Boj proti suchu není o nových přehradách, ale především o restartu zelené energetiky

“Evropa chce vsadit na růst obnovitelných zdrojů, jako ekonomicky efektivního řešení pro dakarbonizaci energetiky. Krize spojená s COVID-19 potvrdila, že právě solární nebo větrné elektrárny umí zajistit dostatek energie bez negativního vlivu na životní prostředí. Podle dostupných dat Mezinárodní energetické agentury to jsou právě obnovitelné zdroje, které zvýšily svůj podíl i přes zastavení globální ekonomiky,”komentuje očekávání Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Zelený plán pro oživení EU zvažuje v následujících dvou letech podporu pro 7,5 gigawattů solárních a větrných projektů v rámci aukcí ve výši 25 miliard EUR. Aukce pro solární energii však Česko odmítá, takže se mu může pomoc vyhnout. Další impuls z EU pro rozvoj obnovitelných zdrojů v členských státech pak bude ve výši 10 miliard EUR ve formě spolufinancování Evropskou investiční bankou (EIB).

Nové “zelené” elektrárny by podpořily vznik digitální ekonomiky založené na větší decentralizaci. “Do roku 2030 lze ekonomicky smysluplně zvýšit instalovaný výkon solárních elektráren na čtyřnásobek dnešního stavu zejména novými projekty na střechách budov nebo v průmyslově znečištěných lokalitách. Rozvoj obnovitelných zdrojů může přinést investic ve výši 400 miliard korun, pro které by stačila státní podpora ve výši 10 až 14 miliard korun ročně do roku 2030,”uvádí přínosy rozvoje obnovitelných zdrojů Martin Sedlák s odkazem na stále aktuální studii Deloitte. Ta propočítává zvýšení podílu obnovitelných ze současných zhruba 15 % na 23 % do roku 2030 a to na základě ekonomického posouzení výhodnosti investic. Jako nejvhodnější řešení se jeví právě solární elektrárny.

Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie by podle této studie mělo pozitivní efekt pro zaměstnanost a růst HPD: vytvořily by až 33 tisíc pracovních příležitostí a zvýšily HDP až o 7 %.

Nedostatečný vládní plán

Kroky, které aktuálně vláda v oblasti energetiky podniká, jsou však jen polovičatá a část z nich dokonce ohrožuje existenci již realizovaných projektů obnovitelných zdrojů. Vládou schválená novela zákona o podporovaných zdrojích, která nyní míří k projednání ve sněmovně, totiž vylučuje solární energetiku z nového schématu podpory, založeného na tržním principu aukcí. V nich zájemci soutěží o podporu a získávají ji ti s nejvýhodnější nabídkou. Jde tak o nejlevnější řešení pro spotřebitele elektřiny. 

Zástupci sektoru obnovitelné energetiky se shodují, že nejlepší cestou pro restart čisté energetiky je podpora založená na základě technologicky neutrálního přístupu k jednotlivým typům zdrojů.“Aukce se s úspěchem osvědčily v řadě evropských zemí. V Německu snížila soutěž zájemců o výstavbu solárních parků za pět let ceny sluneční elektřiny o polovinu. S úspěchem fungují také v Polsku, zavedlo je také Maďarsko a Slovensko. Česko je tak poslední stát ve V4, který rozvoj obnovitelných zdrojů brzdí. Přitom by nové projekty pomohly při transformaci uhelných regionů, ale také v boji proti suchu využitím inovativních řešení, ve kterých lze spojit zemědělskou produkci i sklízení solární energie umístěné nad rostlinami,” říká Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost. 

Jen hnědouhelná pánev v Podkrušnohoří nabízí 20 tisíc hektarů brownfieldů využitelných pro fotovoltaiku na zemi i na hladině budoucích umělých jezer. Další stovky až tisíce hektarů se již nyní uvolňují v bývalé těžební krajině na Karvinsku.

Vyřizování účtů s minulostí

Současně chce vláda zásadním způsobem zasáhnout do garantovaných podmínek podpory pro již realizované projekty. To je podle zástupců solárního sektoru varovným signálem pro investory do obnovitelných zdrojů, aby se Česku vyhnuli.

“Novela zákona o podporovaných zdrojích v současné podobě má spíše potenciál sektor obnovitelných zdrojů zcela zničit. Vláda chce skrze novelu snížit podporu pro stávající solární elektrárny o další desítky procent, a to na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry. Hrozí, že tisíce firem, které před deseti lety investovaly do zelené energetiky na základě vládní pobídky, zkrachují. Zahraniční firmy spustí vlnu arbitráží a reputace Česka jako země pro investice bude poškozena,”komentuje možná rizika pro solární sektor Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace. 

Vláda Andreje Babiše na jednání 27. dubna bez předchozího transparentního oznámení projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích, kterou chce zasáhnout do podpory obnovitelných zdrojů, zejména solárních elektráren. V novele došlo přímo na vládě k nečekané změně: vláda snížila povolenou výnosnost (odborně označovanou jako IRR) pro solární elektrárny v rozporu s notifikačním rozhodnutím Evropské komise na hodnotu 6,3 %.

Zkrácení podpory dle nové hodnoty vnitřního výnosového procenta na výši 6,3 % nepokryje u 90 % vlastníků solárních elektráren ani úroky z bankovních úvěrů, které byly v letech 2009 a 2010 6-9 %. Je také nutné nahlížet na projekty ekonomickou situací, která panovala právě v době vzniku projektů. Ilustračním příkladem jsou vládní dluhopisy vydávané v tomto období s úrokem na úrovni 6 %. Pokud by platila podmínka IRR na úrovni 6,3 %, investice do solárních elektráren by z ekonomického hlediska nedávala žádný smysl. Každý by si koupil dluhopis – na místo výstavby solární elektrárny s dlouhou dobou návratnosti. 

“Nyní je růst obnovitelných zdrojů v Česku spíše zanedbatelný, ale hrozí, že v důsledku vládních kroků bude úplně nulový. Místo komunitních projektů a demokratizaci energetiky se vrátíme zpět do situace, kde se pole přenechá jen několika vyvoleným,”uzavírá Jan Krčmář.

Zdroj: TZ Svaz moderní energetiky, Solární asociace, Aliance pro energetickou soběstačnost

FOTO: AliES