Elektrické hy@ldrp@lány přilétají – a nesou spoustu naděje

Let malým hy@ldrp@lánem mezi Vancouverem a Victorií v Britské Kolumbii trvá asi půl hodiny. Většinu letu je nad vodou, letouny přitom zůstávají v nízké letové hladině. Za provoz této hojně využívané linky je zodpovědná společnost Harbour Air – a momentálně pracuje na tom, aby své hlučné, páchnoucí a ropu spalující stroje nahradila tichými ekologickými jednomotorovými letadly.

Tomáš Vondra

6. 5. 2019

Když se píše o elektrických letadlech, nejčastěji vypadají hodně futuristicky – například společnost Boeing představila nedávno takový stroj, který má osm vrtulí a připomíná spíš něco z kreslícího prkna Robura Dobyvatele. Létající taxíky, které plánuje využívat Uber, zase vypadají spíše jako malé vrtulníčky. 

Harbour Air se ale vydal úplně jinou cestou: využili klasický letoun DHC-2 de Havilland Beaver, odstranili z něj spalovací motor a nádrže a nahradili vše elektromotorem a bateriemi. Pokud vše půjde podle plánů, měl by první let tohoto experimentu (ještě bez cestujících) proběhnout někdy ke konci roku 2019. 

Bez nádrže 

Společnost Harbour Air založil roku 1982 Greg McDougall a šéfuje jí dodnes. Zpočátku přepravovala dělníky do lesů, pak přibyl turistický ruch. A dnes je z jeho společnosti vlastně už klasický, byť jen regionální dopravce, jehož služeb využívají lidé při jakýchkoliv cestách v této oblasti. Hlavní výhodou letadel je oproti lodím jejich rychlost: „Takhle tady lidé v Britské Kolumbii žijí,“ říká McDougall. 

Zatím pracuje na úpravě jednoho letadla na elektrický pohon, ale když se ukáže, že to funguje, má s tímto druhem pohonu mnohem větší plány. „Chceme se stát první komerční firmou světa, která bude používat elektroletadla,“ sní podnikatel. Začali tím, že nakoupili elektromotor od společnosti MagniX a budou ho instalovat do letounu Beaver, který je schopen letu se šesti cestujícími. Na místě, kde bývá obvykle palivo (tedy ve spodní části trupu), budou uložené baterie. 

Dopravce si uvědomuje slabinu baterií – zatím nejsou schopné pohánět letadlo na takovou vzdálenost jako kvalitní fosilní paliva. A tak se zpočátku bude Harbour Air snažit jen o to, aby letadlo vydrželo ve vzduchu asi půl hodiny, přičemž by pořád mělo mít ještě třicetiminutovou rezervu, přesně, jak vyžaduje státní regulace. 

„Nestavíme kolem této technologie nové letadlo,“ vysvětluje McDougall. „Snažíme se využít osvědčené modely letadel, které jen přizpůsobíme jinému druhu pohonu.“ 

Každý motor má své výhody 

Autoři tohoto nápadu jsou všechno zkušení piloti, takže počítají s množstvím nástrah, které na ně čeká. Kromě již výše popsaného kratšího doletu berou v úvahu i nabíjení baterií, které je výrazně delší než natankování nového paliva. Ale současně jsou zde i výhody: například mnohem menší hluk, nekteré lepší letové vlastnosti – a především nulové emise takového motoru. 

Roel Ganzarski, ředitel MagniXu, upozorňuje i na další výhody: například motor se dá přímo spojit s vrtulí, čímž odpadne nutnost, aby bylo součástí letadla dosavadní těžké spojovací zařízení, které by bylo u klasického motoru nutností. Změna na elektromotor podle MagniXu má v tomto ohledu velmi pozitivní dopad na přední část letounu. 

Ganzarski tvrdí, že elekromotor bude v letadle navíc ještě spolehlivější než tradiční motor; jsou v něm totiž čtyři vnitřně kontrolované nezávislé motory – kdy má část motoru problém, může pilot danou část jednoduše vyřadit a vrtule se pak nadále točí na 75 procent výkonu, což by mělo stačit k bezpečnému návratu do bezpečí letiště. Až doposud to mohly využívat stroje s více motory, ale u těch jednomotorových nic podobného nepřipadalo v úvahu. 

Harbour Air doufá, že první testovací lety proběhnou ještě letos, pokud vše půjde podle předpokladů, tak první cestující by mohli začít létat už roku 2021 nebo 2022. „Zcela elektrická letadla představují velkou výzvu, ale současně jsou velmi zajímavá,“ dodává profesor letectví R. John Hansman. „Kvůli bateriím je velmi složité podnikat s nimi delší lety.“ Obává se také řady dalších problémů, například s přehříváním baterií a jejich opotřebením. Ale to všechno jsou úkoly pro techniky, kteří by se měli pokusit s takovými výzvami vypořádat. 

Ale Harbour Air se většinou stará jen o lety na krátkou vzdálenost, takže by to nemělo vadit. Podobně uvažují také v Norsku, kde by rádi všechny vnitrozemské letecké spoje nahradili letadly s elektrickým pohonem.

Zdroj: Harbour Air, Popsci