chceme společně s objednateli veřejné dopravy zajistit v budoucnosti bezemisní dopravní obslužnost, musíme hledat alternativu k těmto vlakům,“ řekl Krapinec. Dodal, že právě vodíkový pohon je velkou nadějí.

Vodíkový vlak v Rakousku
FOTO: Alstom



„Proto jsme rádi, že si nás Alstom vybral za partnera při této prezentaci, a my se můžeme s tímto řešením velmi detailně seznámit. Zároveň nám to dává možnost oslovit objednatele veřejné dopravy a ukázat jim konkrétní příklad bezemisní železniční dopravy,“ konstatoval Krapinec.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je využití čistých technologií v dopravě důležitým krokem, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech. „Z mého pohledu je důležité, abychom nevsázeli všechno na jednu kartu, nic nediktovali shora a byli otevřeni pro různá řešení. Vodík nepochybně může být v železniční dopravě zajímavou alternativou zejména jako náhrada konvenčních dieselových lokomotiv na tratích, kde se nevyplatí elektrifikace. Určitě budu se zájmem sledovat, jak se řešení společnosti Alstom pro České dráhy osvědčí,“ řekl Kupka.

Šestnáct vytipovaných tratí

V Česku se přitom v dohledné době začnou testovat vybrané regionální trati pro provoz vodíkových vlaků. Cílem projektu Regionální vodíkové vlaky na české železnici, který vede Ústav jaderného výzkumu Řež, je analýza českých železničních tratí a následné vytipování oblastí, kde by vodíková doprava mohla být ekonomicky a ekologicky efektivnějším řešením proti jiným technologiím.

Výzkumný ústav železniční, který se na projektu také podílí, provede pilotní analýzu norská společnost SINTEF na 113 kilometrů dlouhé trati mezi Ústím nad Labem, Děčínem a Českou Lípou. Následně budou vybrány i další tratě, zatím jich bylo pro vodíkové vlaky vytipováno šestnáct.

Na vybraných tratích chtějí tvůrci odborníci projektu provést technicko-ekonomickou analýzu a porovnat jednotlivé pohony - naftu, baterii, vodík a hybrid. „Výsledky umožní identifikovat preferované oblasti s příznivým technologickým, ekonomickým a environmentálním výsledkem pro nasazení vodíkových vlaků a nahradit budoucí vyřazené dieselové vlaky z provozu na neelektrifikované železnici,“ uvedl Výzkumný ústav železniční.

Projekt Regionální vodíkové vlaky na české železnici je financován částkou přesahující 13 milionů korun z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, z fondů Evropského hospodářského prostoru a Technologické agentury ČR.

Regionální projekty

O větší využití vodíku v dopravě usilují také některé správní oblasti, například Moravskoslezský kraj, který má ambici stát se vodíkovým regionem. „Naším cílem je pokrýt celý řetězec procesů, od výroby vodíku, přes jeho skladování až po distribuci,“ řekl na nedávném diskuzním fóru E-Mobilita zmocněnec hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblasti rozvoje vodíkového regionu Daniel Minařík.

Diskutující se shodli především na tom, že vodíkové technologie mohou být nejen jedním z řešení současné energetické krize a potřeby vyvázat se z energetické závislosti na Rusku, ale jsou také šetrné k životnímu prostředí. V kraji by měly jezdit vodíkové autobusy, vodíkové vlaky a vzniknout napájecí stanice a další potřebná zařízení.

Montáž vodíkové vlakové jednotky
FOTO: Alstom

„Vodík je nikoliv jediná, ale klíčová surovina, kterou potřebujeme pro dekarbonizaci regionu. Výzkum v oblasti jeho výroby, distribuce a užití je součástí naší mise, kterou se budeme snažit zvládnout co nejrychleji. Předpokladem k úspěchu je skutečnost, že tu vznikl velmi dobrý ekosystém. Je zde Moravskoslezský kraj, který se s myšlenkou prosazení moderní a inovativní energetiky ztotožnil, máme zde VŠB-TUO, kde jsme schopni tyto technologie vyvíjet, a v kraji je řada firem, jež chtějí tyto výsledky výzkumu aplikovat v praxi,“ řekl Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Brno se zase chce stát městem, kde vznikne významný evropský institut pro výzkum vodíkových technologií, a které dokáže vodík využívat komplexně – především v energetice a právě také v dopravě. „Někomu se vodíková cesta zdá nereálná, jiní jí naopak hodně fandí. Pravdu ukáže pouze čas a věda. Ale ještě nejsme tak daleko, abychom mohli jednoznačně říct, že energie vyráběná z vodíku byla slepou uličkou, nebo naopak že nás vodík spasí. Proto je právě nutné výrazně podporovat vědu a výzkum,“ uvedl loni na podzim Petr Hladík, první náměstek brněnské primátorky a místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí.

Vodíková čerpací stanice

Česká skupina Solar Global zase nedávno uzavřela významný kontrakt na dodávku elektrolyzéru, díky němuž bude moci dodávat zelený vodík vyrobený pomocí elektřiny ze střešní solární elektrárny. Nová vodíková čerpací stanice, která vznikne ve městě Napajedla ve Zlínském kraji, umožní v současnosti jako jediná v Česku tankovat osobní vozidla na plný plnicí tlak. Jde navíc o první elektrolyzér v Česku, který vyrobí vodík s pomocí solární energie.

„Vodík je novým motorem změn v energetice. Naše skupina patří mezi pionýry rozvoje solární energetiky v Česku, je tak pro nás logickým krokem vstoupit mezi prvními do vodíkové ekonomiky. Věříme, že právě zelený vodík vyráběný pomocí energie z obnovitelných zdrojů umožní dekarbonizovat energetiku, průmysl i mobilitu,” okomentoval projekt SG Hydrogen Vítězslav Skopal, předseda představenstva a zakladatel skupiny Solar Global.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Alstom