Týden v OZE: Baterie v Austrálii porazily plyn. Trump znovu útočí na větrníky

Tunisko rozšiřuje obnovitelné zdroje

Tunisko chce v roce 2027 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny z letošních 12% na 16% a plánuje rozvoj přibližně 1 600 MW nových kapacit. Z toho má být 1 100 MW nabídnuto mezinárodním investorům prostřednictvím koncesí a licencí a zbývajících 500 MW připadne na výrobu pro vlastní spotřebu. Mezi plánované projekty patří zahájení výstavby solární elektrárny Bazma o výkonu 300 MW s bateriovým úložištěm. Země, která spoléhá především na plynové elektrárny, chce posílit energetickou bezpečnost po letních výpadcích dodávek a do roku 2030 vyrábět z obnovitelných zdrojů 35% elektřiny.

Trump žádá zrušení větrných povolení

Americké ministerstvo spravedlnosti požádalo federální soudy o zrušení povolení pro tři offshore větrné projekty o celkovém výkonu 5,5 GW: Maryland Offshore Wind, New England Wind a Revolution Wind, který již od března dodává elektřinu do sítě. Trumpova administrativa tvrdí, že povolení vydaná za prezidenta Bidena mohla porušovat zákon o využívání vnějšího kontinentálního šelfu a vyžadují nové posouzení dopadů na životní prostředí. Postup zároveň ohrožuje politickou dohodu o reformě povolování energetických projektů, jejíž součástí má být zákaz zvýhodňování jednotlivých zdrojů energie federálními úřady.

Přečtěte si: Stát seškrtal podporu komunitní energetiky z miliardy na 100 milionů. Rozjeté projekty mohou přijít vniveč 

Biometan posiluje energetickou bezpečnost

Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen označil biometan za strategický nástroj pro snížení evropské závislosti na dovozu fosilního plynu. Podle Evropské bioplynové asociace přesáhla evropská výrobní kapacita biometanu 8 miliard m³ ročně a oznámené investice dosahují 36 miliard eur; bioplyn a biometan společně v roce 2024 pokryly přibližně 7% evropské poptávky po plynu. Dosažení potenciálu 35 miliard m³ biometanu ročně do roku 2030 však vyžaduje rychlejší povolování, stabilní investiční podmínky a silnější poptávku, zejména v obtížně elektrifikovatelném průmyslu. 

Australské baterie vytlačují plyn

Velká bateriová úložiště na australském trhu NEM ve třetím čtvrtletí poprvé dodala během večerní špičky více elektřiny než plynové elektrárny: pokryla 8% výroby, zatímco plyn jen 5,1%. Výkon baterií na konci září přesáhl 10 GW při kapacitě 23 GWh a objem přesouvané energie se meziročně více než ztrojnásobil. Úložiště pomáhají snižovat večerní ceny a omezovat výskyt záporných cen v poledne, jejich rychlý růst však zároveň zhoršuje vlastní výnosnost: průměrný rozdíl mezi cenou nabíjení a vybíjení klesl meziročně ze 123 na 59 AUD/MWh.

Německo podpoří dekarbonizaci průmyslu

Německé ministerstvo hospodářství otevírá další kolo programu BIK, který podpoří výzkum a vývoj nízkoemisních výrobních postupů i technologií zachytávání, využívání a ukládání CO₂. Průmyslové podniky působící v Německu mohou do 6. prosince 2026 předkládat projektové záměry zahrnující například prototypy, pilotní provozy či průzkum a monitoring úložišť CO₂. Podpora navazuje na projekty v cementářství, chemii, ocelářství a dalších odvětvích; její poskytnutí však závisí na dostupnosti prostředků po schválení spolkového rozpočtu na rok 2027.

Vattenfall vybuduje obří baterii

Vattenfall pověřil společnost Fluence dodávkou bateriového úložiště o výkonu 254 MW a kapacitě přes 1 GWh, které vznikne v areálu vyřazované jaderné elektrárny Brunsbüttel v Německu. Výstavba má začít v roce 2027 a uvedení do provozu je plánováno na konec roku 2028. Čtyřhodinové úložiště bude připojeno k přenosové síti 50Hertz a pomůže vyrovnávat kolísání výroby z obnovitelných zdrojů. Půjde o dosud největší bateriový projekt Vattenfallu, který téměř zdvojnásobí jeho stávající kapacitu bateriových úložišť; Fluence zajistí výstavbu na klíč i dlouhodobý servis.

KOGAS využije chlad z LNG

Jihokorejská společnost KOGAS využije chlad uvolňovaný při zplyňování LNG k chlazení logistického skladu poblíž terminálu Pyeongtaek, čímž nahradí část spotřeby elektřiny a během 15 let sníží emise přibližně o 28 tisíc tun. Projekt získal jako první svého druhu v zemi vládní schválení. Firma připravuje také využití chladu pro datové a logistické centrum u přístavu Incheon, kde podle jejích odhadů může ročně ušetřit 5,84 miliardy wonů za energie a snížit emise o 7 600 tun. Dosud přitom většina tohoto energetického potenciálu končila nevyužitá v moři.

Tip: Gigafactory skončila ve Španělsku. Studie ukazuje, v čem Česko zaostává 

Severní zóna může zlevnit vodík

Společná cenová zóna pro Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk a západní Dánsko by podle studie Fraunhofer IEE mohla snížit náklady energetické transformace a podpořit výrobu zeleného vodíku za 3–5 eur za kilogram. V navrhované Nordic Twin Sea Zone by dodatečný gigawatt výkonu elektrolyzérů zvýšil německou cenu elektřiny přibližně o 0,20 EUR/MWh, zatímco při současném uspořádání trhu by stejný přírůstek v Dánsku znamenal růst o 0,50 EUR/MWh a v Rakousku o 0,60 EUR/MWh. Regionální cenové signály a flexibilní elektrolýza by mohly omezit přetížení sítí i nucené omezování výroby z OZE.

Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Adam Čermák, energetický analytik ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: ChatGPT