Jednoduché řešení hraboší krize? Zemědělci zkusili lány rozdělit na menší políčka
Nová studie ukazuje, že zmenšení rozlohy pole z deseti na pět hektarů omezí výskyt hlodavce asi o 15 procent. Tím se sníží ztráty na úrodě i náklady na její ochranu.
Pavel Baroch
21. 5. 2026
Ministerstvo zemědělství nakonec couvlo a upustilo od plošného chemického hubení hraboše polního. Usoudilo, že kalamitní stav pominul. Jenže časem se může ve vybraných regionech znovu opakovat, a úřady budou znovu zvažovat, zda povolí povrchovou aplikaci jedů Stutox II a Ratron GW – což by vedle hrabošů usmrcovalo ve velkém také ptactvo a další živočichy včetně vzácných druhů.
Návrat kalamitního stavu je dokonce velmi pravděpodobný. K „přemnožení“ hraboše totiž přispívají čím dál častější mírné zimy, intenzivnější období sucha, méně přirozených predátorů v krajině, pěstování převážně jen několika málo plodin nebo velká výměra polí.
Vědci z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze nyní přišli s řešením, které by mohlo dlouhodobě snížit výskyt hrabošů a tím i snížit ztráty na úrodě i náklady na ochranu porostů – včetně chemických prostředků.
A jde o zdánlivě jednoduché řešení, které se týká právě velké výměry polí. Ve studii, kterou zveřejnil mezinárodní vědecký časopis Pest Management Science, vědci píšou, že by výrazně pomohlo snížení rozlohy zemědělských ploch. Menší pole jsou totiž pro tohoto „nenasytného hlodavce“ méně atraktivní. Zmenšení „nekonečných“ lánů by současně mělo i další pozitivní dopady na přírodu a krajinu.
„Zjištění mají důležité důsledky pro celostátní ochranu proti škůdcům a plánování krajiny a naznačují, že zmenšení velikosti polí by mohlo pomoci zmírnit škody na plodinách a zároveň podpořit odolnější a ekologicky vyváženější agroekosystémy,“ píše se ve studii. Jde o první vědeckou práci, která empiricky dokazuje vliv velikosti zemědělských ploch na početnost nejvýznamnějšího polního škůdce.
Oblíbená jsou velká pole
Studie konstatuje, že se nově narození hraboši „zabydlují“ raději na velkých polích, kde mají dostatek potravy, což vede k houstnutí populace a vzniku kalamity těchto škůdců. Menší plochy naopak hraboši častěji opouštějí, populace se „ředí“ a početnost se zdaleka tak nezvyšuje jako na velkých plochách.
Snižování rozlohy polí tak může podle odborníků prokazatelně snížit počet hrabošů v celé zemědělské krajině. Například zmenšení průměrné velikosti pole z 18 na 13 hektarů povede k poklesu průměrné populace hraboše polního zhruba o osm procent, při zmenšení z deseti na pět hektarů dokonce asi o 15 procent.
„Z naší práce vyplývá, že změna struktury polí může představovat jeden z dlouhodobě udržitelných nástrojů ochrany úrody. Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému,“ konstatoval Emil Tkadlec z Přírodovědecké fakulty.
Výzkumníci vycházeli z dat sbíraných v letech 2015 až 2021 ve dvaadvaceti okresech České republiky. Každoročně sledovali více než 200 polí s pícninami, přičemž měření se uskutečnila dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Do analýzy zahrnuli porosty vojtěšky, jejích směsí s trávou i jetel.
Počet hrabošů odhadovali nepřímo podle počtu aktivních nor na hektar, které zaznamenávali na vybraných úsecích polí a následně přepočítávali. Velikost polí určovali pomocí satelitních dat s vysokou přesností. Celkem tak získali více než 3 tisíce měření, z nichž zhruba 2,5 tisíce využili pro finální analýzu.
Výsledky studie podle Emila Tkadlece zároveň potvrzují známý fakt, že vojtěška je z hlediska agronomického a ekologického velmi vyhledávanou plodinou. Protože se v ní hrabošům velmi dobře daří, jsou právě tato pole nejvíce náročná na obranu před tímto škůdcem.
Jedy v hraboších norách
Podle mnohých farmářů je ale možné hrabošům čelit i bez jedovatých návnad: nejen úpravou hospodaření, ale také nasazením dravců. Patří mezi ně ekologický zemědělec a zakladatel společnosti PROBIO Martin Hutař. Uvedl, že v roce 2019 mu hlodavci spásali pole – právě s vojtěškou.
„Vedle povláčení pole, abychom hrabošům zahrabali nory, jsme také zatloukli na celé ploše několik desítek bidýlek. Ta byla z počátku hodně obsazená káněmi, ale koncem zimy tu číhali dravci jen sporadicky. Byly tam sice tisíce hraboších nor, ale už nepoužívaných. To také vysvětlovalo nepřítomnost dravců. V souvislosti s hraboši jsme díky káním zaznamenali jen zanedbatelné, akceptovatelné škody,“ řekl Hutař.
„Zároveň pěstujeme meziplodiny. Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách. Hraboš má svou roli v ekosystému. Prokypřuje půdu, přináší do ní organickou hmotu a jeho nory slouží k jímání vody,“ dodal ekologický zemědělec.
Česká společnost ornitologická upozornila, že ministerstvo zemědělství sice ustoupilo od plánu na povrchovou aplikaci chemických přípravků na hraboše, stále ale platí povolení na vkládání zvýšené dávky jedu do nor. A to i přesto, že kalamitní situace hrabošů už pominula. Ornitologové navíc zjistili, že u zemědělců není o tuto možnost skoro žádný zájem. Vyzvali proto ministerstvo, aby nařízení bez odkladu zrušilo.
Foto: Ludmila Korešová, se souhlasem