„Příjemné teplo“? Vedra lámou rekordy až o 8 stupňů, varují meteorologové

Vedra posledních dnů rozhodně nejsou normální, běžné a příjemné. A to navzdory zlehčujícím příspěvkům na sociálních sítích nebo ironickým poznámkám některých politiků. Pod články, které varovaly před horkým závěrem května nebo tepelnou kupolí nad Evropou se hromadily desítky až stovky komentářů, které tyto meteorologické závěry zesměšňovaly. Včetně mnohokrát přesdíleného obrázku, který poukazoval na to, že dříve se třicítkám říkala příjemná teplota a dnes je vnímána jako extrémní a nebezpečná.

Pojďme se proto podívat, jak je to doopravdy a proč to není normální, ani příjemné. Problémem totiž není jednorázových třicet stupňů. Problémem je, že se vyskytují stále častěji a stále ve více netypické období, což pak vyvolává nejen zdravotní problémy, ale z dlouhodobého hlediska se jim příroda nestíhá přizpůsobovat, trpí a odumírá.

Nyní tyto změny ještě nevnímáme, snad s výjimkou sucha. Pro nás je nejvíce omezující, že mnoho obcí vyhlašuje zákaz zalévání a napouštění bazénů již v květnu, jenže v následujících desítkách let se tyto extrémy projeví i viditelně na zeleni kolem nás.

• Psali jsme: Důsledky klimatické změny nedopadají na všechny stejně, nejohroženější jsou děti a senioři

„Počet tropických dnů v Česku stoupá tempem zhruba kolem 12 dnů za 30 let,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz meteorolog Michal Žák. „Vysoké teploty v květnu se samozřejmě občas vyskytují, problém ale je, pokud přichází delší souvislá období s jejich výskytem, na který naše krajina ani lidé nejsou úplně zvyklí,“ dodává.

Rekordy prožila ale také západní Evropa. Francie, která očekávala lokální maxima 39 °C, zaznamenala také nejteplejší květnový den v historii. Národní meteorologická služba Météo-France uvedla, že tepelná kupole, v níž teplo udržuje vysokotlaká fronta, produkuje teploty až o 13 °C vyšší, než je v daném ročním období obvyklé.

„Víme nade vší pochybnost, že takové události jsou pravděpodobnější a závažnější kvůli změně klimatu vyplývající z našich emisí skleníkových plynů zachycujících teplo,“ uvádí pro Guardian Peter Thorne, ředitel výzkumu klimatu na Maynooth University v Irsku, kde byl v pondělí zaznamenán rekordní květnový rekord 28,8 °C. „Nicméně mnoho rekordů, kterých bylo dosaženo zejména ve Velké Británii a Francii, je až ohromně šílených.“

Podle Žáka právě na podobně silné výkyvy není lidstvo zvyklé. „Vidíme je v západní Evropě, kde jsou měsíční rekordy jsou překonány ne o pár desetin stupně Celsia, jak jsme byli dříve zvyklí, ale o 5 až 8 stupňů, na některých stanicích dokonce padly červnové rekordy a celkově jsou překonávány stovky rekordů po celý týden,“ vysvětluje.

Zdraví ale i peníze

Vedra přitom nejsou jen otázkou nepohodlí. Vysoké teploty představují jedno z největších klimatických rizik pro lidské zdraví. Při dlouhodobém vystavení horku roste riziko dehydratace, kolapsů, vyčerpání z horka i závažnějších stavů, jako je úžeh nebo přehřátí organismu. Nejohroženější jsou senioři, malé děti, lidé s chronickými onemocněními a pracovníci vykonávající fyzicky náročnou práci venku.

Co se tedy dříve dalo považovat za „příjemnou teplotu“, ideální na pobyt u bazénu, šlo především proto, že byla několikrát ročně a dlouhodobě nikoho neohrožovala, rizikové skupiny se před sluncm schovaly a pracovníci zkrátka dočasně na pár dní práce přerušili. Čím častější tyto teploty budou, tím hůře se ale bude žít. A budu vzrůstat náklady.

„Ochrana lidských životů, podniků a ekonomik před extrémními horky a mnoha dalšími prudce rostoucími náklady spojenými se změnou klimatu je klíčovou činností každého národa a začíná mnohem rychlejším zbavením se závislosti na fosilních palivech,“ komentuje pro Guardian Simon Stiell, výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

Studie publikovaná v časopise Nature Medicine odhaduje, že během mimořádně horkého léta roku 2022 zemřelo v Evropě kvůli vedrům více než 61 tisíc lidí. Problémem ale zůstává takto časné vedro. I lidské tělo potřebuje čas na aklimatizaci a podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trvá přizpůsobení na vyšší teploty zpravidla několik dnů až dva týdny, takže náhlé a nezvykle brzké vlny veder představují pro zdraví větší zátěž než obdobné teploty po delším letním období.

Úvodní foto: Freepik