Před 300 lety zastřelili posledního, nyní se medvědi vrátili do Krkonoš
Medvědí stezka je nový projekt, který propojuje ochranu přírody, evropské chovné programy a autentický zážitek z pozorování zvířat v horském lese.
Pavel Baroch
1. 4. 2026
Medvěd hnědý patřil po staletí k přirozeným obyvatelům krkonošských lesů, čemuž ostatně odpovídají i místní názvy Medvědín nebo Medvědí bouda. Už dlouho to ale neplatí. Poslední historicky doložený medvěd byl v Krkonoších zastřelen na podzim 1726 v Sedmidolí severně od Špindlerova Mlýna. Teď – přesně po 300 letech – se medvědi do nejvyššího českého pohoří ale vrací, i když se nebudou pohybovat ve volné přírodě, ale jen ve vymezeném výběhu.
Jedním z cílů nového projektu Medvědí stezka, který se veřejnosti oficiálně otvírá o letošních Velikonocích v areálu Stezky korunami stromů Krkonoše u Janských Lázní, je připomenout, že právě tato šelma byla kdysi běžnou součástí zdejšího ekosystému.
„Medvěd byl historicky přirozenou součástí krkonošské přírody. Tento projekt umožňuje připomenout jeho místo v krajině a zároveň otevřít debatu o tom, jak dnes přistupujeme k ochraně velkých šelem v Evropě,“ řekl Václav Jansa, náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku.
Trojice medvědích sirotků
Obyvateli výběhu o rozloze více než půl hektaru se stali tříletí sourozenci Alice a Michal, kteří pocházejí z Vysokých Tater. Ochranáři je nalezli jako osiřelá mláďata mezi Štrbským a Popradským plesem. Jejich zdravotní stav se zhoršoval, ve volné přírodě by nepřežili.
Nejprve putovali do záchranné stanice a byli zařazeni do evropského chovného programu. Dočasným domovem se pro ně posléze stala zoologická zahrada v Košicích, odkud putovali do Krkonoš. Jejich třetí sourozenec Hugo nyní žije ve Francii. Odborným garantem krkonošského medvědária je Safari Park Dvůr Králové.
„Tito medvědi se už nemohou vrátit do volné přírody, proto byli zařazeni do mezinárodního chovného programu na podporu jeho genetické variability. Cílem projektu Medvědí stezky bylo propojit soukromý a veřejný sektor za účelem ochrany ohrožených druhů a vzdělávání k ochraně přírody,“ uvedl Jaroslav Haimy Hyjánek, zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové.
„Jsem rád, že se nám to podařilo a vzniklo kvalitní chovatelské zařízení pro tak velké šelmy, jakými jsou medvědi hnědí. Vytvořili jsme prostředí, které maximálně respektuje jejich přirozené chování a zároveň umožňuje veřejnosti pochopit, proč je ochrana těchto zvířat důležitá,“ dodal Hyjánek.
Kvalitní život v horském lese
I laik musí mít při pozorování šelem pocit, že se jim v prostředí krkonošského horského lesa daří dobře. V rozlehlém zalesněném výběhu je i několik poražených kmenů, houštin nebo hromad klestí. Nechybí ani nevelký „bazén“ pro osvěžení. Obě zvířata jsou velmi aktivní, pohybují se po celém výběhu, vzájemně se „kočkují“, občas i vylezou na strom.
„Jsme schopni jim nabídnout kvalitní život,“ řekl spoluautor projektu Jan Hřebačka, podle něhož stavba medvědária vyšla na 15 milionů korun výhradně ze soukromých zdrojů. Zvláštní pozornost věnovali autoři bezpečnosti – pro návštěvníky i zvířata. Areál má důkladné oplocení, elektrický ohradník, monitorovací kamery a další prvky. Medvědi se dokonce ani nemohou podhrabat.
„Mysleli jsme na opravdu vše, bezpečnost návštěvníků je na 110 procent,“ zdůraznil Hřebačka, podle něhož se nepočítá s tím, že by se medvědi někdy vypustili do volné přírody. Součástí projektu je rovněž vzdělávací část, která hostům například přiblíží význam šelem v přírodě nebo jim poradí, jak se pohybovat v teritoriích, kde velké šelmy běžně žijí – třeba právě na Slovensku, kde Alice s Michalem žili, než přišli o svou matku.
„Takové příběhy ukazují, jak složitá je situace velkých šelem v evropské krajině. Díky spolupráci zoologických zahrad, a v tomto případě i soukromého sektoru, mohou tato zvířata být umístěna v kvalitním chovatelském zařízení a zároveň pomáhat vzdělávání veřejnosti,“ poznamenal Jaroslav Haimy Hyjánek ze Safari parku Dvůr Králové.
V Krkonoších mohou návštěvníci pozorovat medvědy v prostředí, které odpovídá jejich přirozenému způsobu života. „Jsou to divoká zvířata a mají svůj rytmus. Občas se může stát, že se někde schovají nebo odpočívají. Pro návštěvníky máme pro tyto případy připravený doprovodný informačně-vzdělávací program plný zajímavostí o těchto majestátních zvířatech,“ řekl Miroslav Matas, ředitel Stezky korunami stromů Krkonoše.
Do budoucna by výběh mohl hostit tři až čtyři medvědy, záleží na doporučení evropského chovného programu. Cílem projektu je přiblížit návštěvníkům vztah mezi člověkem a divokou přírodou a ukázat, že ochrana zvířat je dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci vědců, ochranářů i veřejnosti.
Foto: Jan Bartoš/Stezka korunami stromů Krkonoše