Macinka, nebo Turek? Je to jedno, na Ministerstvo životního prostředí prostě nepatří
Filip Turek je nejen milovníkem aut s vysokými emisemi, popírá také vědecké poznatky o zásadním vlivu lidské činnosti na klimatickou změnu.
Pavel Baroch
27. 11. 2025
Když se po úspěšných evropských volbách chystal Filip Turek z hnutí Motoristé sobě loni v červenci na ustavující schůzi ve Štrasburku, pojal tuto cestu přesně ve svém stylu. „Nejpřirozenější je pro mne luxusní automobil s velkým motorem, ale využívat budu asi všechny možnosti. Jako hezká provokace bude příjezd mým starým fialovým rolls-roycem na starých pražských SPZ ještě bez označení EU a se starým logem CZ na zadním okně,“ uvedl Turek.
A dodal: „Můj druhý rolls jsem si dokonce v Bruselu kdysi kupoval, tak i s ním si tam udělám třeba výlet. Po takové cestě s vozem s motorem V8 o objemu 6,75 litru je klimatická úzkost téměř povinností.“
Říká se, že politika je do určité míry o symbolech. Takže zatímco skuteční ministři životního prostředí přijedou občas do práce na kole nebo vyjedou na služební cestu v autě na vodíkový pohon, momentální kandidát na šéfa ekologického resortu Turek se chlubí tím, jakou uhlíkovou stopu po sobě zanechá. Anebo tvrdí, že obří americký pick-up, v němž předseda Motoristů Petr Macinka přijel na jednání s prezidentem na Hrad, je „možná ekologičtější než elektrická Tesla“.
Green Deal je prý podvod
Z Turkova pohledu je to vlastně logický argument, protože ve shodě s Macinkou popírá, že by měla lidská činnost zásadní vliv na změnu klimatu – navzdory podloženým vědeckým důkazům. „Klimatické změny nepopírám,“ říká opakovaně Turek. „Ale člověk na ně má malý vliv,“ dodává.
Také další jeho výroky o globálním oteplování, které jsou běžně dostupné na sociálních sítích nebo na YouTube, stojí za připomenutí, protože – jak správně připomíná asociace nevládních ekologických organizací Zelený kruh – zákon ukládá tomuto resortu povinnost být vrchním garantem ochrany přírody, krajiny a přirozené akumulace vod.
Turek například tvrdí, že klimatická změna je „v podstatě jako změna počasí, je to poručení větru, dešti“. Anebo v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že boj Evropské komise proti změně klimatu je směšný. „Počasí se díky nové komisi nezmění, garantuji vám to,“ řekl Turek. Obdobně se Turek staví i k zelené evropské politice Green Deal, o níž říká, že to byl a je bilionový podvod, a která byla prosazena rovněž podvodem. A jako vzor si bere současnou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa – samozřejmě antiekologickou.
„Ve Washingtonu se tato politika zrušila jedním podpisem, stejně jako jsou jedním podpisem najednou v USA opět dvě pohlaví a končí oficiální klauniáda. I přes neustálé kvičení těchto parazitů navázaných na neziskovky uděláme v Evropě stejný proces, jen to bohužel ještě potrvá,“ napsal Turek na sociálních sítích.
A v jiném svém vyjádření své myšlenky směrem ke Green Dealu a evropské ekonomice ještě rozvedl. „Samozřejmě ten zelený byznys je hodně významný. Pokud máte podnik nebo společnost, která není úplně efektivní a vy ji přejmenujete, že je zelená, tak dostane dotace. Ono je jednodušší peníze dostávat než vydělávat,“ uvedl Turek.
Všechny Turkovy kauzy
K tomu dvě poznámky: Zelená transformace poskytuje spoustu podnikatelských příležitostí. Stačí například připomenout, že Česko patří mezi přední vývozce tepelných čerpadel, ale například i elektroaut. A za druhé: Je zajímavé poslouchat slova o tom, jak se firmy „napakují“ díky zeleným dotacím, od člověka, který coby čerstvě zvolený poslanec není ochotný doložit, jak se dostal k majetku ve výši 70 milionů korun, jak upozornily Seznam Zprávy.
Pak je tu samozřejmě Turkova kauza s vulgárními a rasistickými příspěvky na sociálních sítích. Anebo to, že kandidát na ministra staví bez patřičného povolení na svém pozemku v pražské Dubči. Černé stavby už jsou dokonce dvě. Jednu z nich vydává za moštárnu, i když spíše vypadá jako velká garáž.
Už jen cesta Filipa Turka na Ministerstvo životního prostředí je značně pochybná. Původně se měl čestný prezident Motoristů stát ministrem zahraničí, ale nelze se divit prezidentovi Petru Pavlovi, že se mu Turek po všech svých kauzách nezdál být na tento post vhodným kandidátem. A tak Motoristé udělali „vstřícné gesto“: Turek se má stát šéfem ekologického resortu, odkud se do Černínského paláce přesune Petr Macinka.
Ale ono to je jako z deště pod okap. Je vlastně jedno, kdo z motoristů usedne do křesla ministra životního prostředí. „Svěřit úřad subjektu, jehož program je postaven na upřednostňování individuální automobilové dopravy na úkor ekologické stability, fakticky znamená demontáž zákonem stanovené ochrany všech složek životního prostředí,“ uvedl už citovaný Zelený kruh.
A Jaroslav Bican z české pobočky Greenpeace dodal: „To, že se ministrem životního prostředí má stát zástupce Motoristů – ať už Petr Macinka nebo Filip Turek – znamená přímé ohrožení ochrany přírody v České republice. V tomto ohledu se nic nemění. Strana, která odmítá obnovitelné zdroje, chce rušit ekologické dotace a oslabovat pravidla chránící klima a krajinu, nemůže vést resort, jehož úkolem je hájit zdravé prostředí pro lidi a přírodu.“
Už nyní ale prezident Pavel dává najevo, že Turek nepatří ani na Ministerstvo životního prostředí, že by vůbec neměl být členem nové vlády. Vytáhnou Motoristé dalšího kandidáta? Ale ono to je ve výsledku nejspíš jedno. Zatím to vypadá, že se v tomto volebním období Ministerstvo životního prostředí žádné kompetentní osoby ve svém čele nedočká – protože tento resort podle koaliční dohody připadl právě hnutí Motoristé sobě.
Foto: Evropský parlament