Zákulisní boj o „další Deal“. Průmysloví lobisté se bojí mimoevropské konkurence

Evropská unie se dostává do sporu o to, jak má vypadat její průmyslová a klimatická politika. Odklad představení opatření v rámci Industrial Accelerator Act (IAA), jedné z hlavních součástí Clean Industrial Deal (CID), podle agentury Reuters ukazuje na neshody mezi členskými státy i uvnitř samotné Evropské komise. Podle některých analytiků ale nejde jen o technické detaily, jako o lobbistické neshody a konkurenci mezi průmyslovými giganty.

Evropská komise měla v průběhu konce února představit návrh, který by v projektech financovaných z veřejných peněz upřednostňoval výrobky a komponenty vyrobené v Evropě, zejména v oblastech jako jsou baterie, obnovitelné zdroje, solární energie nebo jaderná energetika. Oznámení však bylo o týden odloženo.

Podle Reuters se Komise snaží vyřešit spory o rozsah opatření a jejich možné dopady na investice, ceny veřejných zakázek a konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Mluvčí kabinetu výkonného místopředsedy Komise Stéphana Séjourného uvedl, že dodatečný čas má vést k lepšímu návrhu.

Zatímco Francie patří mezi hlavní fanoušky přístupu „Made in Europe“ a prosazuje větší ochranu evropského průmyslu před levnějšími dovozy, jiné státy včetně Švédska a České republiky varují, že povinné lokální podíly mohou zdražit projekty placené z veřejných peněz a odradit investory. Zejména automobilk upozorňují, že evropské dodavatelské řetězce jsou úzce provázané se zeměmi mimo Evropskou unii a že nemusíme chodit daleko do Asie, stačí Velká Británie nebo Turecko.

Schovaní průmysloví lobbisté

Podle autorů analýzy Euronews se původně klimatická iniciativa postupně proměnila v nástroj průmyslové politiky, v němž hrají hlavní roli dotace, deregulace a snaha chránit velké průmyslové hráče. Studie uvádí, že během jediného roku proběhlo více než 750 schůzek mezi lobbisty a zástupci Evropské komise, přičemž drtivá většina z nich se týkala korporátních zájmů.

Podle Corporate Europe Observatory se pod tlakem průmyslu postupně oslabují některé klíčové environmentální politiky Evropské unie, například emisní limity pro automobily, plánovaný konec spalovacích motorů nebo uhlíkové clo na hranicích. V podobném duchu se má přehodnocovat i systém obchodování s emisemi EU ETS, který je považován za hlavní nástroj evropské klimatické politiky.

Zvláštní pozornost analytici věnovali roli Francie a již zmiňovaného výkonného místopředsedy Komise pro průmysl Stéphana Séjourného. Právě jeho kabinet byl podle analýzy nejčastějším cílem lobbistických schůzek a IAA.

Úvodní foto: Unsplash