Zabijácká pláž Islandu je zničená. Zaúřadovaly bouře i eroze

Ikonická pláž plná černého sopečného písku a čedičových sloupů Reynisfjara ustoupila do oceánu. Zda se písek někdy ještě vrátí a naplaví zpět, není jasné.

Na jihu Islandu se v posledních týdnech odehrála výrazná proměna jednoho z nejznámějších přírodních symbolů země. Černá pláž Reynisfjara, proslulá svými čedičovými sloupy a a nechvalně známou pověstí, čelí mimořádně silné erozi.

Podle místních obyvatel i odborníků došlo během ledna a začátku února k tak intenzivním bouřím a vlnám, že se pobřežní linie místy posunula o desítky metrů do vnitrozemí a část charakteristických čedičových útvarů dnes stojí přímo v moři.

Reynisfjara patří mezi nejfotografovanější místa Islandu. Čedičové sloupy, které vystupují ze svahů nad pláží, vznikly při chladnutí lávy v kontaktu s chladným oceánem. Černý písek, tvořený drobnými úlomky sopečných hornin, je výsledkem tisíciletí eroze vulkanických materiálů. Známá je ale také pro nebezpečné vlny z Atlantiku, které vtáhly už desítky nepozorných a nezodpovědných turistů.

Eroze pláž sice formovaly a daly jí jedinečný vzhled, kvůli kterému se sjíždějí lidé z celého světa, nakonec ale budou tím, co její existenci možná ukončí. V některých částech pláže zmizela běžná písčitá zóna úplně a přístupové cesty se ocitly mnohem blíže vodní hladině než dříve. Podívejte se na snímky poničené pláže.

Úřady proto znovu upozorňují návštěvníky, aby se drželi vyznačených tras a respektovali varování před nebezpečnými „sneaker waves“, tedy náhlými a silnými příbojovými vlnami, které mají extrémní sílu a nepustí případného turistu zpět na souš.

Pobřežní eroze je na Islandu přirozeným jevem. Intenzita a četnost extrémních meteorologických situací se ale v posledních letech mění i důsledkem klimatické změny. Vyšší teploty oceánu a atmosféry mohou zesilovat bouřkové systémy i vlnovou aktivitu. Současně stoupající hladina moře zvyšuje dosah příboje a urychluje ústup pobřeží.

Reynisfjara je součástí geoparku Katla pod záštitou UNESCO a představuje nejen turistickou atrakci, ale i významné geologické dědictví. Místní doufají, že se písek časem znovu usadí a pobřeží se alespoň částečně obnoví. Zda se však vrátí do podoby, na kterou byli místní i návštěvníci zvyklí, zůstává nejisté.

Úvodní foto: Jakub Hałun, CC BY-SA 4.0