Německo razantně zareagovalo na ruskou invazi na Ukrajině a energetickou „nejistotu“. Rozhodlo se urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, takže do roku 2035 bude veškerá elektřina zelená. Příslušný zákon schválila spolková vláda. S větším podílem obnovitelných zdrojů počítá rovněž česká vláda Petra Fialy (ODS), byť obdobný závazek jako německý kabinet zatím nepřijala. Iniciativa pod vedením Svazu moderní energetiky Bezputina.cz zase nabízí scénář, jak se úplně odstřihnout od ruského plynu a ropy.

Konec fosilních paliv. Německo vykročilo na zelenou cestu bez uhlí či plynu. Aktualizovaný zákon o obnovitelných zdrojích energie předpokládá, že do roku 2030 by 80 procent elektřiny spotřebované v největší evropské ekonomice mělo pocházet z obnovitelných zdrojů a 100 procent od roku 2035.

Německý návrh zákona zakotvuje zásadu, že „využívání obnovitelných energií je v nejvyšším veřejném zájmu a slouží veřejné bezpečnosti“. Zrychlený rozvoj obnovitelné energie je považován za klíčový prvek pro snížení závislosti země na ruských dodávkách fosilních paliv a posílení národní a evropské bezpečnosti. Německý ministr financí Christian Lindner (FDP) nazval obnovitelné zdroje „energiemi svobody“, které mohou Německu umožnit větší míru energetické nezávislosti. Investice do dekarbonizace a větší nezávislost na dovozu fosilních paliv během příštích let vyčíslil na zhruba 200 miliard eur.

Robert Habeck, německý ministr hospodářství a klimatu: restartoval tamní ministerstvo s cílem zajistit rozšíření obnovitelných zdrojů pro energetickou a ekonomickou bezpečnost země.
FOTO: Stephan Roehl

Podle poslední zprávy Global Electricity Review expertní společnosti Ember přitom fosilní zdroje tvořily v roce 2021 ještě 47 procent veškeré v Německu vyrobené elektřiny. Podíl obnovitelných zdrojů byl těsně pod 29 procenty.

Příklad pro další země

Nové cíle pro rok 2030 představují zdvojnásobení německé kapacity větrné energie na pevnině na 110 gigawattů a ztrojnásobení solární energie na 200 gigawattů, větrná energie na moři má vzrůst na 30 gigawattů. Navrhovaný zákon počítá rovněž s rozvojem biomasy.

„Toto je významný okamžik pro globální úsilí vypořádat se se změnou klimatu a mezinárodní energetickou politikou. Německo ukazuje, že vyspělá ekonomika může rychle odříznout všechna fosilní paliva ze svého elektrického systému. Je jen otázkou času, kdy se k Německu připojí další země,“ sdělil Charles Moore, analytik expertní společnosti Ember.

Se svým novým cílem je Německo v souladu s plánem Mezinárodní energetické agentury do roku 2050, který doporučuje, aby země OECD dosáhly čistých nulových emisí při výrobě elektřiny do roku 2035. Německo se stalo první zemí G7, která do roku 2035 zavede stoprocentně čistou energii do zákona, přičemž Kanada, Spojené království a Spojené státy si stanovily podobné cíle. Stále ovšem zaostávají za šampióny obnovitelné energie, jako je třeba Uruguay, která je už téměř na 100 procentech, nebo Keňa s více než 90 procenty.

„Německo patří mezi několik předních ekonomik, které si stanovily ambiciózní technologické cíle pro dekarbonizaci svého energetického sektoru. K energetickému přechodu by se však nemělo přistupovat jen z čistě technologického hlediska,“ prohlásil Rabia Ferroukhi, ředitel Centra politiky a financí Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii, a připomněl potřebu vzdělávání a kvalifikace příslušných zaměstnanců. „Sektor obnovitelných zdrojů energie má kapacitu zaměstnávat do roku 2030 až 38 milionů lidí,“ dodal Ferroukhi.

Plány pro konkrétní zdroje

Společnost Global Wind Energy Council ocenila zavedení finančního schématu pro udržení silných pobídek k investicím do větrné energie na pevnině i na moři až do roku 2045 a na zjednodušení povolovacích postupů. Rostoucí role větrné energie je podle ní ve veřejném zájmu.

Německý plán počítá pro větrnou energii na moři s tím, že se do roku 2030 zvýší nejméně na 30 gigawattů, do roku 2035 na 40 gigawattů a do roku 2045 na nejméně 70 gigawattů. U větrné energie na souši by měly být každý rok postaveny turbíny o výkonu 10 gigawattů. Každá spolková země má vyčlenit dvě procenta své plochy pro větrné elektrárny, přičemž dnešní průměr je 0,8 procent. Větrníky by v budoucnu mohly stát rovněž v chráněných oblastech přírody.

Podpora biomasy počítá s větším zaměřením na vysoce flexibilní elektrárny se špičkovým zařízením. Objem biometanu by se měl od roku 2023 zvyšovat pravidelně o 600 megawattů. Biomasa by se měla rovněž více využívat v dopravě a průmyslu. Fotovoltaika by měla každoročně růst o 22 gigawattů, přičemž střechy a otevřené plochy by měly poskytovat polovinu prostoru pro solární panely.

Takto v Německu porostou podle "velikonočního balíčku" solární a větrné elektrárny
FOTO: Clean Energy Wire

Vzor pro českou cestu

Podle Jitky Martínkové z Klimatické koalice je německý krok zcela v souladu se zásadní vědeckou zprávou o klimatu, která vyšla začátkem dubna. Mezivládní panel pro změny klimatu v ní varuje, že je nutné urychleně opustit fosilní zdroje energie a zároveň znásobit investice do klimatických opatření. „Mezi nejúčinnější nástroje boje se změnou klimatu přitom zpráva zahrnula právě obnovitelné zdroje. Protože jejich ceny rychle padají, jde o ideální řešení nejen pro klima a energetickou bezpečnost, ale i pro ekonomiku. Stejnou cestou jako Německo by se proto měla neprodleně vydat i Česká republika,” konstatovala Martínková.

Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí Duha poznamenal, že Německo svým novým zákonem jasně odpovědělo na obvinění, že chce svoji energetiku stavět na zemním plynu nebo se vracet k uhlí. „Obnovitelné zdroje ve spojení s úsporami a rozvojem akumulace energie jsou správnou strategií energetické bezpečnosti Evropy, která potřebuje být nezávislá na dovozu fosilních paliv nejen z Ruska,“ řekl Koželouh.

Zelené zdroje jsou podle něho klíčové také pro prevenci vysokých cen energií v budoucnu – zejména pokud budou jejich podstatnou část provozovat přímo domácnosti, energetické komunity, obce či malé a střední firmy. „Česká republika by se měla přidat a využít potenciál obnovitelných zdrojů, úspor i akumulace energie, který máme a který tu stále z větší části leží ladem,“ dodal Koželouh.

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky připomněl, že obnovitelné zdroje jsou zdrojem energetické svobody, stoprocentně nezávislé na dodávkách z Ruska. „Německý ministr hospodářství Habeck posunul Německo směrem k energeticky nezávislé zemi. Podobným směrem může jít i Česko. Jen do roku 2030 lze postavit zhruba 10 tisíc megawattů nových solárních elektráren a více než jeden tisíc megawattů větrných turbín. Aby se tyto předpoklady naplnily, je třeba aktivní přístup státu. České ministerstvo průmyslu se měsíce brání vypsání aukční podpory pro nové solární či bioplynové zdroje. Zbytečně tak na rozdíl od Německa ztrácíme čas, který bychom mohli využít pro posílení vlastní energetické bezpečnosti,“ poznamenal Sedlák.

Jde to i bez Putina

Právě Svaz moderní energetiky ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost, Změnou k lepšímu a dalšími organizacemi připravil iniciativu EnergetickaSvoboda.cz, která vyzývá vládu k odstřižení od ruského plynu či ropy a větší podpoře energetických úspor a obnovitelných zdrojů.

Iniciativa připomíná, že už v tomto desetiletí lze zásadně snížit spotřebu zemního plynu. Například renovací budov lze ušetřit 1,8 miliard kubíků zemního plynu, a to především díky zateplování budov, výměně oken, instalaci rekuperace a optimalizaci zdrojů tepla. Produkcí biometanu lze vyrobit do pěti let 1,3 miliardy kubíků zeleného plynu ročně. A vybudováním nových solárních elektráren, které mohou vyrobit 9 až 12 terawatthodin čisté elektřiny, a nových větrných elektráren, které mohou dodat dalších 5 terawatthodin čisté elektřiny. Jejich roční produkce pak odpovídá ekvivalentu až 1,6 miliard kubíků zemního plynu.

Na možnosti zvýšení energetické bezpečnosti upozorňuje kampaň #BezPutina
FOTO: Svaz moderní energetiky

Fialova vláda ve svém programovém prohlášení uvedla, že změny klimatu jsou nezpochybnitelné. „Vláda se zavazuje hledat řešení, která budou omezovat lidský vliv na klimatické změny. Budeme hledat realistická řešení, která opravdu pomohou ochránit životní prostředí, vodu, půdu, lesy. A to vše s vědomím odpovědnosti za prosperitu naší země,“ stojí v prohlášení.

V kapitole, která se věnuje průmyslu, pak vláda píše, že evropský program Green Deal je příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulární ekonomiky výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí. „Vynaložené veřejné finanční prostředky musí směřovat do takových řešení, která povedou ke snížení emisí skleníkových plynů,“ slíbil kabinet. Za klíčový zelený zdroj vláda pokládá fotovoltaiku.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay