Pavel Baroch | 1. 5. 2022

Praha plánuje, jak se odstřihnout od ruského plynu. Pomohou tepelná čerpadla či biometan

V Praze je na plyn připojeno asi 180 tisíc domácností, které ho využívají především k vytápění, a další desítky tisíc institucí a firem. Celé město spotřebovává pro vytápění budov přibližně desetinu celkové spotřeby zemního plynu v Česku. Této závislosti na energetické surovině se chce metropole zbavit snížením energetické náročnosti budov, ale také vybudováním největšího tuzemského centra tepelných čerpadel či vlastní výrobou biometanu.

Razantně snížit spotřebu ruského plynu chce rovněž Brno. Podle Českého sdružení pro biomasu CZ Biom by do 3 let mohl biometan zásobovat více než třetinu českých domácností.

Nejenže cena zemního plynu vzrostla v posledním roce o 170 procent, ale navíc hrozí, že se zastaví dodávky z Ruska, na nichž je Česko z velké části závislé. Hlavní město Praha proto připravuje plán, jak tuto strategickou surovinu nahradit. I kdyby se totiž ruský plyn podařilo nahradit, cena i tak nadále poroste.

„Zvýšení energetické bezpečnosti důrazem na energetickou soběstačnost se ve světle počínání Ruska na Ukrajině stává pro nás absolutní politickou prioritou. Proto jsem zadal pracovní skupině pro klimatickou změnu, aby připravila aktualizaci Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030 s cílem posoudit, jak dále omezit budoucí roli zemního plynu v krytí energetických potřeb metropole a jejích obyvatel s cílem snížit závislost Prahy na dodávkách ruského zemního plynu,“ řekl náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu).

„Tuto aktualizaci bych rád předložil ještě do začátku léta Radě hlavního města Prahy a následně pražskému zastupitelstvu. Nejde totiž jenom o energetickou bezpečnost, ale také zajištění udržitelné ceny energií pro obyvatele Prahy,“ dodal Hlubuček, do jehož kompetence patří životní prostředí, infrastruktura a bezpečnost.

O možných řešeních pro posílení energetické europoslanec Luděk Niedermayer a Martin Sedlák v novém podcastu Pod Proudem. Shodli se, že je třeba hledat takové cesty, které umožní investice do posílení energetické nezávislosti i chudším domácnostem.

Největší výrobna tepla v ČR

Mezi připravovanými opatřeními je například požadavek, aby developeři nové bytové i komerční projekty na území města koncipovali tak, aby vytápění zajišťovaly obnovitelné zdroje. U domů, které už jsou napojeny na plynovou přípojku, hodlá město dotovat přechod k jiným zdrojům. Magistrát současně plánuje, že zastaví dlouholetou finanční podporu na instalaci plynových kotlů a nasměruje peníze do obnovitelných zdrojů – tepelných čerpadel, fotovoltaických a fototermických systémů.

Solární panely na střechách rodinných a bytových domů v Praze a okolí mohou zásobovat nejméně 120 tisíc domácností. Vyplývá to z analýzy potenciálu střešní fotovoltaiky v Praze a okolí, kterou pro Alianci pro energetickou soběstačnost vypracovala společnost EkoWATT. Jen rodinné a bytové domy mohou vyprodukovat přes 482 gigawatthodin elektrické energie – přitom se počítalo s omezeními, jako je orientace střechy, zastínění nebo neochota vlastníků bytových jednotek ke společné investici.

Samostatnou kapitolou je dálkové vytápění pražských domácností, kdy některé systémy používají právě zemní plyn. „Chceme instalovat účinné alternativní zdroje jako náhradu za zemní plyn v těchto soustavách,“ konstatoval náměstek Hlubuček. Prvním konkrétním krokem je zahájení přípravy pro výstavbu Energocentra, které bude využívat odpadní vodu z Ústřední čistírny odpadních vod.

„Za pomoci série velkokapacitních tepelných čerpadel bude nejprve získávat tepelnou energii pro dodávku do zde sousedících lokalit Dejvic a Veleslavína a v druhé etapě do lokality Holešovic a do rozvojového území Bubny-Zátory,“ uvedl Hlubuček. Energocentrum se stane největším tuzemským zařízením na výrobu tepla a chladu z tepelných čerpadel, která budou poháněná elektřinou z obnovitelných zdrojů. S dodávkami tepla z velkokapacitních tepelných čerpadel se počítá do několika let.

Hlavní město chce také získat své vlastní zdroje plynu. „Již jsme prosadili, aby v Ústřední čistírně odpadních vod vznikla výrobna biometanu, přičemž první etapa bude uvedena do provozu ještě letos a pokud se ukáže jako ekonomicky efektivní, může se její kapacita v čase několikanásobně zvýšit,“ řekl Petr Hlubuček. „Jako druhý vlastní zdroj ekologického biometanu chceme vlastní bioplynovou stanici na zpracování vytříděné biosložky komunálního odpadu, která by mohla být uvedena do provozu okolo roku 2025.“

Praha rovněž počítá s tím, že bude pokračovat se snižováním energetické náročnosti budov a omezováním energetických ztrát.

Brněnská biomasa i fotovoltaika

Razantně omezit závislost na ruské energetické surovině chce rovněž Brno, které pro centrální vytápění spaluje nejvíc plynu ze všech tuzemských měst. Podíl plynu na výrobě tepla v této moravské metropoli přitom činí 80 procent. Zbytek je zajištěn spalováním komunálního odpadu, kterého městská společnost SAKO Brno využije ročně více než 230 tisíc tun. Plánované rozšíření technologií v provozu tepláren Brno-sever o kotel na biomasu a navýšení kapacity městské spalovny by znamenalo, že by od roku 2025 byla zapotření už jen polovina dosavadního množství plynu.

„Výroba ze štěpky by vykrývala asi 15 až 20 procent, teplo ze SAKO Brno by zajistilo 30 procent,“ upřesnil Petr Fajmon, generální ředitel Tepláren Brno. Vedle toho vedení Brna oživilo plán na vybudování horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany, na čemž by se podílely rovněž Teplárny Brno. Kombinace těchto opatření by městu přinesla energetickou soběstačnost.

Teplárny Brno počítají rovněž s výraznějším zapojením fotovoltaiky. Využít chtějí například vlastní rekultivované pozemky po bývalé uhelné elektrárně v Oslavanech, které se momentálně nevyužívají. Na rozloze asi 45 tisíc metrů čtverečních by mělo být umístěno bezmála 9 tisíc panelů o celkovém výkonu 4 tisíce kilowattů, což představuje roční výrobu přibližně 4,2 tisíc megawatthodin. Teplárny už rovněž budují fotovoltaické elektrárny na střechách svých objektů. První spustily vloni, dalších 25 bude následovat letos a se stejným počtem se počítá i příští rok.

Velké možnosti biometanu

V celé republice může být zemní plyn podle Českého sdružení pro biomasu CZ Biom z výrazné části nahrazen biometanem z bioplynových stanic. „Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn včetně dopravy, kde ve stlačené nebo zkapalněné formě pomůže snížit emise. Jde o první pokročilé biopalivo, které je masově dostupné již dnes,“ upozornilo sdružení. Zásadní výhodou je to, že je levnější než zemní plyn.

Vyrobený biometan lze s fosilním zemním plynem míchat či distribuovat prostřednictvím plynárenské soustavy k dalšímu využití nebo po stlačení přímo plnit do vozidel na CNG. Jde navíc o obnovitelný zdroj, který se vyrábí například z domácích bioodpadů nebo zemědělské produkce. V Česku jsou podle sdružení pro využití biometanu téměř ideální podmínky – funguje zde rozsáhlá síť stovek bioplynových stanic v blízkosti plynárenského potrubí, současnou plynárenskou infrastrukturu lze využívat prakticky okamžitě.

Podle předsedy CZ Biom Jana Habarta lze už do 3 let zajistit biometan pro více než třetinu českých domácností. A do roku 2030 je možné vyrábět 1,3 miliard metrů krychlových biometanu, což představuje 14 procent veškeré tuzemské spotřeby zemního plynu, která je 9,4 miliard kubíků ročně.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Marie Bartošová, AliES