Zapomeňte na strašení. Dekarbonizace může Česku vydělat miliardy
Nový Atlas dekarbonizace se zaměřil na čísla a data a dokládá na nich, co je pro jednotlivé sektory klíčové, od dopravy přes průmysl i stavebnictví.
Kristýna Walterová
27. 11. 2025
Česko stojí posledních několik let před rozhodnutími, která sahají daleko za horizont jednoho politického období. Nejde jen o energetiku, ale i o způsoby dopravy, topení, stavebnictví nebo průmyslu. Změny probíhají současně v několika systémech, které se chovají úplně jinak, a to je jeden z důvodů, proč je debata o dekarbonizaci tak nepřehledná, vysvětluje zakladatel portálu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
„Zatímco v elektroenergetice vytlačuje uhlí tržní konkurence, v teplárenství nic takového neexistuje. A v dopravě bude tempem změny hýbat hlavně dostupnost elektromobility,“ dodává. Část problémů se tedy nedá řešit stejně, a už vůbec ne najednou. I proto vznikl Atlas dekarbonizace, který hlavní oblasti definuje, dokládá čísly a předkládá statistiky. Mezi přehlížená data podle něj patří například podíl emisí z osobní dopravy.
Obměna aut potrvá 30 let
Transformaci dopravy totiž určují i limity stáří vozového parku. V Česku je zhruba 6,5 milionu osobních aut a ročně se prodá okolo 200 tisíc nových. I kdyby byla všechna nově prodaná auta elektrická, trvalo by přibližně třicet let, než by se celý vozový park obměnil. To dokládá, že změny neurychlí ani nejambicióznější regulace, pokud nepočítají s reálnou fyzickou životností infrastruktury.
Zároveň je nutné rozumět tomu, kde emise skutečně vznikají. Osobní doprava tvoří 55 procent emisí celého dopravního sektoru a z hlediska přepravního výkonu generují osobní auta 85 procent emisí v osobní dopravě. Jinými slovy, diskuze o dopravních emisích je především diskuze o osobních vozech. Tento údaj by měl být podle Přibyly základním orientačním bodem i pro veřejnou debatu.
Právě doprava dnes spotřebuje asi 85 terawatthodin energie, z toho dvě třetiny se ve spalovacích motorech promění v teplo. Z užitečné energie tedy zůstává jen kolem 27 terawatthodin, zbytek doslova „vyletí výfukem“. Elektromotor naopak pracuje s výrazně vyšší účinností, a proto může dodat stejný přepravní výkon při mnohem nižší celkové spotřebě energie.
Tato fyzikální realita zásadně mění ekonomiku a energetiku mobility. Ukazuje, proč je elektromobilita v jádru nejen ekologickým, ale i efektivním technologickým posunem, a proč bude v následujících dekádách hrát klíčovou roli. „Elektromotor má mnohem vyšší efektivitu než spalovací motor, a tím pádem potřebujeme výrazně méně paliv,“ vysvětlil Přibyla.
Potenciál a ne hrozba
V české debatě také často převládá obava, že transformace nebude sociálně spravedlivá. Data ale ukazují pravý opak. Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy, má nejvyšší podíl zaměstnanosti v průmyslu v celé Evropské unii a třetí nejvyšší podíl průmyslu na HDP. „Takže otázka, jestli je to pro Českou republiku příležitost nebo zátěž, se otáčí úplně jiným směrem,“ dodává Přibyla a poukazuje na zveřejněnou Mapu příležitostí.
České firmy se v dodavatelských řetězcích čistých technologií posouvají stále výš. Přibyla jasně ukazuje, že je to i díky schopnosti domácích firem inovovat pod tlakem, reagovat rychleji než velcí hráči a přizpůsobit se náročnějším podmínkám.
Globální data IEA potvrzují, že investice do čisté energetiky tvoří už 65 procent všech investic do energetiky, a největším motorem růstu není Evropa, ale Čína, Indie a další asijské trhy. Český průmysl, jehož exportní struktura se díky čistým technologiím rychle diverzifikuje, tak má reálnou šanci zapojit se do globálních řetězců v oborech s vysokým růstovým potenciálem.
A to už dnes není žádná teorie. V žebříčku Growth Lab se Česko posunulo mezi rokem 2019 a 2024 z 7. na 3. místo na světě v zapojení do dodavatelských řetězců čistých technologií. „Je to důsledek silné průmyslové základny, ale i schopnosti inovací a improvizace, kterou Česká republika dlouhodobě ukazuje,“ dodává Přibyla.
Z analýz Fakta o klimatu zároveň vyplývají tři čísla, která by podle Ondráše Přibyly měla být pevnou součástí každé debaty o modernizaci Česka. Za prvé, čisté technologie dnes tvoří už 21 procent českého exportu, jde o stejný rozsah, jaký má celý automobilový sektor. Za druhé, vývoz čistých technologií roste třikrát rychleji než celkový český export, což naznačuje, že jejich váha v ekonomice bude rychle stoupat. A za třetí, český cleantech proniká na trhy mimo Evropskou unii častěji než tradiční průmysl, zejména do rychle se rozvíjejících regionů v Asii. Podle Přibyly právě tato tři fakta ukazují, že transformace není pro českou ekonomiku hrozbou, naopak se z ní může stát jeden z největších růstových motorů příštích let.
Desítky dat i statistik
Další čísla ze všemožných odvětví zveřejnily Fakta o klimatu ve svém Atlasu v online i fyzické podobě. Atlas diskusi o dekarbonizaci poprvé ukotvuje v datech a nabízí společný jazyk pro energetiky, průmysl, státní správu, obce i veřejnost. Patronát nad publikací přijali tři velvyslanci zemí, které patří ke světovým lídrům v moderní energetice, Mina Noor, velvyslankyně Nizozemského království, Søren Kelstrup, velvyslanec Dánského království, a Matt Field, velvyslanec Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Motivací autorů bylo nejen sjednotit čísla, grafy a analýzy do jednoho celku, ale především pomoci české společnosti rozhodovat se moudře a s ohledem na budoucí generace. Atlas ukazuje cestu, jak předat svět o něco lepší, stabilnější klima, funkční energetiku a prosperující ekonomiku.
Základní ambicí bylo vytvořit nástroj, který dokáže odlišit fakta od mýtů. Česká debata o dekarbonizaci často skáče mezi extrémy a chybí jí společný základ. Atlas tento deficit napravuje: poprvé na jednom místě shromažďuje přehled toho, kde v Česku vznikají emise, jak je snižovat a jaké technologie či postupy k tomu dnes existují.
Atlas není plán ani recept, který by určoval jedinou správnou cestu. Je to mapa. Spojuje vědecká data, expertní pohledy a vizuální schémata do srozumitelného celku, který pomáhá pochopit souvislosti i slepé uličky české dekarbonizace.
Publikace stojí na několikaleté analytické práci týmu Fakta o klimatu, na sérii expertních rozhovorů a na rámcích, které strukturu českých emisí rozdělují do šesti klíčových kategorií. Tento přístup umožňuje identifikovat, kde mají jednotlivá opatření nejvyšší efekt a kde má smysl s dekarbonizací začít, ať už v rámci státu, firmy nebo jednotlivých domácností.
Digitální verze Atlasu je zdarma dostupná na webu
Tištěná verze bude dostupná od začátku prosince. Informace o jejím získání budou zveřejněny průběžně.
Úvodní foto: Kristýna Walterová