Jaká bude letošní úroda? Sadaři, zahradníci i vinaři se snažili, počasí je ale neúprosné

Mezi dopady klimatické změny nepatří jen sucho a málo srážek. Nepředvídatelnost počasí totiž ohrožuje i úrodu. Stromy nebo plodiny, které s prvním teplým počasím (které přišlo dříve, než je běžné) narašily do květů, následně při návratu teplot k mrazivým dnům vymrzly. I letos se tak sadaři museli vypořádávat s nevyzpytatelným aprílovým počasím.

Po zkušenosti z roku 2024, kdy mrazy zničily 60–80 procent úrody u některých druhů a způsobily škody za 1,3 miliardy korun, sledují letos ovocnáři vývoj počasí s obavami. Definitivní dopady letošních mrazů bude možné vyhodnotit až v průběhu května. Každý takový rok přitom rozhoduje i o tom, kolik českého ovoce bude v budoucnu dostupné na pultech obchodů.

„Jarní mrazíky patří dlouhodobě k největším hrozbám pro české ovocnářství. Letos je situace opět citlivá kvůli brzkému nástupu vegetace. Stromy jsou už částečně poškozené, ale rozsah škod zatím nelze přesně odhadnout,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Nejohroženější jsou nyní již odkvetlé druhy – zejména meruňky, broskvoně, třešně a švestky, ale i právě kvetoucí jabloně. Nejen květ, ale především malý plůdek je přitom extrémně citlivý – poškození může nastat už při teplotách kolem -2 °C.

Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka je u ovocných stromů běžné, že část květů po mrazech opadne. „Pokud jde o ztrátu do přibližně 50 procent, příroda s tím do určité míry počítá a na úrodu to nemusí mít zásadní vliv. Rozhodující budou následující týdny,“ doplňuje. Problémy zaznamenávají i menší sadaři a rodinní zemědělci.

„Extrémní nasazení, extrémní mráz. Tato noc byla velmi těžká, síly už docházejí. Místy i -7 stupňů. V některých porostech jahod mrzlo i pod fólií. Bojovali jsme a využili všechny možné ochrany úrody,“ popisuje na sociálních sítích například Farma Hanč Vraňany s poděkováním zaměstnancům, se kterými tráví poslední noci na polích.

Přes tři stovky svícnů zapalovalo například sadařství Čudovi, aby zachránili svůj sad o 800 stromech. Stejně tak přes čtrnáct dní hlídali sad a zapalovali svíce Polívkovi a o své vinice se obávalo i mnoho vinařů. Někteří z nich, stejně jako některá zahradnictví, pak přistoupili k na první pohled radikálnímu řešení. Své plodiny zastříkali vodou a nechali záměrně zamrznout v ledové krustě.

„Myslíte si, že zahradníci v noci v klidu spí? Nespíme. Bojujeme o každou rostlinu! Zatímco všichni spí, my hlídáme teploměr. Stačí pár stupňů pod nulou a veškerá ta krása, kterou jsme měsíce piplali, může ve vteřině zmrznout. Ten pocit, když vidíte jarní pupeny a křehké rostlinky v ohrožení, je k nepopsání. Dnešní noc byla dlouhá... Do boje jsme nasadili protimrazové svíce i vodní mlhu. Ta na rostlinách vytvoří ledovou krustu, která paradoxně křehké pupeny před mrazem ochrání,“ popisuje zahradnictví Jelínek.

České sadařství upadá

Vedle každoročního rizika mrazů čelí české ovocnářství dlouhodobým ekonomickým problémům. Za posledních 30 let se výměra sadů snížila o více než 40 procent a jen v roce 2023 ubylo přes milion stromů. Produkce ovoce se v roce 2024 propadla na přibližně 48 tisíc tun. „Pěstitelé často nemají jinou možnost než sady likvidovat. Nízké výkupní ceny, vysoké náklady, včetně nákladů způsobených složitými regulacemi, a silná konkurence dovozů – zejména z Polska – v kombinaci s nízkou preferencí domácí produkce ze strany supermarketů postupně vytlačují domácí produkci z trhu,“ upozorňuje Martin Ludvík.

• Tip: Bod zlomu rakouské energetiky se blíží. Vody pro elektrárny bude brzy nedostatek

Situace českých ovocnářů je přitom specifická. Na rozdíl od jiných zemí Evropské unie není hlavním problémem samotná cena domácí produkce, ta je ve většině případů srovnatelná nebo nižší než u dovozů ze západní Evropy. Rozhodující roli ale hraje silný tlak levného ovoce z Polska, které v obchodních řetězcích často funguje jako cenový benchmark.

Čeští pěstitelé se tak dostávají do situace, kdy jsou nuceni přibližovat se cenám, které pro ně nejsou ekonomicky udržitelné. Pokud se jim to nepodaří, ztrácejí přístup na trh, pokud ano, produkce se jim dlouhodobě nevyplácí. Výsledkem je postupné omezování investic, stárnutí sadů a snižování produkce, což dále oslabuje jejich schopnost dodávat potřebné objemy.

Úvodní foto: Unsplash