V Nové zelené úsporám je jasno. Budou úvěry a příjemci superdávky získají i dotaci

Na dnešní tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Finální podobu dotačního programu Nová zelená úsporám dnes představil na tiskové konferenci ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Program bude mít podobou zvýhodněných úvěrů pro všechny majitele rodinných domů a nízkopříjmové domácnosti, které mají nárok na superdávku, budou moci čerpat i dotaci na zateplení do výše výše 250 tisíc korun a nové technologie do výše 100 tisíc korun. Otevření nových žádostí včetně dotovaných úvěrů očekává vláda nejpozději do konce září.

Žádosti podané již v listopadu, které stále ještě nebyly vyřízeny, budou dodatečně schváleny v původní podobě programu. Lidé, kteří již rozpracovali své projekty ale nestihli včas zažádat, budou kompenzováni částkou ař 50 tisíc za projekt, případně až 100 tisicí korun pro bytová družstva a SVJ. "Nechceme ohrozit stabilitu stavebního sektoru,“ uvedl ministr při představování nové podoby programu.

Stávající podoba programu je politickým kompromisem vládních stran, kdy se premiér Andrej Babiš zavázal v ponechání dotačního programu a strana Motoristé naopak lobbovala za jeho zrušení. „Máme koaliční partnery a nějakou politickou realitu. Pokud bychom měli silnější mandát, mohl by ten koncept vypadat jinak, ale s našimi poslanci nemůžeme prosadit všechno,“ uvedl zmocněnec pro klima a Green Deal Filip Turek (Motoristé).

Nový model počítá s tím, že domácnosti si na renovaci vezmou úvěr, zatímco stát prostřednictvím Modernizačního fondu zaplatí veškeré úroky. V modelovém příkladu milionového úvěru na 15 let tak stát uhradí zhruba 558 tisíc korun. Do roku 2029 by se podle ministerstva mohlo do financování renovací zapojit až 230 miliard korun z bankovního sektoru. Jen letos stát očekává objem úvěrů kolem 30 až 40 miliard korun.

Program bude nadále určen především na energetické renovace budov. Podporu bude možné využít například na zateplení budovy, výměnu oken a dveří, instalaci tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky.

Žádat budou moci nejen majitelé rodinných domů, ale také bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek. Domácnosti navíc nebudou muset realizovat všechna opatření najednou. Renovaci si budou moci rozdělit do více etap – například nejprve zateplit dům a až později instalovat nový zdroj vytápění nebo solární panely.

Dotace zůstanou pro nízkopříjmové domácnosti

Přímé dotace ale z programu nezmizí úplně. Nadále budou určeny domácnostem s nízkými příjmy v programu Nová zelená úsporám Light.

Podpora bude navázaná na nárok na takzvanou superdávku, tedy novou sjednocenou sociální dávku určenou domácnostem s nízkými příjmy. Ta je určena lidem, jejichž příjem nedosahuje přibližně 1,43násobku životního minima a kteří zároveň projdou majetkovým testem a splní další sociální podmínky.

Těmto domácnostem stát nabídne přímou finanční podporu na energetické renovace. „Uvědomujeme si, že část obyvatel byla výrazně zasažena inflací, a proto jim musíme pomoci. Proto počítáme s dotací pro domácnosti s nižšími příjmy,“ dodává Červený. Maximální výše podpory má být:

  • až 250 tisíc korun na zateplení domu
  • až 150 tisíc korun na výměnu zdroje energie, například tepelného čerpadla nebo kotle na biomasu
  • až 400 tisíc korun při komplexní renovaci domu

Cílem je podle ministerstva zabránit tomu, aby se domácnosti s nízkými příjmy dostávaly kvůli rostoucím cenám energií do energetické chudoby.

Pomoc 650 tisícům domácností

Program Nová zelená úsporám patří dlouhodobě k nejvýznamnějším státním podporám energetických renovací budov v Česku. Od svého spuštění před šestnácti lety pomohl přibližně 650 tisícům domácností a stát prostřednictvím dotací rozdělil více než 110 miliard korun. Podpora směřovala především na zateplování domů, instalace střešních fotovoltaik, výměnu zdrojů vytápění nebo další opatření snižující spotřebu energie.

Podle dat programu bylo díky podpoře zatepleno zhruba 153 tisíc rodinných domů a 10 tisíc bytových domů a nainstalováno asi 240 tisíc domácích fotovoltaických elektráren. Celkové energetické úspory dosahují přibližně 12 terawatthodin energie, což odpovídá asi pětině roční spotřeby elektřiny v České republice. Program zároveň přispěl k omezení emisí o přibližně 4 miliony tun oxidu uhličitého.

Kromě úspor energií měl program také výrazný ekonomický dopad. Zakázky z něj čerpají především menší a střední stavební a instalační firmy v regionech, například firmy instalující fotovoltaiku, tepelná čerpadla nebo provádějící zateplení budov. Program byl v minulosti některými ekonomy označován za účinný protikrizový nástroj, protože podporuje domácí stavebnictví a řemesla.

Součástí programu je také sociálně zaměřený podprogram Nová zelená úsporám Light, který cílí na seniory a nízkopříjmové domácnosti. U těch je zásadní zejména možnost vyplacení podpory předem, protože bez ní by si energetické renovace často nemohly dovolit. A právě o budoucnost tohoto systému se nyní vede spor. Podpora pouze formou zvýhodněných úvěrů by pro výraznou většinu domácností tohoto sektoru zůstala nedostupná.

K zachování programu se přidal také ombudsman. Podle jeho úřadu by přechod čistě na úvěrovou podporu mohl výrazně omezit dostupnost renovací právě pro nízkopříjmové domácnosti, které často nemají možnost si půjčku vzít.

Nečekat na září

Na pozadí rostoucího napětí na Blízkém východě a obav z další energetické krize hodnotí odborné organizace pokračování programu Nová zelená úsporám převážně pozitivně. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka vláda nastavila důležitý rámec pro pokračování programu. Ocenil především jeho stabilitu a plánování až do roku 2030, stejně jako zachování podpory pro domácnosti s nízkými příjmy a bonusů pro zranitelné domácnosti v bytových domech.

„Každé nainstalované tepelné čerpadlo, solární panel nebo zateplený dům jsou odpovědí, která chrání rodinné rozpočty a ve svém důsledku i státní kasu – stát sníží částky, které musí vynakládat na příspěvcích za bydlení,“ uvedl Sedlák.

Podle Solární asociace by nový systém mohl pomoci zastavit pokles instalací střešních fotovoltaik na rodinných i bytových domech, který se v posledních měsících projevil po utlumení části dotačních programů.

„Energetická krize v předchozích letech ukázala, že výroba vlastní energie na místě je nejlepší formou, jak občané i stát mohou zvýšit svou odolnost vůči růstu ceny energie,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Krčmár. Současně ale upozornil, že domácnosti, které chtějí snížit svou závislost na cenách energií ještě letos, by s instalací neměly čekat až na start programů plánovaný na podzim.

Odborníci zároveň upozorňují, že podmínky programu by mohly ještě více motivovat domácnosti k hlubším renovacím budov. Podle nich by tomu pomohlo například delší splácení bezúročných úvěrů, vyšší maximální výše financování nebo částečné odpuštění části jistiny v případě, že renovace přinese výrazné energetické úspory.

Důležitou součástí systému by podle iniciativy Šance pro budovy mělo být také posílení poradenských služeb pro domácnosti. Renovaci domu totiž většina lidí řeší jen jednou za život, a proto potřebují kvalitní odborné poradenství i jasný plán jednotlivých kroků.

„Nástroje, jako jsou renovační pasy budov, mohou domácnostem pomoci správně naplánovat jednotlivé kroky a maximalizovat energetické úspory,“ uvedla Marta Gellová, ředitlka oborové aliance Šance pro budovy.

Podle ní bude v příštích měsících vedle samotného nastavení programu důležitá také srozumitelná komunikace směrem k veřejnosti i stavebnímu sektoru. Organizace se tématu renovací dlouhodobě věnuje a podílí se na odborné debatě o podobě podpůrných programů tak, aby byly ekonomicky udržitelné a zároveň motivovaly domácnosti k energetickým úsporám.

Úvodní foto: Unsplash